Anglický pojem „action“, „actionism“ obvykle popisuje rané projevy překračování statického působení obrazu, ke kterým docházelo od 50. let. Klíčovou roli ve vývoji akčního umění sehrála v té době gestická malba, tzv. action painting abstraktních expresionistů (Jackson Pollock, Hans Hartung, Elsworth Kelly), stejně jako malba pomocí živých štětců tzv. antropometrie Yvese Kleina, nebo malířské a materiálové akce vídeňských akcionistů (Otto Mühl, Herman Nitsch). V tomto smyslu označuje pojem akční umění spíše předchůdce happeningů, performancí, body artu rozšiřující prostředky a postupy malby.
Oproti tomu je v českém prostředí termín „akční umění“ často používán jako střešní pojem zahrnující všechny umělecké projevy, které zdůrazňují akci, tedy kladou důraz na svůj časoprostorový a vtělený rozměr. Takto byl definován i v souvislosti s výstavou Umění akce připravenou Vlastou Čihákovou Noshiro v Mánesu v září 1992. V této koncepci se akční umění dělí do tří kategorii: performance, event a happening.