Martin Janíček — Artlist — databáze současného umění

Martin Janíček otevírá ze strany výtvarných a hudebních aktivit problematiku synestezie. Může navázat na umělecké fenomény jako barevná hudba, Gesamtkunstwerk, multimedialita. Nejedná se však o exaltovanou multimediální show 60. let 20. století, ale o jakýsi paradoxní ústup od performativity. Performovat znamená cosi konat, jak gesty, tělem či v jazykovém kódu. Performance či performativ (J.L.Austin) způsobuje změnu kvality či stavu reality. To je někdy výsledkem i Janíčkových zásahů (rozřezání skla diamantem v akci Přetížení). Často však jde spíše o jakési potvrzování daného stavu, průzkum, rozpoznávání specifických smyslových a fyzikálních kvalit věcí či prostoru. Tyto kvality jsou pak pouze zdůrazněny, vyjmuty, prezentovány (Odraz 808, skladba vzniklá na základě kompozice zvuků určité architektury). Zvuk či obraz je mnohdy nalezen jako specifická kvalita místa (Janíček se angažuje ve sdružení mamapapa, zabývajícím se interaktivními a site-specific projekty). Jindy vznikají konstrukčně náročné objekty, které umožňují různým materiálům, aby vyjádřily své specifické kvality (zvukové, obrazové, pachové, taktilní atd.). Témata těchto realizací mají mnohdy archetypální povahu (krajina apod.), která je vtělena do symbolu či struktury, přičemž obojí má v tomto případě časový rozměr. Tato časovost se spojuje se snahou o rozšíření citlivosti a působnosti smyslů; některé Janíčkovy „aparáty“ připomínají barokní experimenty, známé například z výzkumů Athanasia Kirchera. Tyto experimenty spadaly do oblasti dobové „magie“, což představuje i jeden z klíčů k porozumění dílu Janíčka. Jedná se o magii míšení různých elementů, míšení viditelného a neviditelného, vnímaného a cítěného.