UB 12

Skupina UB 12 se stala jednou z nejvýraznějších uskupení, které se na československé scéně objevily po roce 1957, kdy byl zrušen zákaz sdružování do uměleckých skupin.

Byla založena roku 1959 v okruhu Václava Boštíka a Stanislava Kolíbala.

Důležitou osobností, jež přispěla k utváření UB 12, byl malíř Václav Bartovský (1903 – 1967), laik, který se k vlastní tvorbě dostal kopírováním francouzských mistrů. Právě obdiv k francouzské kultuře a umění jej spojoval se skupinou mladých umělců, jako byli Václav Boštík, Adriena Šimotová, Jiří John, Stanislav Kolíbal a Jiří Mrázek. Bartovský byl patronem a do značné míry iniciátorem budoucí skupiny a zúčastnil se také její první výstavy.


K první neveřejné konfrontaci tvorby budoucího jádra skupiny došlo v letenském ateliéru Václava Boštíka ke konci roku 1953. Na jaře 1957 společně vystavovalo několik jejích nastávajících členů v Alšově síni umělecké besedy – tzv. Výstavy pěti se zúčastnili Jiří John, Adriena Šimotová, Stanislav Kolíbal, Vlasta Prachatická a František Burant. Během následujících let rezonovala ve společenství těchto mladých autorů myšlenka za zformování uskupení; tříbily se názory na jeho složení, směřování i smysl. Důležitým podnětem pro vznik skupiny byla také spolupráce Jiřího Johna a Václava Boštíka na památníku židovských obětí holocaustu v pražské Pinkasově synagoze, na němž pracovali v letech 1954 – 1959. 

Významnou platformou byla pro skupinu Umělecká beseda, v té době již II. středisko Svazu československých výtvarných umělců. Ta u mladých autorů představovala historickou kontinuitu svobodných poměrů a tolerance k tvůrčím názorům z předválečných let. Na znamení příslušnosti k ideálům tohoto spolku si také budoucí skupina zvolila část názvu – UB. Číslo dvanáct následně odkazovalo k  počtu členů skupiny, který se ve skutečnosti proměňoval. Založení tvůrčí skupiny bylo písemně oznámeno starostovi Umělecké besedy na počátku roku 1959. Po zdlouhavých jednáních se Svazem výtvarných umělců byla v červnu téhož roku odeslána výstavní komisi písemná žádost o skupinovou výstavu. Mlčenlivé přijetí Svazem se však UB dostalo až po její integraci do výstavy Realizace na přelomu let 1960 – 61, pořádané nově ustaveným Blokem tvůrčích skupin. V katalogu výstavy bylo uskupení prezentováno pod názvem 14 UB. Vzápětí jim byl také přidělen termín a místo pro první skupinovou výstavu, která proběhla na jaře 1962 v pražské Galerii československého spisovatele. Účastnili se jí Václav Bartovský (jehož díla byla vystavena již posmrtně), František Burant, Vladimír Janoušek, Věra Janoušková, Jiří John, Alena Kučerová, Daisy Mrázková, Vlasta Prachatická, Oldřich Smutný, Adriena Šimotová a Alois Vitík. Teoretikem skupiny se stal Jiří Šetlík a později i Jaromír Zemina. Této první výstavy se neúčastnili Václav Boštík a Jiří Mrázek, jež byli ze skupiny dočasně vyloučeni, neboť se hodlali zároveň zúčastnit výstavy nefigurativní tvorby, jíž nebyla kulturní politika příznivě nakloněna.  Represím ze strany politické moci se však nevyhnula ani expozice UB 12, která byla několikrát uzavřena a reorganizována.

Skupina UB 12 uspořádala celkem čtyři výstavy. Poslední a zároveň nejrozsáhlejší byla expozice v Domě umění města Brna v říjnu a listopadu 1965, jež byla i určitou bilancí pětileté činnosti skupiny.

Po událostech roku 1968 se situace na umělecké scéně stala velmi nejistou a v roce 1970 následoval opět zákaz uměleckých skupin. Členové UB 12 se shodli na tom, že zachování skupiny v ilegalitě by nebylo vhodné ani účelné, přestože se nejednalo o výslovný zánik uskupení; a členové se dále setkávali a udržovali přátelské vazby. 

UB 12 neměla společný program či manifest; byla založena zejména na přátelských vztazích, jež byly i mezigenerační. Platforma skupiny umožňovala jednotlivým členům věnovat se svobodně vlastní tvorbě bez mantinelů skupinového programu či manifestu. V úvodu katalogu výstavy skupiny, která proběhla v Oblastní galerii v Gottwaldově v roce 1962, byly definovány společné cíle: „[…] přitahovala [nás] síla lidské prostoty Václava Bartovského i jeho umělecká odpovědnost. Tak vznikala i naše skupina. Zpočátku mimovolně a bez programových prohlášení. Ale jasně charakterizována odporem k bezobsažné deskriptivnosti a vnějším efektům. Určená představou jasné a konstruktivní básnivostí a snahou po nalezení forem, které sdělí obsah uměleckého díla co nejpřesvědčivěji. […] Jedno je však neměnné a vždy nám zůstane společné: nevidíme svět bez poezie a jsme o její nutnosti přesvědčeni. “

UB 12 sdružovala autory, kteří se zabývali figurativní tvorbou – představitele tzv. nové figurace (Šimotová, Janoušková, Kučerová, Janoušek), umělce preferující nefigurativní či informelní (Boštík). Společný je jim jakýsi lyrismus, projevující se jak v objevování poetiky všedního dne (zejména ženské autorky skupiny), silnému vztahu ke krajině (John, Mrázek, Janoušek, Smutný) až existenciálnímu realismu (Prachatická).

Přestože byla skupina UB 12 již za své existence vnímána jako nevýrazná a i pozdějšími teoretiky označována jako umírněný či krotký modernismus (například v katalogu výstavy Ohniska znovuzrození, 1994), mezi skupinami vzniknuvšími ke konci padesátých let měla nezastupitelné postavení a vedle Máje a Trasy patřila k uskupením nejvýraznějším. Do volného uskupení sdružila jedinečné individuality, které v dalších desetiletích určovaly podobu českého umění a staly se jeho nejvýznamnějšími osobnostmi.

1994
UB 12, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem/Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě/ Galerie umění v Karlových Varech 1991
UB 12, Art Galerie, Žďár nad Sázavou 1965
UB 12, Dům umění města Brna, Brno 1964
UB 12, Nová síň, Praha
UB 12, Oblastní galerie moderního umění, Gottwaldov 1962
UB 12, Galerie čs. spisovatele, Praha

NEŠLEHOVÁ, Mahulena. Skupina UB 12 v bílé a modré. Ateliér, 2007, 19, 2. ISSN 1210-5236.

VLADÍKOVÁ, Simona. Skupinový portrét UB 12. Art & Antiques, 2007, 5, 58-59. ISSN 1213-8398.

HLAVÁČKOVÁ, Miroslava. Nezařaditelní. Ateliér, 2004, 9, 12. ISSN 1210-5236.

LEPŠÍ, Miroslav. Setkání se členy skupiny UB 12 v GU. Karlovarské noviny, 1995, 245, 10. ISSN 1210-5147.

LAHODA, Vojtěch. Skupina UB 12 L.P. 1994. Lidové noviny, 1994, 85, 13. ISSN 0862-5921.

MACHALICKÝ, Jiří; ZEMINA, Jaromír. UB 12 po třiceti letech. Literární noviny, 1994, 15, 10. ISSN 1210-0021.

ZEMINA, Jaromír. Byli snášenliví, ale stáli si na svém. Karlovarské noviny, 1994, 221, 11. ISSN 1210-5147.

ZHOŘ, Igor. UB 12 ve Žďáru. Ateliér, 1991, 19, 1. ISSN 1210-5236.

JM. UB 12. Tvorba, 1991, 30, 23. ISSN 0139-5513.

ŠETLÍK, Jiří. Václav Boštík a Skupina UB 12. Výtvarné umění, 1991, 5, 65-76. ISSN  
                      0862-9927.

(red.). Diskusně o Trase a UB 12. Výtvarná práce, 1964, 11-12, 3,9.

PADRTA, Jiří. Rychnov 1963. Kulturní tvorba, 1963, 37,13. ISSN 0454-5966.

(red.). UB 12. Tvorba, 1962, 273. ISSN 0139-5513.

(red.). Pražské výstavy. Výtvarná práce, 1962, 6, 2-3,10-11.

HLAVÁČEK, Luboš. Tvůrčí skupiny v Umělecké besedě. Výtvarná práce, 1960, 9-10,  7-9.

(red.). Přínos minulé výstavní sezóny. Výtvarná práce, 1957, 17, 1-2.

ŠETLÍK, Jiří. Mladí v Alšově síni. Výtvarná práce, 1957, 6-7, 10-11.

HOFMEISTROVÁ, Jana. K pražským výstavám mladých. Květen, 1956-1957, 2, 337.