Jádro skupiny Trasa tvořili žáci ateliéru Emila Filly. Jednalo se o generaci umělců přicházející po roce 1945 na znovuotevřené vysoké školy a nesoucí si tak špatné zážitky spojené s událostmi druhé světové války, ale i víru v lepší budoucnost. První prezentace děl skupiny Trasa probíhaly jako neoficiální výstavy spojené se vzájemnou konfrontací jednotlivých členů, kterými byli - Eva Burešová, Věra Heřmanská, Vladimír Jarcovják, Čestmír Kafka, Václav Menčík, Jitka a Květa Válovy. K setkáním docházelo v ateliéru Čestmíra Kafky, absolventa zlínské Školy umění a přítele tragicky zesnulého Václava Chada, prostřednictvím kterého byly do skupiny vnášeny tendence expresionismu a dozvuky spořilovského surrealismu. První setkání proběhla v polovině prosince 1954 a 13. dubna 1955 ve zmiňovaném Kafkově ateliéru. V této fázi se Trasisté vymezovali především proti metodám socialistického realismu. Velkým impulzem pro vznik skupiny Trasa byla velká oficiální přehlídka Československé lidové demokratické republiky ve výtvarném umění na přelomu roku 1955 – 1956. Metoda socialistického realismu byla prezentována jako jediný způsob k vytváření skutečných a trvalých uměleckých hodnot, což byly pro skupinu Trasa, nepřijatelné myšlenky. Trasisté v této fázi ještě poučeni kubismem a živě na něj reagující, čerpali spíše z poválečných tendencí neorealismu. Období, které zasáhlo především filmovou produkci, se projevilo nejvíce v tvorbě trasisty Václava Menčíka. V červnu došlo k další konfrontační výstavě a v listopadu roku 1957 již následovala první výstava Trasy, která se uskutečnila v Galérii Mladých. Text katalogu a jakýsi program skupiny zformuloval Arsen Pohribný. Dle jeho slov se jednalo o syntézu konstruktivismu a expresivnosti. Na výstavě se mimo jiné prezentovalo velké množství zátiší, tedy námět, který byl dle metod socialistického realismu zcela podřadný. Pro Trasu byl symbolem vztahu k prostým věcem. Formy těchto projevů byly vázány pevným objemem, ale působily velice dynamicky. Dalším společným jmenovatelem jejich tvorby bylo pozdní dílo Ferdinanda Legera . Jeho teze se staly hlavní myšlenkou první výstavy. „Pevná konstrukce žádající, aby i hřebík měl důstojnost „jsoucího předmětu“ byly myšlenky, které se v tvorbě trasistů projevily jasně ohraničenými tvary a čistými barevnými tóny. Program, ani skupina jako taková, neměli však nikdy jasně stanovená pravidla a pozice jednotlivých členů byla proměnlivá. Po první výstavě odešel Arsen Pohribný a jako teoretik skupiny nastoupil Luděk Novák, který patřil do okruhu spořilovských surrealistů a teoretička Eva Petrová. Dalším členem se po této výstavě stal malíř Karel Vaca. Ten vnesl mezi trasisty prvky užité grafiky a přivedl členy k výstavě v roce 1959 v Galérii Mladá Fronta v Praze. V této době se již připojují sochaři z ateliéru Josefa Wagnera: Vladimír Preclík, Zdena Fibichová, Olbram Zoubek a Eva Kmentová. Většina děl byla ale dobovou kritikou silně odsouzena a po recenzích v Rudém právu musely být sochy Zastřeleného od Zoubka a Kmentové Milenci a Preclíkovo Ne dokonce odstraněny. Ve stejném roce se skupina Trasa představila v Galérii C. Majerníka v Bratislavě, výstava byla opět doprovázena zdrcující kritikou. Tvorba trasistů se projevuje silnou redukcí tělesného objemu na samé hranici únosnosti. Experimenty s hmotou a tvarem pokračují kontinuálně a dle Marie Klimešové se ke kubistické tendenci připojily i soudobé anglické prvky sochařství, které vedlo jednotlivé členy k odhmotnění jejich tvorby. Výrazným prvkem v tvorbě skupiny Trasa jsou různorodé experimenty s výtvarnými technikami, kombinace neobvyklých materiálů, které i v dnešním kontextu působí zcela nadčasově. V roce 1961 proběhla výstava v Galerii Československého spisovatele. Každý umělec se prezentoval pěti díly, která byla opět hodnocena nelítostnou kritikou. Snaha vymanit se nastaveným politickým principům, vedla Trasu ke členství k Bloku tvůrčích skupin. Blok vznikl za účelem sdružovat malé umělecké kolektivy mimo oficiální Svaz československých výtvarných umělců, neměl tak silně politické tendence a jasně vymezená pravidla a alespoň do určité míry umělcům umožňoval kontakty i z cizích zemí Evropy. Roku 1961 se tak Trasisté spolu 4UB, Etapa, Experiment, M, MS 61 a Proměna poprvé představili na výstavě Realizace v Galérii Václava Špály. Politické události roku 1968 však předurčily zánik skupiny. Roku 1970 došlo ke zrušení Svazu československých výtvarných umělců a přestaly tak existovat i tvůrčí skupiny. Nový Svaz českých umělců byl uzavřen všemu, co souviselo s Blokem tvůrčích skupin a došlo k silné stagnaci, odchodu jednotlivých členů až k postupnému zániku skupiny.
2002
Trasa, Zámecká galerie Chagall, Karviná (Karviná)
1991
Trasa, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice (Litoměřice)
1969
Trasa 1969, Mánes, Praha
1969
Trasa 1969, Výstavná sieň Zväzu slovenských výtvarných umelcov, Bratislava (Bratislava)
1967
Socha a kresba, Mánes, Praha
1964
Trasa, Galerie Václava Špály, Praha
1961
Tvůrčí skupina Trasa, Galerie Československý spisovatel, Praha
Realizace, Galerie Václava Špály, Praha
1960
Knihovna Výzkumného ústavu zvukové, obrazové a reprodukční techniky Praha
Filmový klub Praha
1959
Trasa 54, Galerie Mladá Fronta, Praha
Galérie C. Majerníka Bratislav
1958
Divadlo S. K. Neumanna Praha
1957
Trasa 54, Galerie mladých, U Řečických, Praha
1991, Trasa (Severočeská galerie Litoměřice, 20.6.-1.9.1991, Východočeská galerie Pardubice, 12.9.-10.11.1991, Oblastní galerie Vysočiny Jihlava, 21.11.-19.1.1992, Dům umění Opava, 4.2.-29.3.1922, Středočeská galerie Praha, 15.4.-14.6.1992),
Text katalogu Eva Petrová.
1957, Trasa 54 (Eva Burešová, Věra Heřmanská, Vladimír Jarcovják, Čestmír Kafka, Václav Menčík, Jitka Válová, Květa Válová), Text uspořádal Arsén Pohribný, Galérie mladých, Praha
Vendula Vašátková, Zdeňka Fibichová (1933 - 1991), Rigorózní práce, FFUK v Praze, 2011
Pavla Pečínková, Nad trasou Trasy, Je třeba si vybrat, 2007,110-113
Marie Klimešová, Umění 40. a 60. let, Ateliér, čtrnáctideník současného výtvarného umění, 19,8,2006/04/13,4
Trasa, Ateliér, čtrnáctideník současného výtvarného umění, 16,3,2003/02/06,13-13
Víchová Czakó Ilona , Stálá expozice Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, Ateliér, čtrnáctideník současného výtvarného umění, 16,5,2003/03/06,12
Eva Kmentová. Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice 2003,s.10, 11. Text katalogu Marie Klimešová
Léger Jules Fernand Henri , Pohribný Arsén , Trasa 54, České umění 1938-1989, 2001,220-221
Jiří Hůla, Touha po sblížení a figury jako balvany (V pražském Veletržním paláci byla včera otevřena retrospektivní výstava sester Válových), Lidové noviny, 2000/03/31,20
Alena Potůčková, Navazování kontinuity (Hledání moderního výrazu), Umění zrychleného času, 1999,17-30
Anděla Horová, České muzeum výtvarných umění několikrát dokázalo,..., Ateliér, čtrnáctideník současného výtvarného umění, 12,24,1999/12/02,12-12
Mahulena Nešlehová, Umění zrychleného času (Praha, České muzeum výtvarných umění, Husova 19-21, Dům U černé Matky Boží. 20. 10. - 28. 11.), Ateliér, čtrnáctideník současného výtvarného umění, 12,24,1999/12/02,12-12
Josef Hlaváček, Příběh jedné galerie (K otevření stálé expozice), Ateliér, čtrnáctideník současného výtvarného umění, 11,21,1998/10/22,1-16 (1, 16)
Lenka Lindaurová, Instalace jako parodie (Veletržní palác: České umění od 60. let do současnosti...), Detail, 1,5,1996/03,4-5
Dagmar Jelínková, Přírůstky sbírek Oblastní galerie Vysočiny, Ateliér, čtrnáctideník současného výtvarného umění, 8,12,1995/06/08,5-5
Marcela Pánková, Generacemi napříč, Ateliér, čtrnáctideník současného výtvarného umění, 7,20,1994/09/29,16-16
Ohniska znovuzrození. České umění 1956 - 1963, Galerie hlavního města Prahy,
Praha 1994
Anděla Horová, České výtvarné umění 1960 - 1990, Ateliér, čtrnáctideník současného výtvarného umění, 5,21,1992/10/15,4
Jiří Hůla, Vy a výstavy (20. 4. - 26. 4. 1992), Respekt,1992/04,16-16
Alena Potůčková, Reklama na nekonečno (aneb výstava Přírůstků českého umění dvacátého století z let 1989-1992 v Národní galerii), Ateliér, čtrnáctideník současného výtvarného umění, 5,25-26,1992/12/10,1-4 (1, 4)
Eva Petrová: Zdena Fibichová. Bez ohlédnutí, in: Ateliér 3, 1990, č. 23, s. 104-
108
Jiří Valoch: Kresby z posledních let. Text k výstavě v Klubovně DU v Brně.
1988. Strojopis
Ludvík Kundera, Karel Vaca, Bozen, Itálie, 1987, s.7
Věra Soukupová, Václav Menčík (Z ateliérů), Výtvarná kultura, 6,2,1982,41-43
Čestmír Kafka, Evě,Sborník Evy kmentové, Eva Kmentová / In memoriam, Praha 1982
Luděk Novák: 35. Benátské bienále, in: Texty, 1970, č. 9, s. 9-12
Luděk Novák, Nová figurace, Obelisk, Praha 1970, s. 18 -19
Eva Petrová, katalog výstavy Nová figurace, Mánes, 1969, Dům umění města Brna 1970
Plastiky v exteriéru, (autor neuveden). in: Výtvarná práce, 1970, č. 21, s. 4
Mojmír Horyna, Dvě skupinové výstavy, Výtvarná práce, 17,12-13,1969/10/24,7
Jindřich Vávra, Historka s Trasou, Výtvarná práce, 16,14,1968/08/02,6
Luděk Novák: K estetice moderního sochařství, in: Výtvarné umění, 1968, č. 1-
2, s. 12-18.
Eva Petrová: Generace jako slohový fenomén. in: Výtvarné umění, 1968, č. 8,
s. 372-381
Jindřich Vávra: Historka s Trasou, in: Výtvarná práce, 1968, č. 14, s. 6, 9.
Generace svým způsobem tragická, Lidová demokracie, 15.5.1968, s.5
Eva Petrová, generace jako slohový fenomén, č.8, 1968, s.381
Eva Petrová, text katalogu výstavy Socha a kresba, Mánes, 1967
Alexej Klusák, Jak žijí sochy, Student, č.25, 20.6. 1967
Eva Petrová, Umění v objektu, Výtvarné umění, č.6-7, 1966, s.303
Luděk Novák: Osudy figurace, in: Výtvarné umění, 16, 1966. č. 6-7, s. 279-
281
Eva Petrová: Umění objektu, in: Výtvarné umění, 1966, č. 6-7, s. 302-311
Zdena Fibichová, Plastika/kresby, Mladá fronta, Praha 1966, text katalogu Luděk Novák
Luděk Novák: Mikroplastiky, in: Domov, 1965. č. 1, s. 18
Eva Petrová, katalog výstavy Objekt, Špálova galerie, 1965
Jiří Šetlík: Bilance československého sochařství, in: Výtvarné umění XV, 1965,
č. 3, s. 145—167
Miroslav Klivar, Integrace umění v socilistické architektuře, Výtvarná práce, 12,8,1964/05/15,1-0 (1, 6-7, 10)
Zdena Fibichová, Vladimír Preclík. Gorjupova Galerija, Konstanjevica na Krki,
Jugoslávie 1964
Milan Kundera, text v katalogu výstavy Vladimíra Preclíka, Muzeum Teplice, 1964
Eva Petrová, text katalogu výstavy Jarcovják/Vaca/Zoubek, Oblastní vlastivědné muzeum v Teplicích, 1964
Jindřich Chalupecký, Novák Luděk , Šetlík Jiří , Lamač Miroslav , Padrta Jiří , Diskusně o Trase a UB 12, Výtvarná práce, 12,11-12,1964/07/26,3-3 (3, 9)
Zdena Fibichová—Olga Čechová. Galérie mladých Alšova síň, Praha 1963.
Texty katalogu Eva Petrová a Luděk Novák.
Josef Rybák, Pražské výstavy, in: Výtvarná práce, 1961, č. 20, s. 8-10.
Josef Rybák, Jen určitý vkus anebo umění?, Literární noviny, 23.9.1961
L. Duras, Kritika, konference, praxe, Tvorba, 19.10., 1961, s.992
Pražská výstava skupiny Trasa/Široký a ucelený obraz uměleckého cítění mladých výtvarníků, Lidová demokracie, 16.9.1961, zn. dl.
Eva Petrová, Novák Luděk , Trasa má už svou historii..., Trasa, 1961, (nestránkováno)
Luděk Novák: O současném malířství z několika pohledů, in: Výtvarná práce,
1960, č. 2, s. 1-2.
Alois Ziegler, Trasa 54 ve Filmovém klubu, Kino, 16.5. 1960
Eva Bužgová Rambousková, K práci mladých grafiků, Výtvarné umění, 9,8,1959/12/05,349-356
Josef Krása, Petr Wittlich, Trasa 54, Květen, 3/1959,s.30
Povrchní modernismus nebo moderní umění, Rudé právo, 22. 2, 1959, zn. r.
Ba , Z pražských výstav - únor, Výtvarné umění, 9,3,1959/06/20,135-138
Má viesť umenie Trasou 54?, Kultúrný život, Bratislava, 14.2. 1959, zn.r
Julo Horváth, Nehledať samoúčel, Pravda, 18.2. 1959
Eva Petrová, Mladí malíři: III, Výtvarné umění, 8,3,1958/06/10,116-119
Václav Zykmund: Výstava mladých v Brně, in: Výtvarná práce, 1958, č. 11, s.
2-3.
Zdeněk Heřman, Rytmus generací, Květen, č.9, 1958
Katalog výstavy Trasa 54, Galérie mladých Praha, 1957
Vaníček, F., Odpovědnost?, in: Rudé právo, 7.12. 1957