Karel Nepraš began his studies at AVU in Prague in 1952 during the repressive Stalinist period. However, he soon found a circle of students (including Jan Koblasa, Bedřich Dlouhý and Jaroslav Vožniak) who resisted the pressure of the time and began to create their own world. There gradually arose a Dadaist-surrealist group of nonconformists, who reacted to the political situation with avowedly absurd initiatives, not only in art, but also in theatre, literature and music. The first such initiative (the first ‘malmuzherciád’) took place on 19 December 1954. Later, in 1957, the group was renamed the Šmidrové after the comic figure of the policeman from the children’s puppet film Kašpárkovy rolničky.
As one of the founders of the Šmidrové Group, during the 1950s Karel Nepraš focused on drawings filled with black humour. He was to continue to draw in a tragicomic, sarcastic spirit the whole of his life. At the end of the 1950s he took up sculpture. The two bronze figures entitled Standing / Stojících of 1959 were not simply an isolated phenomenon in his oeuvre, but an important gesture within the sculpture world at that time. Nepraš was not interested in developing classical sculptural principles, and both works were based more on the aesthetic of his drawings, in which he deformed grotesquely the forms of the figures. While one of the figures is created as a thin cylinder with a smooth surface, the body of the second opens expressively: it is ploughed through with a deep incision. This figure hints at the development of the next stage in Nepraš’s work, the period of the expressive textural treatment of materials that began shortly after 1960. These new sculptures were non-figurative and influenced by the wave of Czech informel artists of the Confrontations circle. They are expressively jagged and their content reacts to the Kafka-like world of hopelessness (Castle / Zámek, 1963-64, Portrait of Řehoř Samsa / Portrét Řehoře Samsy, 1964).
Around 1964 Nepraš discovered the world of assemblage. He created sculptures out of metaů, wire, hosepipe and other banal materials, which he supplemented with textile and smeared with paint (sometimes an aggressively red paint). His sculptures from the cycle Moroa, and the work entitled Large Dialogue / Velký dialog (1966) are among the highlights of Czech sculpture of the time. By linking wire elements, the artist created bizarrely deformed shapes in which the original material loses its legibility. The result is sinewy figures that provoke through their grotesque insistence. The humorous game with materials resonates not only with the aesthetic of parody and strangeness of the Šmidrové Group, but was also a response to the broader generational feeling of the absurdity of life.
After 1970 Nepraš continued to develop the technique of assemblage. Other materials and objects appear, such as various construction fittings, plumbing piles, metal springs, screws, vessels, metal and porcelain insulators, rubber hoses and other plumbing materials. A significant event was Nepraš’s participation in 1969 at the Symposium of Spatial Forms in Ostrava, where he discovered a new material: cast iron. However, he never gave up on the principle of structuring his work from individual parts. His cast iron sculptures, stark in tone, acquired movement: gears, cogs and toothed wheels (Figure with Filling / Figura s náplní, 1969-70, Figural Sculpture – For Walking / Figurální plastika – na šlapání, 1972, Attempted Suicide / Pokus o sebevraždu, 1976-77). Although there is a difference between his work of the 1960s and later works, a strongly grotesque inclination runs through the whole of his oeuvre and is instantly recognisable.
Over the next decades Nepraš worked on an aesthetic of assemblage using different technical materials and objects. Ceramic and porcelain appear more and more alongside metal. The artist moves from expressive figures (Fountain with Sink / Fontána s výlevkou, 1987) to minimalistic figures (Walking / Kráčející, 2000). Ironic hyperbole, expressive deformation and often black humour never disappear and change life into a joke, a joke that is an important element in survival (in each stage of the artist’s own life and that of society as a whole). Karel Nepraš created a very specific language of assemblage sculptures, grotesque figures, and these make him one of the most important representatives of the grotesque in the history of Czech art.
Studies:
1952-1957 Akademie výtvarných umění v Praze (sochařský ateliér prof. J. Laudy)
1948-1951 Státní odborná škola keramická, Praha
Pedagogical activities:
1992-2002 profesor, Akademie výtvarných umění v Praze
Awards:
2002 Státní vyznamenání za vynikající umělecké výsledky
1962 Stříbrná medaile, International Exhibition of Modern Ceramics, Praha
Architectural and public space realizations:
2005
Odhalen Pomník Jaroslava Haška (dokončen dcerou Karolínou Neprašovou) bronz- Praha, Žižkov
1996
Dveře "Paláce Myslbek" (bronz) - Praha, Staré město
1994-8
Patníky před Toskánským palácem (kámen) - spolupráce s arch. Pavlem Kupkou - Praha, Hradčany
1994
Dialog VIII., Zlín (porcelán, železo)
1993
Patníky před Lichtensteinským palácem (litina) a balustrády schodišťové haly (kámen) - spolupráce s arch. Pavlem Kupkou - Praha, Malá strana
1988
Kameraman (Barrandov, litina)
1985
Altán v parku domova důchodců v Malešicích v Praze (litina)
1968
Praha (ulice Na Můstku) reliéf "Kancelářské stroje" hliník - realizace v 90. letech zničena
Poutač na krejčovský salón ("Šatičky") (ve spolupráci s arch. Vlado Miluničem a ak.soch. Kurtem Gebauerem)
Symposiums:
1998
Sympozium litiny, Třinec
Sympozium k roku 2000, Greiz
Bronzové sympozium, Brno
Sympozium kameniny, Břeclav
1996
Světlo, stín a porcelán, 5. mezinárodní sympozium v Lounech
1994
Prostor Zlín
Workshop der Stadt Traun
1993
Sympozium prostorových forem, Ostrava
1990
Sochařské sympozium Lemberk
1971
Keramické sympozium v Uherském Hradišti
Symposium urbanum Norimberk (SNR), umělci nebyl povolen výjezd z republiky
1969
Sympozium prostorových forem v Ostravě
Fordovo stipendium (USA), umělci nebyl povolen výjezd z republiky
1968
Artchemo v Pardubicích
1965
Keramické sympozium v Gmündenu (Rakousko)
2012
Karel Nepraš. Praha: DOX Prague, 2012
2005
Šmidrové, Sborník, ed. Koblasa J, Jirousová V, NPÚ v Brně, Fontána, Olomouc
2004
Kupka – Nepraš: Setkání v architektuře, Horyna M a kol., G J. Fragnera, Praha
2002
V. Šlajchrt, Neprašova škola hrou, Respekt, č. 16.
D. Ž. Bor (V. Zadrobílek),Umění cesty - cesta umění, Tvar, č. 10.
Ludvík Ševeček: Karel Nepraš a Zlín. Prostor Zlín,
IX., 2002, O. 1 - 3, s.40 -43.
Jan Rous: Karel Nepraš: Sedící Stojící Kráčející.
Úvodní text katalogu výstav, Pražský hrad - Belveder, Ed. Gema Art, 2002.
Magdalena Juříková: Kalu Neprašovi (2.4.1932 - 5.5.2002). Ateliér, 2002, č. 11, s. 3.
Ataliér, 2002, č. 23, číslo ěnované Karlu Neprašovi
(Marie Klimešová: Karel Nepraš pod zemí
Karel Nerpaš ... život jde přes nás, rozhovor Ivana Jirouse s Karlem Neprašem
Věra Jirousová: Souchy jsou našimi souputníky.
Rozhovor redakce Ateliéru s Karlem Neprašem.
Rozhovor redakce Ateliéru s Kamilem Bahbouhem.
Eva Petrová: Spojité výstavy.
1997
M. Nešlehová, Poselství jiného výrazu,
base - ArtFakt, Praha.
Ludvík Ševeček: Setkání Karla Nepraše, Jiřího Sopka a Jana Steklíka ve zlínském Domě umění. Prostor Zlín, 1997, V., Č. 2, s. 2 -5.
1995
O. Hanel, Mým ředitelům, Ateliér, č. 1.
1994
I. S. (Ivo Sedláček): Karel Nepraš, Dialog VIII.
In: Prostor Zlín 1994. Sborník 2. ročníku Výtvarného sympozia, Státní galerie ve Zlíně 1994, s.24.
Ludvík Seveček: Ke zlínské výstavě Karla Nepraše.
Prostor Zlín, 1994, II., s. 3.
1993
V. Jirousová, Míra zodpovědnosti, Ateliér č. 2.
I.š. (Ludvík Ševeček): Karel Nepraš.
Prostor Zlín 1993,1., Č. 7 - 8, s. 8n.
1991
I. Jirous, Divnost, že vůbec jsme, Ateliér č. 23 (text z r.1972).
Eugen Brikcius, Neprašovo chrlení.ohádky. In: E. Brikcius: Vyložení umělci aneb kunsthistorické pohádky
Nakl. Inverze, Praha 1991, S. 67-84.
1990
Josef Kroutvor: Karel Nepraš a česká groteska,
Výtvarné umění, č. 5.
1988
Jindřich Chalupecký: Nové umění v Čechách (samizdat, 1994 vydalo H&H Praha).
1987
Jiří Šetlík: Cesty po ateliérech 1977-1987 (samizdat)
1984
Evžen Brikcius: Neprašovo chrlení,
Obrys, č. 2, Můnchen.
1979
Josef Kroutvor: Škola české grotesky (samizdat).
G. Benamou: L`art aujourd´hui en Tchécoslovaquie, Paris
1975
Jan Kříž: Karel Nepraš, Terzo occhio
Bologna, nr., 1.
1970
Jan Kříž: Šmidrové, Obelisk, Praha.
Luděk Novák: Nová figurace, Obelisk, Praha.
Nouveau Dictionnaire de la Sculpture Moderne,
Edition Hazan, Paris.
Ivan Jirous: Otakar Slavík - Karel Nepraš
Výtvarná práce, č. 8.
1968
B. Mráz, Šmidrové, Výtvarná práce, č. 12/13.
L. Novák, K estetice současného sochařství,
Výtvarné umění, č. 1.
1967
Udo Kulterman: Neue Dimensionene der Plastik,
Ernst Wamuth Tubingen.
J. Kříž, Estetika divnost, Výtvarné umění, č. 1.
Z. Felix, Dnešek mladé generace,
Výtvarné umění, č. 2.
1965
Z. Felix, Křižovatka mladé generace, Výtvarné umění, Č.7.
F. Šmejkal, Krize a východiska, Výtvarná práce, č. 10/11.
J. Šetlík, Socha 1964, Výtvarné umění, č. 2.
L. Novák, Osudy generace, Výtvarné umění, č. 6/7.
B. Mráz, Postsurrealistický okruh pražské umělecké školy, Výtvarné umění 6/7