Terezie Petišková

Terezie Petišková vystudovala obor Věda o výtvarném umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1987–1991). Následně pracovala jako asistentka v Kabinetu teorií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, resp. na její detašované katedře designu ve Zlíně. V roce 1993 se ujímá vedení Galerie mladých v Brně, následujícího roku pak ještě dramaturgie pořadů Procházkovy síně v Domě umění města Brna. V roce 1997 odchází do Prahy, kde získala práci v Ústavu dějin umění Akademie věd, aby participovala na přípravě V. a VI. dílu edice Dějiny českého výtvarného umění. Na základě této práce, totiž uměleckohistorického výzkumu, vznikly výstavy s názvem Československý socialistický realismus 1948–1958 (Galerie Rudolfinum, 2002) a Pole tvůrčí a válečná (Moravská galerie v Brně, 2008). V roce 2008 také vychází katalog k výstavě (Pole tvůrčí a válečná / Výtvarné umění ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha). V roce 1999 začala Petišková pracovat na projektu (MKČR) Oficiální umění ČR 1948–1958. Kariéru interního pedagoga zahájila Petišková na Katedře dějin a teorie umění Fakulty užitého umění a designu na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem v roce 2006 a učila zde sedm let. V přednáškách se zaměřovala na dějiny vizuální tvorby druhé poloviny 20. století, přičemž její doménou byla zejména fotografie, nová média, umění akce a současný design. Petišková spolupracovala s českými performery, jako byli např. autorský tandem Josef Daněk – Blahoslav Rozbořil, Zdeněk Plachý atd. a vedle akčního umění projevila zájem také o fotografii. Petiškovou fascinuje pohled na tvorbu – aktuální, badatelský, zajímá ji propojení tohoto média s potřebou dokumentace akcí („procesních performancí“ jako např. Pro zvířata, Pocta učiteli, Od GM do MG atd.). Roli fotografie v akčním umění tedy Petišková užívá k historicko-teoretickému zkoumání této disciplíny.  Jak sama říká – pohybovala se „na okraji, jehož hlavními aktéry byli muži“. V opozici ke konceptu, který atomizuje formu na jednotlivé elementy, se snažila uchopit jejich dílo celostním způsobem. Devadesátá léta přišla s pojmem „teatralizace performance“ – ve smyslu navrácení k dílu a k jeho struktuře. Petišková a její performerští souputníci se v opozici vůči minimalismu zdejšího konceptuálního umění (pro ně nezajímavá akademizovaná forma, která je jednoduše nenaplňovala) a v duchu postmoderny navraceli k historismu, který v sobě nese obdiv ke klasické struktuře uměleckého díla. Tyto tendence se projevovaly v jejich nejrůznějších snahách a pracích. „V devadesátých letech se tak chrlila jedna výpravná performance za druhou,“ dodává Petišková. V roce 2013 vyhrává konkurz na pozici ředitelky Domu umění města Brna, od 1. března 2013 jej vede a v této funkci setrvává doposud, tj. po šesti letech zdejšího působení. Této pracovní pozici však předcházel znovuobnovený kontakt s Domem umění – spolupracuje např. na knize 100 let Domu umění města Brna, pro kterou napsala text „Čtenářům vizuálních příběhů“ o fungování Galerie mladých (již vedla od začátku 90. let) a G99 (2010). Pro Petiškovou, která se spíše než kurátorkou a historičkou cítí být teoretičkou umění, byl návrat do Brna stěžejním milníkem v jejím profesním životě. Po patnácti letech je pro ni prožitek otevřeného, již zažitého výstavního prostoru DU pro prezentaci svobodné a tvůrčí práce mimořádný. Přičemž nezapomíná na význam devadesátých let, doby, kdy umělci po dlouhé době nesvobody konečně přestali klesat na mysli, že jen těžko najdou možnost něco zajímavého tvořit a prezentovat. Její doménou zůstává tvorba výstav s post-moderním, performativním projevem. V roce 2014 pořádá velkou „genderovou“ výstavu Grey gold: České a slovenské umělkyně 65+ a k výstavě v témže roce vychází také stejnojmenná monografie.  Kurátorský projekt Venduly Fremlové, Terezie Petiškové a Anny Vartecké byl prezentován v Domě umění města Brna a na začátku roku 2015 pak ještě v Nitranské galérii na Slovensku. Publikace kromě fotodokumentace výstavy obsahuje také kapitolu s odbornými texty a autorizovanými rozhovory s umělkyněmi (včetně jejich analýz). V úvodním textu nazvaném Geneze projektu Terezie Petišková popisuje celý příběh projektu od iniciačního a inspiračního zážitku setkání s německou umělkyní Giselou Weimann až po finální realizaci výstavy. Text Anny Vartecké se zase mj. věnuje problematice utváření genderové zkušenosti ženy-umělkyně v československém kontextu druhé poloviny 20. století. Petišková touto rozsáhlou, důstojnou výstavou vzdala hold zasloužilým umělkyním – a to jak autorkám narozeným ve 20. letech 20. století, jako byly např. Daisy Mrázková, Adriena Šimotová a Daniela Vinopalová-Vodáková, tak i autorkám mladším, ale pro české umění neméně významným jako např. Janě Želibské či Milotě Havránkové. Petišková se dále věnuje stabilizaci týmu, rozpočtu a rozvíjení práce Domu umění, od roku 2017 se zaměřuje na dramaturgickou linii výstav, která tematizuje prostor Domu umění na Malinovského náměstí.  Stará se také o rozvíjení Spolku přátel Domu umění města Brna jakožto profesního spolku pro ediční činnosti.

Vzdělání: 1987–1991
Masarykova Univerzita v Brně, Filozofická fakulta, obor Věda o výtvarném umění (Mgr.) Ocenění: 2006
Cena Akademie věd ČR za vědecké dílo, Dějiny českého výtvarného umění V (1939–1958), člence autorského kolektivu

Přehled zaměstnání (doposud): Od r. 2013 doposud
Ředitelka Domu umění města Brna Od r. 2006
Interní pedagog Katedra dějin a teorie umění, Fakulta užitého umění a designu, Univerzity J. E. Purkyně, Ústí nad Labem, přednášky se zaměřením na fotografii, nová média, design a výtvarné umění 20. století 1999–2002
Práce na Grantu MKČR, Oficiální umění ČR 1948 – 1958 1997–2004
Ústav dějin umění, AVČR, Praha, práce na grantu GAČR: Dějiny českého výtvarného umění V. 1994–1997
Dramaturgie pořadů Procházkovy síně, Dům umění města Brna 1993–1997
Vedení Galerie mladých, Brno 1991–1994
Asistentka Kabinetu teorií VŠ UMPRUM, detašovaná Katedra designu, Zlín

2016
Vendula Chalánková, Brno: Dům umění města Brna  
Marian Palla, Brno: Dům umění města Brna   2015
Marie Kratochvílová: Dům umění města Brna  
Diplomanti FaVU 2015: Dům umění města Brna (se Šárkou Svobodovou)
Katarína Hládeková a Ondřej Homola – Too Much, Too soon, Zlín: Galerie Kabinet T, Zlín 2014
Gisela Weiman: Dům umění města Brna  
Grey Gold. České a slovenské umělkyně 65+, Brno: Dům umění města Brna   2011
Control Mechanisms, K. Y. Hay a Seetha A: Nová síň, Praha
China town, Vojta Horálek: Klicperovo divadlo, Hradec Králové 2010 Exit, international: Bethanien, Berlin (spolupráce s Annou Varteckou)
Türmen – Věžníci, A. Heinl, G. Ludwig B. Patterson, J. Steklík: Stadtmuseum, Kolín nad Rýnem a Novoměstská radnice, Praha 2009
Jiří Petrbok: Galerie Sokolská 26, Ostrava 2008
Pole tvůrčí a válečná, Výtvarné umění ze sbírek HÚA: Moravská galerie, Brno 2003
FaVU. 10 let Fakulty výtvarných umění v Brně: DUmB a Galerie V. Špály (2004) 2002
Československý socialistický realismus 1948-1958: Galerie Rudolfinum, Praha
(výstava prezentující výsledky grantu MKČR) 1997
Výstava pro zvířata: Galerie Sýpka, Vlkov
Pocta učiteli: Galerie U Dobrého pastýře, Brno 1996
Malba plastelínou: Galerie Sýpka, Vlkov 1993–1996
Galerie Mladých a Galerie U Dobrého pastýře, Brno (desítky monografických výstav)

Bibliografie: 2017
Nový zlínský salon, Krajská galerie Zlín 2016
Marie Kratochvílová, Spolek přátel Domu umění m. Brna 2012
Hledání formálních paralel, Paralelní historie, sborník textů ke stejnojmenné výstavě, Severočeská galerie v Litoměřicích a FUD Vojta Horálek, monografie, Galerie Gema, Praha Ateliér aplikované a reklamní fotografie M. Vojtěchovského, FUD, Ústí n. Labem 2010
G 99. Čtenářům vizuálních příběhů. In: 100 let Domu umění města Brna, s. 223 – 236, Brno. 2007
Oficiální umění 70. a 80. let, Dějiny českého výtvarného umění VI., AVČR Praha
Stati v odborných časopisech, monografiích a sbornících: 2010
Galerie G 99. Čtenářům vizuálních příběhů, katalog výstavy 100 let Domu umění města Brna, s. 227 – 239 2009
Exit 2009, katalog výstavy, UJEP Ústí nad Labem
Jiří Petrbok, Galerie Sokolská 26, katalog výstavy, Ostrava 2007
Oficiální umění 70. a 80. let, Dějiny českého výtvarného umění VI. AVČR Praha 2006
Československý socialistický realismus 1948-1958, Problém monumentality ve 40. letech, Dějiny českého výtvarného umění V., AVČR Praha 2006 2003
FaVU. 10 let Fakulty výtvarných umění v Brně, katalog 2002
Československý socialistický realismus 1948-1958, katalog, výstava Galerie Rudolfinum 1999
Posledních 10 let v českém výtvarném umění, katalog bienále Manifesta, Luxemburk Články, média, internet: 2007
Rané dílo malíře Josefa Šímy, časopis HAV 2. R. LVI. Č. 2/ 2007, ISBN 0018-2583 2006
Jesef Metrlík ve sbírkách HÚA, Časopis HAV 2/2006, ISBN 0018-2583
Martin Zet, Osud národa, RevueRozrazil Brno 2005
Monumentální umění čtyřicátých let, Dějiny českého výtvarného umění V., s. 197-207, AVČR Praha 2005, ISBN 80-200-1390
Oficiální umění padesátých let, Dějiny českého výtvarného umění V., s. 341-371, AVČR Praha 2005, ISBN 80-200-1390-3 2001
R. Musil, Karel Svolinský, (T. Petišková, dílčí kapitola) NG Praha 2001, ISBN 80-238-7652-X