Samizdat (2006) Markéty Kinterové vznikl jako diplomová práce v Ateliéru Pavla Baňky na FUD UJEP v Ústí nad Labem. Autorka v rámci projektu vytvářela osmistránkový vizuální samizdatový časopis, který v nákladu čtyřiceti kusů samodistribucí šířila na veřejná místa v Praze. Za šest měsíců, během nichž projekt probíhal, vzniklo sedm samostatných časopisů, které se tematicky dotýkaly zejména kriminality a bezpečnosti – jedno z čísel obsahovalo např. rozhovor s ostrahou metra, jiné se zaměřovalo na pocity osamělosti. Každé číslo však představovalo jedno konkrétní, samostatné dílo. Cílem bylo zmást čtenáře, pravidelného konzumenta médií, a donutit jej k reflexi nad důvěryhodností tiskovin.
„Zajímal mě průzkum samé podstaty prezentace uměleckého díla a zejména jeho šíření mimo prostory galerie. Jeho distribuce se stala procesem, který byl přinejmenším stejně podstatný jako samotné samizdaty. Chtěla jsem, aby projekt Samizdat trochu znepokojoval, aby byl divák ztracen a odkázán na vlastní úsudek čerpající pouze ze samotného novinového výstupu, což bylo posíleno neuvedením autorství. Myslím, že se mi v průběhu projektu podařilo dílo zcela vytrhnout z galerijního kontextu a donutit ho ‚žít svým vlastním životemʻ.“ (Markéta Kinterová v rozhovoru pro Art & Antiques, Markéta Kinterová: Portfolio, Art & Antiques, Prosinec 2009)