Adam Štech

Společným jmenovatelem neomoderních mladých malířů je diskurs s historickým vývojem malby, založený na konfrontaci s jednotlivými –ismy a na citacích stylových prvků, jež vytvářejí nové komunikační kódy a estetické hodnoty. Malba má konceptuální zaměření, aniž by ztrácela na své technické úrovni. Obrazy Adama Štecha jsou typickým příkladem této kombinatoriky „náhodných setkání šicího stroje a deštníku na pitevním stole“, řečeno slovy Lautréamonta ve Zpěvech Maldororových. Až na to, že nová metodika už neznamená sestup do říše snu či podvědomí, jež byla inspiračním zdrojem francouzské surrealistní malby, ani žádný psychický automatismus jakožto báze zrodu náhodnosti, ale kalkuluje zcela vědomě s hybridními konfiguracemi obrazových komponentů, poplatnými spíše odkazům světa informatiky. Kritik Milan Mikuláštík je hodnotí jako fenomén „déja vue“, pocitem již jednou viděného. Za originální krajiny-zátiší, jež jsou klasickou připomínkou předobrazů malby moderního věku, provedených brilantní technikou oleje a akrylu na plátně, získal Adam Štech první cenu v soutěži 4. Ceny kritiky za mladou malbu v roce 2011.

.

Štech vystudoval malbu v roce 2008 v ateliérech Jiřího Sopka a Vladimíra Skrepla na pražské AVU. Jeho práce byly prezentovány například na výstavách Pražského bienále 3 v Karlín Halls nebo „Resetting / Jiné cesty k věcnosti“ v Galerii hlavního města Prahy v roce 2007.

Do finále Ceny kritiky byl vybrán dvakrát, poprvé v roce 2010, a své vítězství v roce 2011 oslavil samostatnou výstavou s názvem „Prequel“ v Galerii kritiků. Ve svých obrazech rozebral jak mistrovská malířská díla muzejních sbírek, tak banální obrazové reprodukce jako reklamy nebo i svaté obrázky na jednotlivé kompoziční prvky a extrahoval pozadí jejich kompozic, významové symboly a dominantní znaky. Jestliže však Maldororovy zpěvy kdysi opěvovaly zlo, stejně jako próza de Sada či poezie Baudelaira, aby v nadsázce výrazového rejstříku upozornily na nutnost léku dobra, Štechovy obrazy vyjadřují spíše děsivou ironii světa, kde je zlo potíráno dobrem pouze s přáním zbavit se frustrace z jeho rozporů. „V posledním obraze ze série zátiší, který vznikl v roce 2009, mě zaujal kontrast a absurdita naivizujícího zátiší a Hitlerovy hlavy, jakožto symbolu absolutního zla. Opět mi šlo o vnitřní rozpor, který vzniká kombinací nesourodých motivů. (A. Š.)“ V obrazu „Zátiší“ byl skutečně položen důraz na kontrast poklidu mísy s ovocem, veverkou šplhající na strom a králíkem pojídajícím trávu, s uťatou hlavou Hitlera, jehož arogantní knírek pramálo ladí s okolní idylkou. Štechův malířský rukopis si našel silné obsahové specifikum v grotesce černého humoru, jež vyrovnává polaritu naivní romantiky s agresivitou, a odstraňuje falešnou iluzi vžitých představ ve prospěch autentického malířského sdělení.

V posledních pracích cyklu „Udělám si hlavu“ (výstava v Galerii NoD, 2012) Štech obohatil svůj výběr figur, deformovaných jeho abstraktními zásahy kubistické, expresivní či poetické provenience, o předlohy plastik a reliéfů hlav, jež podobně jako jeho portréty spíše zakrývají než odhalují tváře figur, a děsí jimi než baví. Opět se zde objevuje inspirace nalezená jak v realitě tak na internetu, situovaná do různých dob a prostředí. Hlavy jsou poskládány z nalezených fragmentů plastik a obrazových námětů, narušovaných lineárními tahy a nesourodými tvarovými prvky, jež opět znesnadňují chápání jejich významové identity. Je to však tentýž jinotaj, skrytý v přesvědčivé obrazové syntéze, jenž s neobyčejnou uměleckou silou nás dokáže strhnout k odkrývání neviditelných významů viditelného světa.

2017
Ivan Bergmann – Václav Mílek (ed.), Co je současný obraz?, Nový zlínský salon 2017. Trienále současného
umění, Krajská galerie výtvarného umění Zlín, Zlín 2017

2016
Petr Vaňous, Tragikomedie, Galerie Vyšehrad, Praha 2016

2014
Jiří Ptáček, Nejlepší z nejhorších, Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava 2014

2013
Petr Vaňous, Motýlí efekt?/ The Butterfly Effect?, Galerie Rudolfinum, Praha 2013

2011
Vlasta Čiháková-Noshiro – Milan Mikuláštík, Adam Štech (katalog k výstavě Prequel), Galerie Kritiků, Praha 2011
Vlasta Čiháková-Noshiro – Karel Babíček, Antitéze malby, Galerie Kritiků, Praha 2011

2007
Petr Vaňous, Resetting. Jiné cesty k věcnosti, Galerie hl. m. Prahy, Praha 2007
Helena Staub, Petr Vaňous, Kateřina Tučková, Nová trpělivost (katalog), 2007

2006
Martina Vítková, Zátiší (katalog), 2006
 

2015
Radan Wagner, Rekonstrukce současnosti (rozhovor s A. Š.), Revue art, č. 3/ 2015, s. 10-17

2012:
Milan Mikuláštík, Déjà vu Adama Štecha, Ateliér, roč. 25, č. 2/ 2012, s. 6

2010
Petr Vaňous, Vnitřní model naruby, Revolver revue, č. 79/ 2010, s. 71-84