Happening označuje způsob uměleckého výrazu, který se formuje náhodným rozvíjením děje formou inscenované události za účasti umělce i diváků – účastníků happeningu. Za první případ realizace happeningu a použití tohoto názvu bývá označováno Allanem Kaprowem inscenované představení nazvané 18 Happenings in 6 Parts v New Yorské Reuben Gallery v roce 1959, ačkoliv již od roku 1952 se konaly představení odpovídající tomuto názvu na Black Mountain College za účasti Johna Cage, Kaprowa, Rauschenberga, Tudora a Cunninghama. K dalším umělcům pracujícím s happeningem patří Carolee Schneemann, Red Grooms, Robert Whitman, Jim Dine, Claes Oldenburg a Robert Rauschenberg. Kaprow definoval happening jako: „Soubor událostí předváděných nebo vnímaných po určitou dobu a na více místech….“ Happening byl výrazem dobové snahy o překonání estetické distance a pokusem o nezprostředkovanou komunikaci idejí. Při účasti v happeningu nebyl člověk jen příjemcem sdělovaných obsahů, ale byl přiveden k vědomí vlastní existence. V USA je produkce happeningů ohraničena 60. lety 20. století. V Čechách se happening praktikoval jednak od 1963 (Milan Knížák, Zorka Ságlová, Olaf Hanel) a pak znovu v 70. letech (Petr Štembera, Karel Miller, Jan Mlčoch, Jiří Kovanda a další).