Hledání nové identity artefaktu, který je statický a současně má potenciální schopnost pohybu, osobité minimalistické prostředky, lyrismus a přitom nesentimentální věcnost. Schopnost klást aktuální otázky po vztahu současné civilizace k přírodě, po osobní svobodě a jejím závazkům vůči společnosti, silný cit pro kreativitu kulturních a geografických rozdílností. Tak bychom mohli obecně charakterizovat tvorbu Ivana Kafky. Je svého druhu jedinečná a zároveň otevřená širokému spektru interpretací. Umí jednoduchým, univerzálně srozumitelným jazykem oslovit diváka - bez mnohomluvné ambaláže, zašifrovaných symbolů, nebo dodatečných vysvětlivek. Jako taková má už delší dobu své pevné místo na české i mezinárodní výtvarné scéně.
Kafka se především vyjadřuje velkými instalacemi v krajině, v nichž v zásadě utilitární předmět uvádí do nových vztahů k přírodním dějům (např. dlouhodobý projekt Prostor volnosti (i skleslosti) – modifikované kompoziční sestavy větrných rukávů v různých částech Evropy), zajímá ho ale i průzkum možností uzavřeného, architektonicky pevně determinovaného prostoru (např. interiérové sestavy pingpongových míčků, halaparten, šípů, či hodinových ručiček, které obíhají svůj okruh, ale neukazují čas , nebo instalace zavěšené, exaktně vymezené roviny z kousků bílé vaty, která je artificiálním transferem oblačného nebe, Temné světlo). Podobně chápe i výzvu organismu města ( např. Vymezení na Jánském vršku v Praze, Výstraha z radosti v Londýně a Mnichově). Kafka vyhodnocuje daný prostor, aby mu dal nový řád a tím i nový smysl. Používá k tomu multiplikovatelné prostředky, které samy o sobě mají vlastní potenciál, odpovídající zcela jiné, původní funkci.
Každé Kafkovo dílo je integrální ve smyslu jednoty obecného a soukromého. Je to ale především privátní rovina, která směruje Kafkovu kreativitu. Ve velkých veřejných instalacích je přítomna potenciálně, bez zbytečných proklamací. Čas od času má však Kafka potřebu se zaměřit výhradně na ni. Jde o hloubkový průzkum problémů, kterým právě věnuje zvýšenou pozornost, o soustředěné zamyšlení nad paradoxem vztahu přírodního a artificiálního, veřejného a privátního. V takových chvílích volí Kafka malý formát. Jde o svého druhu prostorové poznámky (kresby, plexisklové krychle), které pro něj mají stejný význam jako velké instalace.
Kafkovy realizace jsou založeny na pevně stanoveném konceptu, jehož důležitou součástí je přesně formulovaná idea, posléze metaforicky vyjádřená v názvu, který se tak stává podstatnou složkou díla, a stejně tak i minimalistická estetika, preferující to, co tradičně

1997
reprezentuje Českou republiku na 47. Bienále v Benátkách v Itálii a stává se členem Akademie der Künste v Berlíně

1994
vystavuje na 22. Bienále v São Paulu v Brazílii

1990
získává stipendium The Pollock-Krasner NY a vyučuje na Mezinárodní letní Akademii výtvarného umění v Salcburku

od roku 1987
členem volného seskupení 12 / 15 pozdě, ale přece

v 80. letech
se podílí na organizaci
řady nekonformních výtvarných akcí, výstav a samizdatových katalogů

od roku 1975
se zabývá projekty, instalacemi a realizacemi pro volnou krajinu, prostor a město

1974 - 1976
meteorologem

1972 - 1973
praxe uměleckého kováře v Jihlavě

1967 - 1971
Střední odborná škola výtvarná, Praha

1952
narozen 29. února v Praze

2006
▪ Související rozmanitosti 1981 – 2005, AP Atelier, ing. arch. Josef Pleskot, Praha
▪ Ivan Kafka, Od místa k místu, Galerie Šternberk, Šternberk

2004
▪ Ona B. + Ivan Kafka, Galerie Navrátil, Praha, realizace: Čeští pytlíci

2003
▪ Ivan Kafka, Národní chrčení do prázdna, Moravská galerie v Brně, nádvoří Uměleckoprůmyslového muzea, Brno. Realizace: Národní chrčení do prázdna

2002
▪ Kulturbrücke Fratres, Fratres, Rakousko (H. Felbermair). Realizace: Zelená v zelené
▪ Symposion Hofgut Hohenkarpfen, Hohenkarpfen, Německo. Realizace: Zvláštní houbařská sestava (Pfifferlinge)

2000
▪ Festival Mitte Europa, Sachsen-Bayern-Böhmen, Kornerberg, Klingenthal / Hraničná, Německo / Česká republika. Realizace: Prostor volnosti VI
▪ Ivan Kafka, Werkstatt Europa 2000, Positionen europäischer, Gegenwartskunst Forum Kunst Rottweil, Rottweil, Německo, katalog. Realizace: Neuchopitelná rovina

1998
▪ Ivan Kafka / Prag, ifa- Galerie Berlin, Berlín, Německo, katalog
▪ Fotografie a objekty, Galerie 4 – Galerie fotografie, Cheb
▪ Evropský umělecký prostor II, Jiří Kolář. Ivan Kafka, Galerie Oskara Kokoschky, Praha, Rakouský kulturní institut v Praze

1997
▪ Ivan Kafka, Galerie výtvarného umění v Litoměřicích, katalog. Realizace: Chrčení do prázdna. Instalace: Stolek k obhlédnutí 1956 - 1997

▪ La Biennale di Venezia 1997, XLVII Esposizione Internazionale d’Arte Padiglione della Repubblica Ceca, Giardini di Castello Benátky, Itálie, katalog

1996
▪ Analysis and Commentary Central European Contemporary Art, Shiseido, The Ginza Art Space Tokyo, Japonsko, katalog (Péter Forgácz, Piotr Jaros)
▪ Ivan Kafka, Galerie ‘60 /’70 Praha, katalog. Instalace: Letmý stolek 1956 - 1996

1995
▪ Rej 1399 – 1995, Galerie Nová síň Praha, katalog. Realizace: Rej 1399 - 1995
▪ Zdvojení 1291 / 1995, Galerie Klatovy – Klenová hrad Klenová, katalog. Realizace:
Zdvojení 1291 / 1995

1993
▪ ZUR.ZEIT Ivan Kafka, Finsteres Licht, Kunst.Halle.Krems Minoritenkirche Krems, Rakousko, katalog. Realizace: Temné světlo

1992
▪ Jeden projekt, Galerie im Kultur- und Informationszentrum der ČSFR, Berlín, Německo
▪ Kresby + instalace, Galerie hlavního města Prahy, Staroměstská radnice (2. patro), Praha, katalog, Realizace: Plno prázdna

1991
▪ Kresby, instalace a realizace, Galerie Studio Opatov, Praha, katalog

1990
▪ Kresby a realizace, Malá výstavní síň OKS, Liberec.Realizace: O opakovaném koloběhu a lidském hmoždění

1989
▪ Fotografická dokumentace, Malá galerie Na hradbách, Kolín

1987
▪ Instalace a dokumentace, Alvar Aalto-Museo, Jyväskylä, Finsko, katalog. Realizace: Společný Jyväskylský kopec na jezeře / Yhteinen Jyväskylän mäki järvellä
▪ Kopce a hromady, Galerie Wschodnia, Lodž, Polsko, katalog.Realizace: Dva stavy možného snažení

1985
▪ Dokumentace 76 – 85, Ústav makromolekulární chemie, Petřiny, Praha, katalog

1982
▪ Galerie Hildebrand, Klagenfurt, Rakousko, katalog
▪ Objekt, fotografie Horácké divadlo Jihlava

1980
▪ Dotazy, Galerie Gn; Gdaňsk, Polsko, katalog
▪ Příběhy, Divadlo v Nerudovce Praha, katalog

1979
▪ Povídka o skládání, vlání, zvedání; Institut průmyslového designu Praha, katalog
▪ Objekt, fotografie, serigrafie Salon fotografiky, Lodž, Polsko, katalog

1979
Čtyři z Prahy, Galerie Wielka 19, Poznaň, Polsko, katalog

1978
Strom, Kabinet fotografie J. Funka, Brno, katalog

1977
Klub mládeže Křenová, Brno

▪ Janina Ojrzyńska: v: Ivan Kafka. Objekt, fotografie, serigrafie, Galerie LTF, Lodž 1979, katalog

▪ František Šmejkal: Návraty k přírodě, 1982. v: In memoriam Albert Kutal. Praha 1984

▪ Jindřich Chalupecký: The lessons of Prague, v: Studio International, vol. 196, NR. 1003,Londýn 1982

▪ Josef Hlaváček, František Šmejkal, Ivan Kafka, v: Ivan Kafka. Ústav makromolekulární chemie, Petřiny, Praha 1985, katalog

▪ Zdeňka Gabalová: Peripeties of Czechoslovakia’s Art, v: Dialogue / Prag / Los Angeles, Santa Monica Museum of Art, LA 1990, katalog

▪ Hana Rousová: Skeptisch. Eine Positionsbestimmung der aktuellen Kunst in Prag, v: Aktuell 91, Lothringer Strasse 13 Mnichov 1991, katalog

▪ Jana und Jiří Ševčík, Ivan Kafka, v: Kunst Europa. Kunstverein, Braunschweig, 1991, katalog

▪ Josef Hlaváček, Ivan Kafka, s. 68 - 73, 1982. Promluva, s. 101 - 103, 1986., v: Výpovědi umění, nakladatelství Ústí nad Labem 1991 /

▪ Josef Hlaváček, s. 61 - 65 / 256 - 260, v: Hlaváček, nakladatelství Artefact, Praha 1999

▪ Karel Srp: Některé realizace Ivana Kafky. v: Ivan Kafka. Galerie hlavního města Prahy, Praha 1992, katalog

▪ Hana Rousová: Temné světlo, Ivan Kafka, v: ZUR.ZEIT, Kunst.Halle.Krems 1993, katalog

▪ Josef Hlaváček: Nálehavost přítomnosti v díle Ivana Kafky, v: Výtvarné umění, s. 52 - 63, 5 - 6, 1993. Praha 1993

▪ Pavel Liška: Im Bann der Vergangenheit. Zur Lage der Kunst in Prag. v: neue bildende kunst, 2 / 1994, Berlín 1994

▪ Ludvík Hlaváček: Art as Message: Greetings from Prague v: 22. Bienal International de Sao Paulo 1994, katalog

▪ Jiří Švestka: Ivan Kafka. v: Der Riss im Raum, Martin-Gropius-Bau, Berlín 1994, katalog

▪ Jeff Crane: Ivan Kafka. Galerie Nová síň, v: Artforum, February 1996, New York 1996

▪ Josef Hlaváček: Příběhy (díla) I. K., v: Ivan Kafka. Galerie výtvarného umění
Litoměřice 1997, katalog

▪ Olga Malá: Ivan Kafka, v: La Biennale de Venezia 1997, XLVII Esposizione Internazionale d’Arte, Benátky 1997, katalog

▪ Alfred Nemeczek: Biennale 1997. Ein Lied vom Tod in Venedig, v: art, Das Kunstmagazin, NR 8, August 1997, Hamburg 1997, v: Kunstforum: Biennale Venedig. Bd. 138, September-November 1997, s. 454

▪ Simona Mehnert:, v: Ivan Kafka, Zwischen System und Intuition, Gestaltung in komplexen Zusammenhängen, ifa- Galerie, Berlín 1998, katalog

▪ Monika Leisch-Kiesl, Johanna Schwanberg : Ivan Kafka: „Ostrov“ volnosti (i skleslosti), v: Nexus, Künstlerische Interventionen im Stadtraum s. 122 - 129,
Springer-Verlag Wien New York, Vídeň 1999

▪ Regina Lange : Ivan Kafka / Tab. 88 / s.192, v: Das fünfte Element - Geld oder Kunst , Kunsthalle Düsseldorf 2000 (K)

▪ Ursula Zeller: Ivan Kafka, Neuchopitelná rovina, v: Werkstatt Europa, s. 70 - 85, Forum Kunst Rottweil 2000, katalog

▪ Olga Malá : v: Milano Europa 2000, s. 150 - 151, Electa, Milano 2001, katalog

▪ Karel Srp, :Prostory, místa, věci, v: Dějiny umění / 12 (José Pijoan). s. 56, Euromedia - Knižní klub a Balios. Praha 2002

▪ Jiří Valoch: Národní chrčení do prázdna, v: Ateliér, s. 4, 19 / 2003. Praha 2003

▪ Lenka Lindaurová,: Ivan Kafka - rozhovor, v: Art & Antiques, s. 52 - 63, červen 2006. Praha 2006