O projektu
CZ EN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Miroslav Tichý

Jméno
Miroslav
Příjmení
Tichý
Narozen/a
1926
Místo narození
Netčice na Moravě
Úmrtí
2011
Žil/a a pracoval/a v
Kyjově (Hodonín)
Web
tichyfotograf.cz/
Klíčová slova
fotografie

Info

Info
Miroslav Tichý patří dnes ve světě mezi nejprodávanější české umělce, přitom o hodnotě jeho umění nepanuje mezi historiky umění a kurátory shoda. Z pohledu jedné strany je propagace jeho voyeuristicky laděného díla vedená jen snahou o zisk, pro druhé je Tichý příkladem fotografa, který pro sebe vytvořil svébytný styl, nezávislý na vývoji média, ale zároveň korespondující se soudobým světovým uměním.

Tichý se k popularitě i k otázkám po hodnotě svého díla staví naprosto lhostejně. Část svého díla prodal v 80. letech 20. století Čechošvýcarovi Romanu Buxbaumovi, který se zasloužil o jeho uvedení na scénu. Pevnější obrysy autorova významu budeme muset ještě nějakou dobu formulovat, zatím v diskusích dochází ke střetům, neboť je problematické pochopit, proč se ze špinavých, nevábných fotografií vzniklých k soukromému potěšení stalo umění, které je ze své podstaty veřejné. Tichý může fungovat jako ukázkový příklad, jak lze velmi rychle vytvořit mediálně přitažlivý obraz umělce, ale stejně tak jeho popularita může naznačovat, že v umění postrádáme cosi původního, divokého, existujícího samo pro sebe a nikoliv pro umění ve smyslu jako veřejné, aktivní a angažované promluvy.

Miroslav Tichý se narodil v roce 1926 v Netčicích na Moravě, od roku 1930 s přestávkami žije v moravském Kyjově. Po druhé světové válce studoval na pražské Akademii výtvarných umění, kterou opustil v roce 1948. Po základní vojenské službě se vrátil do Kyjova, během života byl několikrát hospitalizován v psychiatrických léčebnách. V první polovině padesátých let společně vystavoval s brněnskou avantgardou kresby a obrazy, od konce 50. let utlumuje malbu, kreslí a od konce 60. let začíná fotografovat ženy, ovšem nenápadně, bez jejich vědomí a souhlasu a pro vlastní potěšení.

Valná část jeho díla vznikla v 70. a 80. letech. Tichý postupně rezignoval na standartní společenské normy, stala se z něj postava na okraji společnosti, žil z invalidního důchodu. Přitom udržoval kontakty s osobnostmi jihomoravské kulturní scény, např. s básníkem Jiřím Veselským. Svéráznými aparáty vlastní výroby zachycoval atraktivní partie kyjovských žen různého věku nejčastěji na veřejných prostranstvích a v běžných životních situacích. Při různých rekreačních aktivitách, jako jsou jízda na kole, lehký běh, chůze po městě, postávání v hloučcích či ve frontách, při sezení na lavičkách nebo slunění se na koupališti (častěji), při nakupování a nakonec přece jen při práci – v nočních pořadech rakouské televize pro dospělé. Zvětšovacími přístroji z domácího haraburdí vytvářel neostré fotografie malých formátů, které procházely chemickým procesem zakončeným na dvorku v sudu s dešťovou vodou. Na některých fotografiích zvýraznil tužkou kontury ženských těl, některé adjustoval do papírových paspart často doplněných rukou malovaným rámem nebo ornamentem napodobujícím jihomoravský folklórní dekor. Většina fotografií končila na podlaze, kde podléhala času a nešetrnému zacházení.

Reakce na Tichého dílo a na způsob prezentace jeho díla naznačuje, že se dotýká citlivých oblastí, která nás svou nepřehledností znervózňují, neboť máme rádi ve věcech jasno. Ohnisek sporů je několik: Musí být nějaké dílo v době svého vzniku vnímáno autorem jako umění, abychom ho tak mohli později přijímat? Jak se prolíná reklama a propagace umění se seriózními uměnovědnými texty? Respektive, jsou historici umění spíš promotéři zaměření na zisk nebo nestranní odborní pracovníci? Může být určitá fotografie umělecká i přes to, že vznikala mimo dlouhodobě utvářené vývojové rámce? Jaké vlivy mohou utvářet peněžní hodnotu uměleckého díla? Je žena stále objektem našich nenasytných pohledů? Proč máme rádi veteš? Zkrátka, Tichého fotografie vyvolávají řadu otázek a reakcí v rozmanitých vrstvách společnosti. Není právě toto jedna z hlavních funkcí umění?
Autor anotace
Jan Freiberg
Vybraná díla


Bez názvu, 1970 - 1989


Bez názvu, 1970 - 1989


Bez názvu, 1970 - 1989


Bez názvu, 1970 - 1989


Bez názvu, 1970 - 1989


Bez názvu, 1970 - 1989


Bez názvu, 1970 - 1989

Profesní životopis

Profesní životopis
Vzdělání:
1945-1948 AVU Praha, ateliér Jána Želibského

Samostatné výstavy

Samostatné výstavy
2013
Miroslav Tichý: Fotografické dílo, Galerie Nová síň, Praha

2008
Centre Pompidou, Paris
Museum für moderne Kunst, Frankfurt am Main

2006
Miroslav Tichý, Galerie Šternberk, Šternberk
Miroslav Tichý, Dům umění města Brna, 1. patro, Brno
DeHallen, Frans Hals Museum, Haarlem

2005
Miroslav Tichý, Kunsthaus Zürich, Curych (Zürich)
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2013
Aukce výtvarného umění, předaukční výstava, Galerie Nová síň, Praha

2010
Sex extrémně líbezný, Galerie XXL, Louny

2010-2011
The Lucid Evidence: Fotografie aus der Sammlung des MMK, Museum für moderne Kunst, Frankfurt nad Mohanem (Frankfurt am Main)

2010
Prague Photo 2010, Mánes, Praha

2009
Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts, Kunst- und Ausstellungshalle der Bundesrepublik Deutschland, Bonn

2008
Moderní a poválečné umění, současné umění, fotografie, Galerie 5. patro, Praha

2007
Moderní a poválečné umění. Současné umění. Fotografie, Galerie Louvre, Praha
Kacíř & spol.: Zlaté město / Heretic & Co.: The Golden City, Galerie Jiří Švestka, Biskupský dvůr, Praha

2006
Artists for Tichý - Tichý for Artists, Dům U Jonáše, Pardubice
Artists for Tichý - Tichý for Artists, Uměleckoprůmyslové muzeum, Camera, Brno

2005
Místa paměti, Galerie Šternberk, Šternberk

1997
Desetkrát žena, Galerie Na bidýlku, Brno

Monografie

Monografie
Vančát, Pavel – Buxbaum, Roman: Miroslav Tichý, Praha, Torst 2006
Články
Buxbaum, Roman: Ein Außenseiter unter den Außenseitern, Kunstforum 101, 1989, s. 229–231.
Buxbaum, Roman: Kunst von Außenseitern – ein Paradigma im Wandel, In: Buxbaum, Roman & Stähli, Pablo: Von einer Wellt zu‘r Andern, Köln, Du Mont 1990, s. 296.
Schwabsky, Barry: Miroslav Tichý, Artforum, 2005, č. 10, s. 270.
Vančát, Pavel: Miroslav Tichý: Curyšský objev z Moravy, Art & Antiques 4, 2005, č. 10, s. 82–83.
Dunděra, Jiří: Miroslav Tichý z Kyjova získal hlavní cenu na fotografickém festivalu v Arles, Kyjovské noviny, 2005, č. 10, říjen, s. 5.
Kubišta, Anna: Miroslav Tichý, moravský Diogenes a něžný voyeur, Babylon 15, 2005, č. 2, 31. 10. 2005, s. 4.
Kyoichi, Tsuzuki: A Passion Played Out on Photographic Paper, ARTiT 3, 2005, č. 4, Fall/Winter, s. 98–103.
Spurný, Jaroslav: Tichý světec z Kyjova, Respekt 16, 2005, č. 52, 27. 12., s. 6.
Rizzi, Andrea: Las modelos de Tichý, El Pais semanal, 2005, č. 1523, 4. 12., s. 72–80.
© Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz 2006-2014
Tyto stránky byly archivovány Národní knihovnou ČR v rámci programu WebArchiv
π