Alexej
Příjmení
Klyuykov
Místo narození
Vladimir, Rusko (Moskva, Rusko)
Žije a pracuje v
v Praze
Info
Vasil Artamonov (1980) a Alexej Klyuykov (1983) je umělecká dvojice spolupracující od roku 2005, jejich práce se pohybují v kontextu současného postkonceptuálního umění. Přestože oba autoři pocházejí z Ruska, žijí od svého mládí trvale v Čechách. Co je spojuje, je především revolta proti stávajícím kánonům v umění, politice i veřejném životě. Inspiraci často nachází v ruském konstruktivismu, futurismu, socialistickém realismu a undergroundové scéně konceptuálního umění poválečné SSSR. Práce Artamonova a Klyuykova nezřídka citují umělecké směry či osobnosti, jejich snahou je v tomto kontextu reinterpretovat pro ně zásadní myšlenky a vztáhnout je k současné situaci, která je pro ně naplněná deziluzí a diktátem tržního systému.
Velmi prostým, ale trefným způsobem je možné nalézt tento protest ve videu Rozsévání (2006), záznamu jejich performance, v němž seli pšenici v prostorách golfového hřiště. Inspirací pro sérii akcí Jak jsme pomáhali (2006) byla populární socialistická knížka pro mládež Timur a jeho parta. Nicméně ústředním problémem je zde nikoliv doslovná ilustrace tohoto zdroje, ale problematizace konání dobra. Jejich akce jsou naslepo, nikdo neví, zda někomu pomohou, vše se pohybuje na hranici ilegality; autoři za tmy přelézají plot, natírají vrata garáže či sází stromky ve veřejném prostoru…
Ačkoliv primárním médiem, s nímž oba autoři pracovali, byla malba, v jejich pozdějších pracích se začíná přesouvat těžiště k instalaci. Kombinací obrazů, soch, plakátů, readymadů a videoinstalcí vzniká definitivní podoba jejich výstav. Nejenom posun média, ale i jeho dekonstrukce se stává charakteristikou tvorby těchto umělců. Fragmenty maleb se objevují v cyklu Fotografie nákladních vlaků (2007). Jsou to obrazy vycházející ze suprematistického jazyka, či doslovné kopie Maleviče vytvořené na železném spoji u vlaku. Místem pro malbu byla plocha nárazníku, prostor střetu, úderu. V instalaci Jak brzy je nyní? (2007) nebyl centrem jejich pozornosti obraz, ale pouze jeho rám. Na něj vrství odkazy na kubismus, graffiti či konstruktivismus. Významotvorným se stává samotný tvar rámu, jeho předěly, neukončenost, otevřenost, malba na něj je gestem postavení se mimo mainstream, či právě jeho kritika.
Jejich výstava (spol. s Václavem Magidem) v galerii Jelení jmenující se Požár v knihovně, Demonstrace, Zeměkoule a jiné v roce 2007 svou formou vycházela z analytického kubismu. Kubistické tvarosloví ve spojení s motivy symbolického charakteru komentující současnost vytvořilo půdu pro přesah tohoto historického směru do dneška. Malba s názvem Úl připomíná proměnu kartotéky na včelí úly, a tato neurčitost, tekutost a přesycenost se objevuje ve všech dalších obrazech z tohoto cyklu.
Artamonov a Klyuykov se v posledních dvou letech oprošťují od přímých odkazů na estetiku historických stylů, jazykové věci převádí do bizarních trojrozměrných objektů, malují na různé druhy materiálů jako je sklo či dřevo, vytváří instalace. Na výstavě Moudrost (2007) v Moravské galerii v Brně byly dominantním prvkem seskupené vousy významných historických osobnostní vyřezané z překližky. Různé kombinace přinášely nové významy, jednalo se o vousy například Karla Marxe, Slavoje Žižeka, Pieta Mondrina, Petra Kropotkina či Mikhaila Bakunina.
Pocity skepse prostupují dílem Artamonova a Klyuykova i v práci vzniklé na rezidenčním pobytu v Budapešti Estu do Silento (2OO8), v níž galerijní prostor vymalovaný nazeleno naplňoval pouze hlas hovořící v esperantu a několik židlí pro diváky. V textu autoři proklamovali nutnost ticha, kterého je podle nich možné dosáhnout pouze zastavením produkce a trhu s uměním. Jde v podstatě o jakýsi protikulturní manifest, který ovšem již pouze tím, že jej vystavili ve výstavní síni, ztratil svůj význam, jak i na konci textu konstatují. Obavu z kulturního i společenského vývoje můžeme nalézt i v sérii obrazů Dead Hand (2008). Název odkazuje k problematice studené války a nukleární hrozby. Malby mají dvě vrstvy, první obsahuje náměty jako politická karikatura, dům v lese, divadlo, a druhá vrstva je černá barva v různých intenzitách. V monochromatičnosti pokračovali i v zatím jejich posledním projektu s názvem :::: (2009), který používal hnědou barvu jako symbol pro archiválnost, destrukci i nostalgii. Na expozici v ostravské Výstavní síni chtěli vrátit mytický charakter předmětům samotným, snažili se obejít beze slov, a především bez literárních citací a odkazů.
Velmi prostým, ale trefným způsobem je možné nalézt tento protest ve videu Rozsévání (2006), záznamu jejich performance, v němž seli pšenici v prostorách golfového hřiště. Inspirací pro sérii akcí Jak jsme pomáhali (2006) byla populární socialistická knížka pro mládež Timur a jeho parta. Nicméně ústředním problémem je zde nikoliv doslovná ilustrace tohoto zdroje, ale problematizace konání dobra. Jejich akce jsou naslepo, nikdo neví, zda někomu pomohou, vše se pohybuje na hranici ilegality; autoři za tmy přelézají plot, natírají vrata garáže či sází stromky ve veřejném prostoru…
Ačkoliv primárním médiem, s nímž oba autoři pracovali, byla malba, v jejich pozdějších pracích se začíná přesouvat těžiště k instalaci. Kombinací obrazů, soch, plakátů, readymadů a videoinstalcí vzniká definitivní podoba jejich výstav. Nejenom posun média, ale i jeho dekonstrukce se stává charakteristikou tvorby těchto umělců. Fragmenty maleb se objevují v cyklu Fotografie nákladních vlaků (2007). Jsou to obrazy vycházející ze suprematistického jazyka, či doslovné kopie Maleviče vytvořené na železném spoji u vlaku. Místem pro malbu byla plocha nárazníku, prostor střetu, úderu. V instalaci Jak brzy je nyní? (2007) nebyl centrem jejich pozornosti obraz, ale pouze jeho rám. Na něj vrství odkazy na kubismus, graffiti či konstruktivismus. Významotvorným se stává samotný tvar rámu, jeho předěly, neukončenost, otevřenost, malba na něj je gestem postavení se mimo mainstream, či právě jeho kritika.
Jejich výstava (spol. s Václavem Magidem) v galerii Jelení jmenující se Požár v knihovně, Demonstrace, Zeměkoule a jiné v roce 2007 svou formou vycházela z analytického kubismu. Kubistické tvarosloví ve spojení s motivy symbolického charakteru komentující současnost vytvořilo půdu pro přesah tohoto historického směru do dneška. Malba s názvem Úl připomíná proměnu kartotéky na včelí úly, a tato neurčitost, tekutost a přesycenost se objevuje ve všech dalších obrazech z tohoto cyklu.
Artamonov a Klyuykov se v posledních dvou letech oprošťují od přímých odkazů na estetiku historických stylů, jazykové věci převádí do bizarních trojrozměrných objektů, malují na různé druhy materiálů jako je sklo či dřevo, vytváří instalace. Na výstavě Moudrost (2007) v Moravské galerii v Brně byly dominantním prvkem seskupené vousy významných historických osobnostní vyřezané z překližky. Různé kombinace přinášely nové významy, jednalo se o vousy například Karla Marxe, Slavoje Žižeka, Pieta Mondrina, Petra Kropotkina či Mikhaila Bakunina.
Pocity skepse prostupují dílem Artamonova a Klyuykova i v práci vzniklé na rezidenčním pobytu v Budapešti Estu do Silento (2OO8), v níž galerijní prostor vymalovaný nazeleno naplňoval pouze hlas hovořící v esperantu a několik židlí pro diváky. V textu autoři proklamovali nutnost ticha, kterého je podle nich možné dosáhnout pouze zastavením produkce a trhu s uměním. Jde v podstatě o jakýsi protikulturní manifest, který ovšem již pouze tím, že jej vystavili ve výstavní síni, ztratil svůj význam, jak i na konci textu konstatují. Obavu z kulturního i společenského vývoje můžeme nalézt i v sérii obrazů Dead Hand (2008). Název odkazuje k problematice studené války a nukleární hrozby. Malby mají dvě vrstvy, první obsahuje náměty jako politická karikatura, dům v lese, divadlo, a druhá vrstva je černá barva v různých intenzitách. V monochromatičnosti pokračovali i v zatím jejich posledním projektu s názvem :::: (2009), který používal hnědou barvu jako symbol pro archiválnost, destrukci i nostalgii. Na expozici v ostravské Výstavní síni chtěli vrátit mytický charakter předmětům samotným, snažili se obejít beze slov, a především bez literárních citací a odkazů.
Autor anotace
Markéta Kubačáková
Profesní životopis
Studia:
2004 - nyní VŠUP Praha
(2000 - 2006 VŠUP Praha
2008 - nyní AVU Praha)
Stipendia:
2008 Rezidenční pobyt – galerie Impex, Budapešť ( Visegrad Fund)
2007 Rezidenční pobyt – MuseumsQuartier, Víden (ErsteBank/Tranzit)
2004 - nyní VŠUP Praha
(2000 - 2006 VŠUP Praha
2008 - nyní AVU Praha)
Stipendia:
2008 Rezidenční pobyt – galerie Impex, Budapešť ( Visegrad Fund)
2007 Rezidenční pobyt – MuseumsQuartier, Víden (ErsteBank/Tranzit)
Samostatné výstavy
2009
::::, galerie Sokolska 26, Ostrava
2008
Estu do silento, galerie Kisterem, Budapest
Šedá revoluce, galerie Půda, Jihlava, ČR
Moudrost, galerie G99 / Dům umění města Brna, Brno
egor, galerie A.M.180, Praha
2007
Požár v knihovně, demonstrace, zeměkoule a jiné – galerie Jelení, Praha
How Soon Is Now, Galerie 35m2, Praha
2006
Názor, Altán Klamovka, Praha
Jak jsme pomáhali, galerie ETC., Praha
::::, galerie Sokolska 26, Ostrava
2008
Estu do silento, galerie Kisterem, Budapest
Šedá revoluce, galerie Půda, Jihlava, ČR
Moudrost, galerie G99 / Dům umění města Brna, Brno
egor, galerie A.M.180, Praha
2007
Požár v knihovně, demonstrace, zeměkoule a jiné – galerie Jelení, Praha
How Soon Is Now, Galerie 35m2, Praha
2006
Názor, Altán Klamovka, Praha
Jak jsme pomáhali, galerie ETC., Praha
Skupinové výstavy zařazené do databáze
Street for Art
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2009
Cena kritiky za malbu a její přesahy, Galerie kritiků v Adrii, Praha
Z důvodu zániku planety volte jiný program, galerie Nod, Praha, Kurátor: Milan Mikuláštík
2008
Move On, galerie Futura, Praha
Videoart.cz, galerie Space, Bratislava. Kurátor: Juraj Čarný
2007
We Came From Beyond, galerie Starter, Poznaň, kurátoři: Honza Zamojski, Michal Lasota
Simple Living, Muzeul National Brukenthal, Bukurešť, kurátoři: Anetta Mona Chisa, Liviana Dan.
Prague Biennale 3, Karlin Hall, Praha
Invisible Things, Trafo Gallery, Budapešť. Kurátor: Vjera Borozan
Hrubý domácí produkt, GHMP - Městská knihovna, Praha, kurátor: Krištof Kintera
9000km, speciální projekt 2 Moskevské bienále současného umění, Moskva, kurátor: Alena Boika, Evgeny Umansky
Politiky přátelství, Galerie Šternberk, Šternberk. Kurátor: Jiří Ptáček
2006
I Called Friends To Have A Look, Miroslav Kralevič Gallery, Zagreb, kurátor: Vjera Borozan, David Kulhánek
Není to to, co by to mohlo být, galerie Nod, Praha
Shadows of Humor, Galerie BWA, Bielsko-Biala. Kurátor: William Hollister
Účel, Galerie AVU , Praha. Kurátor: Petra Herotová, Václav Magid
První Peterburgské Bienále současného umění, St. Peterburg
Indikace, Dům Jungmanová 21/30, Praha. Kurátor: Mariana Serranová
Videokemp, Altán Klamovka, Praha
Marsovo pole, galerie M’ars, Moskva. Kurátor české sekce: Jiří David
Věcné stavy, Karlín studios, Praha. Kurátor: Václav Magid
2005
There Are No Animals Beyond This Point - galerie Malostranská beseda, Praha
Sympózia:
2007 2 ročník sympózia Krajina Ústeckého kraje. Pořadatel: galerie XXL, Louny
Workshopy:
2009 V. ročník Zlínského salonu mladých, workshop na téma Kolektivní či interpersonální zrušení setrvačnosti myšlení
Cena kritiky za malbu a její přesahy, Galerie kritiků v Adrii, Praha
Z důvodu zániku planety volte jiný program, galerie Nod, Praha, Kurátor: Milan Mikuláštík
2008
Move On, galerie Futura, Praha
Videoart.cz, galerie Space, Bratislava. Kurátor: Juraj Čarný
2007
We Came From Beyond, galerie Starter, Poznaň, kurátoři: Honza Zamojski, Michal Lasota
Simple Living, Muzeul National Brukenthal, Bukurešť, kurátoři: Anetta Mona Chisa, Liviana Dan.
Prague Biennale 3, Karlin Hall, Praha
Invisible Things, Trafo Gallery, Budapešť. Kurátor: Vjera Borozan
Hrubý domácí produkt, GHMP - Městská knihovna, Praha, kurátor: Krištof Kintera
9000km, speciální projekt 2 Moskevské bienále současného umění, Moskva, kurátor: Alena Boika, Evgeny Umansky
Politiky přátelství, Galerie Šternberk, Šternberk. Kurátor: Jiří Ptáček
2006
I Called Friends To Have A Look, Miroslav Kralevič Gallery, Zagreb, kurátor: Vjera Borozan, David Kulhánek
Není to to, co by to mohlo být, galerie Nod, Praha
Shadows of Humor, Galerie BWA, Bielsko-Biala. Kurátor: William Hollister
Účel, Galerie AVU , Praha. Kurátor: Petra Herotová, Václav Magid
První Peterburgské Bienále současného umění, St. Peterburg
Indikace, Dům Jungmanová 21/30, Praha. Kurátor: Mariana Serranová
Videokemp, Altán Klamovka, Praha
Marsovo pole, galerie M’ars, Moskva. Kurátor české sekce: Jiří David
Věcné stavy, Karlín studios, Praha. Kurátor: Václav Magid
2005
There Are No Animals Beyond This Point - galerie Malostranská beseda, Praha
Sympózia:
2007 2 ročník sympózia Krajina Ústeckého kraje. Pořadatel: galerie XXL, Louny
Workshopy:
2009 V. ročník Zlínského salonu mladých, workshop na téma Kolektivní či interpersonální zrušení setrvačnosti myšlení
Články
Publikace:
Cap Book – Crew Against People, BiggBoss, Praha 2007
Cap Book – Crew Against People, BiggBoss, Praha 2007
nahoru
