ARTLIST

 
FCCA
 
 
 
                          

       
 
       
 
 

 
Klíčové slovo
objekt

Info
V současné době je objekt chápán jako samostatná kategorie plastické umělecké tvorby související s kategorií sochy, od které se liší historickým vývojem, funkcí a formální stránkou.
Zatímco sochařství od pravěku sledovalo převážně figurální linii, tedy zobrazení lidské či zvířecí figury, a zároveň od starověku úzce souviselo s výzdobou architektury, přičemž se tato základní funkce doplňovaly a prolínaly, objekt vychází z tradice rituálních předmětů, které měly nezřídka abstraktní povahu a formu jednoduchých geometrických či abstraktních tvarů nebo naopak asambláží přírodních prvků. V rámci náboženských rituálů si objekt zachoval svou autonomii i v pozdějších dobách. Zvláště v období manýrismu (16. století) se dočkal popularity jako ceněná součást sbírek kuriozit, ať už šlo o objekty přírodní či umělé.
Nového významu nabývá objekt s nástupem moderního umění, které se v rámci tendencí směřujících k abstrakci nebo naopak k doslovnému chápání zobrazení odklání od klasického figurálního sochařství a přisuzuje uměleckou funkci předmětu zakomponovanému do uměleckého díla – jako je tomu v případě kubistických či dadaistických koláží a asambláží – nebo přenesenému do galerijního kontextu jen s minimálními zásahy ze strany umělce nebo zcela bez předchozí úpravy (například ready-mades Marcela Duchampa). Zvláště zalíbení v objektu našli v českém kontextu také příslušníci generace Devětsilu (výstava Bazar moderního umění 1923) a pozdější surrealisté, kteří vytvářeli složité klasifikace objektů podle jejich vztahu k oblastem nevědomí a slasti (André Breton, Vítězslav Nezval).
Tvorbou objektů se zabývali také pop artisté (Robert Rauschenberg, Andy Warhol), členové Fluxu a francouzští noví realisté (Arman). Objekt sehrál důležitou úlohu i v českém umění druhé poloviny 20. století. V podobě tzv. objektových básní jej využíval Jiří Kolář, od 60. let patřily objekty do rejstříku Zbyňka Sekala, Běly Kolářové, Libora Fáry, Evy Kmentové, Vladimíra Preclíka, Milana Knížáka ad. Od 90. let využívá objekt například Petr Nikl, František Skála, Jiří Kovanda, Krištof Kintera, Jiří Černický, Kamera Skura, Jiří Skála, Jan Nálevka, Pavel Doskočil, Guma Guar, Anetta Mona Chişa, Jan Mančuška ad.


Literatura:
The Art of Things, Jerold Morris Galleries, Toronto, 1963
Objekt/Objekt Metamorfózy v čase, České muzeum výtvarného umění v Praze, 2001
Objekt, E. Petrová, Galerie V. Špály, 1965



Umělci
Ambrůz Jan
Arismendi Silvina
Artamonov Vasil
Baladrán Zbyněk
Benish Barbara
Beran Zdeněk
Beránek Jiří
Bornová Erika
Cais Milan
Černý David
David Jiří
Dlouhý Bedřich
Drahotová Veronika
Dub Petr
Džadoň Tomáš
Fexová Patricie
Foustková Alena
Füsterová Zuzana
Géringová Jitka
Hanzlík Daniel
Hladík Lumír
Horák Martin
Houser Milan
Humhal Pavel
Janíček Martin
Jetelová Magdalena
Jůzová Irena
Kintera Krištof
Klodová Lenka
Knížák Milan
Kolářová Běla
Kopp Antonín
Kopřiva Pavel
Koťátková Eva
Kovanda Jiří
Kožíšek Petr
Kratina Radoslav
Krůček Václav
Kučerová Alena
Lang Dominik
Lysáček Petr
Malich Karel
Mančuška Ján
Medek Tomáš
Meduna Marek
Motyčka Petr
Nešleha Pavel
Novák Vratislav Karel
Novotný Libor
Opočenský Pavel
Pastrňák Petr
Písařík Petr
Rittstein Lukáš
Ruller Tomáš
Ryška Pavel
Salák Milan
Scerankova Pavla
Skála František
Smetana Matěj
Sorokáč Laco
Soukup Vít
Steklý Josef
Surůvka Jiří
Sýkora Zdeněk
Šimera Evžen
Šiml Michal
Švec Pavel
Tomalík Antonín
Typlt Lubomír
Velíková Tereza
Vincourová Kateřina
Vosecký Ivan
Zeithamml Jindřich
Zubek Petr
 
Skupiny
MINA
Pode Bal
Rafani
Trasa
 
Autor karty
Zuzana Štefková
 


 
nahoru
 
  Vybraná díla

Možné varianty bytí, 2006
 

I’am Sick of It All!, 2003
 

Úspory měřítek, 2000
 

Ertepl computer, 1999
2000
 

Kity, 1993
 

Komturská hůl, detail, 1987
 
Osvobozená domácnost (Krabička od cigaret Marlboro)
 

 
 
 
© Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz 2006-2012.  Administrátor: info(@)artlist.cz  Design: Jan J. Kotík.
Tyto stránky byly archivovány Národní knihovnou ČR v rámci programu .