Galerie VI PER, zaměřená na „architekturu v nejširším slova smyslu a její vazby a průsečíky k současnému umění, urbanismu, designu, médiím, technologiím, politickým, právním, sociálním, ekonomickým či ekologickým kontextům“ (Galerie VI PER, https://www.vipergallery.org/o-nas), funguje od roku 2016 a stojí za ní dvojice historiček umění – Irena Lehkoživová a Barbora Špičáková. Prostor je situován v pražském Karlíně na rohu ulic Vítkova a Pernerova, podle kterých je také odvozen jeho název. Jedná se o nekomerční galerii, jejíž činnost podporují Magistrát hlavního města Prahy, Ministerstvo kultury ČR a Státní fond kultury ČR.
Vztah k architektuře a jejím širším souvislostem si zakladatelky galerie vybudovaly především během studií na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde na ně dle jejich vlastních slov měly vliv zejména přednášky Rostislava Šváchy zaměřené na vnímání architektury v širším kontextu. Na tehdejší scéně však tehdy – v době před založením vlastní galerie – pociťovaly nedostatek pozornosti vůči architektonickým tématům. I proto se po získání výstavních prostor v roce 2015 rozhodly pro koncept galerie s orientací na architekturu po vzoru newyorské neziskové galerie a kulturní instituce Storefront for Art and Architecture, která se sama zaměřuje na průnik architektury, umění a veřejného prostoru.
Výstavní program tak spíš než na prezentaci čistě jen architektury (ať už prostřednictvím expozice vybraných ateliérů nebo konkrétních projektů) cílí na témata, která architekturu propojují s dalšími tvůrčími oblastmi a která se dotýkají širších společenských problémů i vztahu architektury k dalším oborům. Tím autorky poukazují na velký potenciál umění a architektury snadno přinášet a otevírat nové souvislosti a podněty ve společnosti, krajině, městě nebo veřejném prostoru – často hlavně v rámci kritické diskuse.
Šíře témat se pohybuje od problémů týkajících se jen menších územních celků přes celoměstské záležitosti až po celostátní, a dokonce mezinárodní rozsah v různých aspektech. Na výstavách se tím opakovaně otevírá prostor pro rozličné mezioborové výzkumy a diskuse. Architektura zde byla prezentována například ve spojitosti s realitním trhem, logistikou nebo infrastrukturou měst. Podle kontextu dané výstavy se liší také mezioborovost a spolupráce s odborníky na související témata z oblasti, jako je sociologie nebo ekologie, které mimo jiné otevírají otázku ohledně postavení architekta v dnešní době. Jindy zase výstavní program reflektuje samotnou lokalitu galerie a architekturu Karlína obecně, především pak v souvislosti s jeho proměnou.
Velká část výstav je založena na kurátorských spolupracích, významnou roli hrají i specifické výzkumy připravované speciálně pro výstavní účely. Od založení galerie proběhly také dva open cally, přičemž druhá takto vzniklá výstava se zaměřila na geologické aspekty architektury a materiálu.
Galerie od prvního roku svého fungování udržuje pravidelný výstavní program, který představí čtyři výstavy ročně, a to obvykle v intervalu dvou měsíců. Zahajovací výstava s názvem Místo Monumentu proběhla v březnu 2016 a věnovala se tehdy hojně diskutované pomníkové tvorbě a její reflexi v současném umění s ohledem na veřejný prostor. Její kurátorkou byla Anežka Bartlová, která zde navázala na publikaci Manuál Monumentu vydanou v témže roce. V rámci výstavy chtěla rozvést a hlouběji nahlédnout vztah monumentu k současnému umění a jejich vzájemnou souvislost. Skrze tři konkrétní témata – kontext, sentiment, hrdina/hrdinka – prezentovala například práce Jaroslava Róny, Anny Hulačové nebo Tomáše Džadoně.
Ještě v prvním roce fungování představila galerie hned dvě výstavy se zahraničními autory (v tomto případě autorkami) a tématy „světových parametrů“, čímž si získala značnou pozornost. Prezentována byla konkrétně americká umělkyně Amie Siegl a holandská grafička Irma Boom. V některých pozdějších výstavách galerie nepřímo udržuje sérii spoluprací se sousedními i vzdálenějšími zahraničními kolektivy.
V následujícím roce se zakladatelky společně s kurátorkou Janou Pavlovou na jedné z proběhlých výstav – Klasik – zaměřily na vývoj průměrného českého domu a možností bydlení po roce 1989 tak, jak jej nabízely projekční a stavební firmy a jak se o něm psalo v časopisech. V tomto případě šlo o jeden z výzkumů připravený čistě jen pro účely výstavy.
Snad nejpopulárnější výstavou z hlediska návštěvnosti byla Hospoda U hada (říjen 2017), která se vztahovala k mizení hospod v Karlíně v rámci proměny této čtvrti. Z galerie se na měsíc stala lokální hospoda coby dočasný komunitní prostor s každodenním programem – zábavným (mariáš, šipky, fotbálek apod.) i odborným (čtení, debaty, přednášky). Výstavní projekt připravilo architektonické studio MAK! s cílem přiblížit vývoj a vnímání „hospodského setkávání“ jako fenoménu společenského života v závislosti na dobových možnostech.
Výraznou výstavou z minulého roku (2024) byla nepochybně ta s názvem Čí je to problém? Bezdomovectví mezi Prahou a New Yorkem, jež především prostřednictvím textů tematizovala bezdomovectví a nedostupnost bydlení jako zásadní společenský i politický problém, a to skrze propojení českého a newyorského kontextu. Autoři výstavy – architektka Karolína Kripnerová a umělec Janek Rous – téma zkoumali z architektonické i umělecké perspektivy, všímali si otázky viditelnosti ve veřejném prostoru, identity lidí bez domova, mýtů o bydlení nebo rasismu. Nakonec vyzývali k přehodnocení hodnot a role měst, k větší společenské odpovědnosti – s důrazem na to, že bydlení je právem, nikoli výsadou.
Aktuální výstava Taking More Than What’s There to Give (duben 2025) představuje široké spektrum projektů, které zkoumají souvislosti mezi architekturou, přírodními zdroji, spotřebou, ale také prací a hodnotou. Kurátorka Alina Paias se zaměřuje na koncept ztělesněné energie a na dopady architektonické produkce – od těžby materiálů po provoz budov. Výstava propojuje výzkum, konkrétní příběhy i mezioborový přístup a vznikla ve spolupráci s Evropskou platformou LINA a Lisabonským architektonickým trienále.
Galerie VI PER také připravuje různé formáty doprovodných programů a samostatných akcí. Nezávisle na výstavním plánu zde od roku 2017 paralelně probíhají akademické přednáškové cykly a odborné diskuse s architekty, umělci, kurátory a dalšími odborníky z ostatních sfér. Ti přinášejí různorodá ideová hlediska, podněty k debatám a diskutují možná východiska týkající se vybraných témat (aktuální problémy, výzkumy, vydané publikace apod.). Tyto akademické cykly představí většinou pět přednášejících ročně – jednotlivců či kolektivů –, kteří osobně vystoupí v galerii. Výjimečně se konají organizované procházky nebo workshopy za účelem oživení veřejné debaty a snahy zapojit širší veřejnost, i pro rozvíjení kritických pozic a názorů.
Součástí galerie je také knihkupectví, jehož nabízené tituly se opět týkají především architektury. Za zmínku stojí publikace Ocelová Města: Architektura logistiky ve střední a východní Evropě vydaná v roce 2019, která volně navazuje na zde proběhlou výstavu Krajina logistiky (2019) a kterou Galerie VI PER odstartovala také svou nezávislou vydavatelskou činnost. Nejedná se tedy o katalog k výstavě, nýbrž o odbornou publikaci k tématu logistiky.
Galerie doposud vydala 8 knih. Mezi nimi například rozsáhlou publikaci maďarské umělkyně a architektky Andi Schmied Private Views: A High-Rise Panorama of Manhattan (2020), jež zkoumá luxusní newyorské byty s výhledy na městské panorama, anebo nedávnou publikaci k českému historickému kontextu Osvěta, kultura, zábava: Kulturní domy v Československu (2023). Ta přibližuje výstavbu celostátní sítě kulturních domů zřizované v období socialismu na území bývalého Československa a byla vydána ve spolupráci s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou.
Galerie VI PER je zároveň jedinou českou členskou institucí mezinárodní platformy LINA (Learning, Interacting and Networking in Architecture), která propojuje instituce a tvůrce pracující na pomezí architektury a dalších oborů ve prospěch regenerativních postupů. Aktuálně je galerie zapojena také do programu kulturně-politické iniciativy HouseEurope! za systémovou změnu v přístupu evropských států k existujícímu stavebnímu fondu, urbanismu a kulturnímu dědictví.
Zdroje:
Alžběta Medková, Galerie Vi Per: Zajímá nás architektura se společenským a politickým přesahem, Alarm (Podcast), 7. 10. 2021, dostupné na: https://denikalarm.cz/2021/10/galerie-vi-per-zajima-nas-architektura-se-spolecenskym-a-politickym-presahem/
Josef Ledvina, Galerie VI PER, ART ANTIQUES, duben 2016, dostupné na: https://www.artantiques.cz/galerie-viper
Přepsaný rozhovor Ivany Čobejové s Irenou Lehkoživovou a Barborou Špičákovou, Betts Project – Spazio: VI PER
Rozhovor s Irenou Lehkoživovou a Barborou Špičákovou vedla Barbora Peldová, 3. 4. 2025
