Garage Gallery

2018–2025
Vítkova 7a
Praha

Garage Gallery vznikla v roce 2018 v pražském Karlíně jako „off-space“ – tedy jako nezávislý výstavní prostor pro současné umění, který po dobu sedmi let poskytoval zázemí galerii a několika ateliérům. Galerie mimo to každý rok pořádala mezinárodní rezidenční program pro umělce a umělkyně nebo kurátory a kurátorky, jehož závěrečným výstupem byla výstava v prostoru galerie.

Název galerie je spjat s původní funkcí vnitrobloku. Funkcionalistický prostor z konce 30. let 20. století totiž původně patřil někdejším karlínským garážím a autoopravnám, později byl vyčištěn developerskou společností Kubík a.s. Hlavní výstavní prostor s prosklenou střechou a nerovnou betonovou podlahou, dlaždicemi a bílými stěnami tak udával galerii charakter a vybízel umění k dialogu.

Garage Gallery fungovala jako nekomerční galerie s otevřeným prostorem pro multimediální výstavy a doprovodné programy, jako jsou přednášky, workshopy a čtení. Ve výstavní dramaturgii i u kandidátů na rezidenci se vedení galerie zajímalo hlavně o různé formy současného myšlení u mladých i již etablovaných umělců a umělkyň a o jimi zpracovávaná témata, která rezonovala v pražském kontextu. Zmíněné projekty a programy zároveň umožňovaly vzájemné provázání domácí i mezinárodní umělecké scény s cílem podporovat výměnu zkušeností a sdílení nových perspektiv.

Hned v prvním roce fungování se tento záměr zrcadlil v pestrosti autorů, kteří obsadili sedm z osmi ateliérů. Patřili mezi ně Vladimír Skrepl, jeho dva studenti Hana Gárová a Ondřej Petrlík, dále Antonín Střížek, Michal Motyčka, Jana Šindelová a z Anglie pocházející Fraser Brocklehurst, který už přes dvacet let žije v Česku. Tito umělci se společně představili na zahajovací výstavě, jež prezentovala jejich aktuální tvorbu. Ke shlédnutí zde tehdy byla současná česká malba v různých polohách – od expresivního až po uhlazený a realistický styl –, světelné instalace Michala Motyčky nebo kresby Jany Šindelové, jež se pohybovaly na pomezí konceptu a psaného slova. Na tuto první skupinu umělců v následujících letech navázali další, kteří získali místo v ateliérech. Jmenovitě například Olga Krykun, Matyáš Maláš, Jan Vytiska, StonyTellers, Shotby.us (Lenka Glisníková, Karolína Matušková), Max Van Olffen nebo Anna Slama a Marek Delong.

Galerii založila Natálie Kubíková (tehdy ještě jako studentka umění diplomující v ateliéru Nová média II na pražské AVU) spolu s umělcem Tomášem Kurečkou jako artist-run space. Artist-run spaces jsou galerie a tvůrčí prostory vznikající z iniciativy samotných umělců, kteří je zakládají a spravují nezávisle na zavedených institucionálních rámcích. Tento způsob vedení galerijního prostoru se v Praze pojí především s generací umělců nastupujících po roce 2000, kteří jimi reagovali na tehdejší omezené možnosti prezentace svých děl, a díky své nezávislosti je tento formát populární dodnes. Stejně tak i Garage Gallery a její aktivity byly financovány z kombinace soukromých zdrojů a grantů. V podcastu Plan_T pro Prague Art Week (2023) Natálie Kubíková uvedla, že právě zmíněný model nezávislého galerijního prostoru vedeného umělci pro ni představoval přirozenou cestu, jak se postupně profilovat jako galeristka a kurátorka. Společně s Tomášem Kurečkou pak v Garage Gallery připravovali výstavy jako KuKu kolektiv – nezávislá kurátorská platforma obou zmíněných umělců.

Svým současným přístupem reagovali na aktuální podněty a vytvářeli empatický diskurz mezi umělcem a kurátorem. Otevírali také otázky spolupráce a péče v institucích a galerijních prostorách a apelovali na inovativní vyjádření v galerijním provozu. Zároveň se však vymezovali proti jasné interpretaci vizuálního jazyka. Garage Gallery také několikrát spolupracovala s externími kurátory. V roce 2020 zde jako kurátoři a kurátorky připravili výstavu Nela Britaňáková a Veronika Čechmánková (jako kurátorské duo Mladí a neklidní) nebo Nik Timková, o rok později zase například Tina Poliačková a Lumír Nykl.

Natálie Kubíková v podcastu dále uvedla, že se zajímá o pražskou scénu, jejíž silné základy vidí ve studentech uměleckých škol. Proto se od roku 2023, kdy galerii vedla ve spolupráci s umělkyní a kurátorkou Miou Milgrom, Garage Gallery zaměřila na nejmladší pražskou uměleckou generaci. Ve svém kurátorském přístupu pak otevíraly otázky typu „co tu není, ale mohlo by být“ a usilovaly o to, aby do galerijního programu i rezidencí byli zahrnuti autoři a autorky, ale také umělecké přístupy, které podle kurátorek na místní scéně chyběly. Zejména pak ve výstavní dramaturgii rozšířily počet výstav a eventů performativního charakteru, ať už se jednalo o promítání, živá čtení nebo přímo o performance.

Právě i z tohoto zájmu o performativní formáty vzešla v létě 2023 výstava Tip of the tongue, která představila text v různých kontextech. Natálie Kubíková a Mia Milgrom se rozhodly zaměřit na čtení jako umělecké médium a propojily jej s galerijní instalací. Čtení zde bylo chápáno jako svébytné umělecké médium a stalo se prostředkem ke zkoumání tvůrčího procesu, jeho jazyka i jeho neviditelných vrstev. Vybraní autoři zde prezentovali deníkové záznamy, nerealizované nápady, scénáře nebo vnitřní dialogy, eklektické textové formy, které mohou být součástí osobních archivů a vizuálních uměleckých děl. Výstava se stala kolektivním odkrýváním neviditelných vrstev uměleckého myšlení a postojů, jež tvoří základy tvorby. Důraz na psaní jako svébytné médium zde formoval prostor pro propojení a soustředěnou pozornost. Skupinová výstava fyzických děl (Tip of the tongue: exhibition) a autorská čtení (Tip of the tongue: reading events), při nichž čeští i zahraniční umělci a umělkyně interpretovali vlastní texty, vytvořily živnou půdu pro média a přístupy, které jsou pro české prostředí často neobvyklé.

Garage Gallery od svého založení také každý rok v únoru vypisovala open call na volné místo ve svém rezidenčním programu pro lokální i mezinárodní umělce a umělkyně nebo kurátory a kurátorky. Vedení galerie se zaměřovalo na takové projekty, jež s galerií tematicky rezonovaly (tím, co se snaží prezentovat) a jež zároveň odpovídaly výstavním možnostem prostoru. Výjimečně se jednalo i o spolupráce s jinými rezidenčními programy, cílem byl ale především výstup vybraného rezidenta či rezidentky na závěrečné výstavě, která měla autorům poskytnout technickou a mediální podporu. Rezidenci zde získali například umělkyně Kai Altmann (2019) a Elena Francalanci (2023) nebo kurátor Tomek Pawłowski Jarmołajew (2021).

V roce 2022 se ve své závěrečné výstavě zkoumající vztah mezi zkázou a nadějí s názvem Last Oblivion: The Aural Storm představilo umělecké duo Eleny Biner a Tiny Damgaard, které ve svých projektech pracuje s formátem site-specific instalací, performance a zvuku. Tato švýcarsko-švédská dvojice během svého letního rezidenčního programu vytvořila fiktivní svět plný napětí a nejistoty zvaný Penumbra, kde lidé žijí ve stínech a vzpomínají na ničivou bouři. Instalace zahrnovala množství materiálů připomínajících rez, korozi kovu či přímo rozpad, což utvářelo dystopickou, postapokalyptickou atmosféru. Silná materiální složka výstavy byla také podpořena ve zcela jinak rozčleněném prostoru galerie – tak, aby se návštěvníci postupně nořili do různých částí tohoto světa a stávali se jeho součástí nebo alespoň aktivními pozorovateli.

Předposlední výstava Estranged tools, kterou galerie uvedla v květnu 2025, se tematicky věnovala technologiím nejen jako nástrojům pokroku, ale také jako historickým kulturním jevům, jež jsou spojené s mýty, spekulativními příběhy a vizemi možných budoucností. Prostřednictvím soch, instalací, animací i experimentů s materiály v ní autoři (Kateřina Komm, Hynek Alt, Barbora Dayef, Markéta Magidová a duo Selmeci Kocka Jusko) zkoumali vztah člověka a technologií napříč historií i možnými budoucnostmi. Jejich díla propojovala osobní paměť, digitální identitu, starověké vynálezy i kritiku mocenských struktur a ukazovala technologie jako aktivní sílu, která formuje společnost, příběhy i lidskou představivost.

Galerie své působení ukončila v srpnu 2025. Celý objekt včetně bývalých garáží, v nichž galerie sídlila, byl totiž od začátku určen k prodeji a existence galerie byla tedy plánovaná jako „vhodné“ využití prostoru.


Zdroje:

Garage Gallery, https://garagegallery.info

Prague Art Week Podcast, PLAN_T: NATÁLIE KUBÍKOVÁ, 8. 6. 2023, dostupné na: https://pragueartweek.cz/udalosti/plan_t-natalie-kubikova/

Magdalena Čechlovská, V karlínských garážích parkují obrazy. Nová galerie umění vznikla na dobu pěti let, Aktuálně.cz, 26. 5. 2018

2025

2025
Last Ride (Would I Were)
Estranged Tools
A Distance of Two Seconds

2024
Hamid Shams: IN THE SKIN OF A DOG
Natalie Mariko: “each body repeats it: we love we love we love“
Markéta Adamcová: Noise of a Dense Life
The Underbelly of a Lost Hat
Ella C Bernard: Freed from Desire

2023
Caspar Stracke: Soothing and Moving
Anna Hoóz: sleep happens
Tip of the Tongue
SARDINES
Elena Francalanci: LO SCHIACCIASENI / THE TITSCRACKER: A Chant for Hollows and Holes

2022
Last Oblivion: The Aural Storm
Barbora Dayef: Auto-moto-dým
AEON
Dandies Loiter Through the Night

2021
Apostasia: Rituals of Letting Go
Let’s Play a Game, You’ll be an Anthill and I’ll be a Fire
Jozef Mrva: Zalando War Machine

2020
Kind of Like Spitting
Štěpánka Sigmundová: Museum #2
I Follow the Shape of the Shadow of My Hand

2019
Pablo Chiereghin: Riot Design
Kari Altmann: Flexia XLE-Oasis
Easy Peasy Lemon Squeezy
POSTCOMPOST: Knock – knock? Nobody’s at Home

Photo
Note

Natálie Kubíková (director), Mia Milgrom (curator, production)