A.M. 180 Gallery

Na počátku nového tisíciletí se v pražském prostředí objevilo mnoho nově vzniklých galerií – jednou z nich byla i Galerie A.M. 180, která podobně jako další prostory (Display, etc. galerie, Entrance Gallery nebo NoD) reagovala na podle ní v tehdejší době nedostatečné výstavní zázemí. Pro kolektiv A.M. 180, který za zrodem galerie stál, to konkrétně znamenalo vytvoření multikulturního prostoru s otevřenými možnostmi prezentace jak vizuálního umění, tak i současné hudební scény (prvotním nápadem však bylo vytvořit galerii propojenou s obchodem s hudebními deskami). Kolektiv A.M. 180 v roce 2003 založili sourozenci Anežka Hošková a Jakub Hošek společně se Štěpánem Bolfem, Danem Dudarecem a Markétou Peckovou. Lidé kolem squatu Ladronka, se kterými měli Hoškovi úzký vztah, jim v témže roce nabídli volnou místnost v prostoru pražského antisystémového klubu Utopia, a tak vznikla galerie „Áemko“.

Pro „Áemko“ byl od začátku charakteristický DIY („do it yourself”) způsob vedení, kdy si provoz financoval sám kolektiv. Kromě výstav mladých umělkyň a umělců, kterým v té době chybělo místo, kde by mohli vystavovat, se v prostoru galerie odehrávaly koncerty a promítání hudebních klipů. To vytvářelo zázemí pro setkávání specifické subkultury, jejíž součástí byli především sourozenci Hoškovi. Dalším charakteristickým znakem provozu „Áemka“, který lze pozorovat i u dalších galerií založených a vedených umělci/umělkyněmi (artist run spaces / off spaces), je prolínání role kurátorky/kurátora a vystavující/ho. Výstavní dramaturgii měli od začátku na starosti zejména Anežka a Jakub Hoškovi, kteří se zároveň věnovali – a dodnes věnují – vlastní umělecké tvorbě. Výběr vystavujících proto často probíhal z řad podobně smýšlejících přátel z poměrně úzkého segmentu výtvarné scény. 

I přes prvotní zájem o vytvoření prostoru pro prezentaci mladých umělkyň a umělců se však výstavní program odvíjel primárně intuitivně a vystavující byli do programu zařazeni nezávisle na věkové kategorii. Výstavy, které se odehrávaly každé dva až tři týdny, fungovaly s minimálním rozpočtem a mnohdy se jednalo o autorské a sólové prezentace. Důležitou součástí se staly vernisáže, ke kterým později přibyly i finisáže, kdy se jednotlivé projekty stávaly především příležitostí pro setkávání komunity kolem galerie. Komunitní charakter této instituce prokázala například zdejší výrazná výstava Ber si to osobně Jiřího Skály, Ondřeje Brodyho, Viktora Freša a Evžena Šimery z roku 2004, jíž umělci zpochybnili nezaujatost a racionální uvažování při rozhodování o výstavním provozu uvnitř výtvarné scény. Na zdi galerie napsali osobní vzkazy adresované konkrétním osobám, jako například: „Nemám tě rád Ondřeji Chrobáku. Jiří Skála.“ (Ber si to osobně, Artlist, dostupné z: https://www.artlist.cz/dila/ber-si-to-osobne-2398/, vyhledáno 28. 5. 2022) Jednalo se o interní výstavu, která byla plně srozumitelná jen úzké skupině lidí z umělecké scény, a potvrzovala tak exkluzivnost prostoru ve vztahu k širší veřejnosti.

V roce 2017 se galerie z klubu Utopia přesunula na Žižkov, kde dodnes sdílí prostor s INI Gallery (jejich programy se však neprolínají). V průběhu svého působení „Áemko“ začalo také fungovat z podpory veřejných peněz, což organizátorům otevřelo nové výstavní možnosti. Na rozdíl od předešlých let tak kolektiv v bývalém komerčním prostoru prezentuje skupinové mezinárodní výstavy, a to za účasti českých a slovenských umělců a umělkyň. I nadále se jedná o multidisciplinární program s přesahem do hudby, kdy k jednotlivým výstavním projektům například vznikají soundtracky, jako tomu bylo u výstav PHANERON (2020) nebo Blasted Heath (2020). Dramaturgii výstav se v současné době z kolektivu nejaktivněji věnuje umělkyně Nik Timková, která s A.M. 180 již dříve spolupracovala na sérii výstav s přesahem do módy Cut Club (spolu s Jakubem Hoškem). Timková s Hoškem zároveň působí na Akademii výtvarných umění v Ateliéru malba III.

Kolektiv, který byl v počátcích nového tisíciletí aktivním účastníkem institucionalizace zdola, se dnes podílí na formování nové generace na akademické půdě i mimo ni. Do určité míry tak dochází i k šíření DIY kolektivistického konceptu „Áemka“, a to skrze pedagogickou výuku vedenou jeho aktéry samotnými. Kromě výstavních aktivit se kolektiv A.M. 180 nadále věnuje pořádání hudebních eventů, mezi něž patří i Creepy Teepee, pečlivě kurátorovaný festival současné alternativní hudby, který se každoročně odehrává v Kutné Hoře.

Galerie A.M. 180 byla otevřena na podzim roku 2003. Je jednou z aktivit A.M.180 Collective, neformálního nezávislého sdružení, které organizuje koncerty umělců z nezávislé hudební scény, výstavy umění, přednášky a filmové projekce. Od října 2007 rovněž provozuje vlastní hudební label Arty Maniac Discs. Dramaturgii zajišťují Jakub Hošek (finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého 2005 a 2007) a Anežka Hošková – oba výtvarní umělci, antropolog Štěpán Bolf a šéf labelu Minority Records Dan Dudarec. Tito lidé se dali dohromady, aby si zajistili prostor pro sebe, své přátelé a přívržence, kteří nejsou spokojení se současnou uměleckou a hlavně hudební scénou v Čechách.

Výstavy ve dvou místnostech prostoru klubu Utopia obvykle trvají tři týdny, což umožňuje jejich rychlé střídání. Galerie nedisponuje žádnými financemi a při realizaci výstav jsou uplatňovány principy DIY.

DIY neboli Do It Yourself je jistá alternativa jak se svobodně realizovat i bez zásadnějších investic hmotných nebo časových. Tuto cestu si A.M.180 Collective vybral hlavně z toho důvodu, že neměli jinou možnost jak své aktivity vyvíjet. Na své veškeré aktivity si vydělávají převážně sami což umožňuje absolutní svobodu. Hlavní finanční zdroj, i když samozřejmě není vůbec jistý, je pořádání koncertů nezávislých zahraničních kapel. Kolem A.M.180 Collective je několik souznějících lidí, převážně ze stran umělců, kteří ze svého vlastního zájmu připravují pro galerii například promítání nezávislých videoklipů či filmů a přednášky. Základní ideou kolektivu A.M.180 je, aby se jeho aktivity vzájemně podporovaly.

2022

Serhij Dakiv, Štěpán Krahulec, Adam Soukupovič – NEW DAY, NEW ME

2021

David Fesl, Eiko Gröschl, Li Ran, Kazuna Taguchi, Jiřina Hauková a František Hudeček (Skupina 42) – Mythropolis

Pauline Canavesio, Luna Faye Naumer Mateos, Sedami Gracia Elvis, Theodor Ophelia Azilinon, Miriama Kardošová, Eliška Konečná, Dominika Moravčíková, Sarahsson, Dominik Styk – PEEL (my tendance was never meant to be a scar)

Timur Aloev, Hana Garová, Vladislav Havran, Hana Puchová, Matthew Tully Dugan – SUMO: Otisk Hrdlokrkavice / Five-eyed ghost versus horrific tie

2020

Cécile Beau, Chloé Poizat – SUMO: PHANERON

Asma, Kinke Kooi, Siggi Sekira, Zhou Siwei. Viktor Timofeev – Blasted Heath

Anna Slama & Marek Delong, Konstanet – Everything is You (premiéra filmu)

2019

Paul Barsch, Jakub Hájek, František Hanousek, Kaito Itsuki, Jake Kent, Monika Kováčová, Šimon Sýkora, Anna Štefanovičová, Nik Timková – Tomorrow I Will Take a Knife to Your Confidence

Ondřej Doskočil – Black metal jako forma jazyka

Nikola Balberčáková, Ján Gašparovič a Berta Holoubková, Ondřej Houšťava, Dávid Koronczi a Erik Pánči, Julius Pristauz, Stach Szumski – Humid Intimacy

2018

Ronny Szillo, Lars Frohberg, Marian Luft, Mylasher, Matyas Malac, Fabian Kuntzsch – DYSLAND

Tora Schultz Larsen, Tarwuk, Anna Slama & Marek Delong, Nik Timková – Souvenirs of Affair

Bora Akincitruk, Alfred Boman, Zuzanna Czebatul, Jakub Hošek, Ville Kallio, Emelie Sandström, Camilla Steinum – LOVE & RESISTANCE

2017

Tomáš Mitura – Frost

Sasha Litvintseva & Graeme Arnfield – Asbestos, Beny Wagner – Outside (promítání filmů)

Marie Lukáčová – My Stock

2016

Jan Durina – Chlapcova hlava

Ninna Berger – From the Same Mother (Fiction, Reality and Dreams)

Petra Housková – Empty Empathy

2015

Markéta Adamcová – Lower Layers

Olbram Pavlíček – PALE TRASH

Veronika Holcová – Zdánlivý pohyb slunce

2014

Dominik Forman – Na hranu reálna

Tomáš Roubal – Zhmotnit tmu

Zuzana Žabková – Pro Rrózu

2013

Jakub Hošek – MMXIII

Milan Mikuláštík – Blind Spot

2012

Jamie Stewart & Jakub Hošek – NEO TROPICAL COMPANIONS

Josef Bolf & Ondřej Štindl – Mondschein

Matyáš Chochola – Výstava

2011

Filip Turek – V práci, doma, venku

Josef Bolf – HEAVY METAL TASTE IN THE MOUTH

Antonín Jirát – Zdůrazňovat posmrtný život znamená popírat sám život

2010

Lucie Wednesday Jurickova – Storytellers

Kamila Zemková – Hnědý stín

Anders Gronlien – Nature Spells

2009

Vladimír Houdek – Jsem Tvoje Nálada

Ján Vasilko – Podivuhodné Malby z Exotického Východu Slovenska

Noam Darom – Post Utopia

2008

Maria Hladikova, Jaroslav Kysa – 0:00

Alexey Kluykov – LETOV

Silvina Arismedi – Umělec na poloviční úvazek

2007

Jakub Hošek – Cena Jindřicha Chalupeckého 2007

Václav Stratil, Legenda o svatém penysu L.P. 2006

Krištof Kintera – The Weather is Changing

2006

Mark Ther – Happy birthday to you

Tereza Kabůrková – Jdu ven

Václav Magid – Apríl

2005

Ladislava Gažiová – Žiem v detskej izbe ako mŕtvy pes

Patricie Fexová, Sláva Sobotovičová – Živně

Dovičáková, Bujňák, Podprocký – artgroup 2.0.0.3

2004

Lenka Hošková, Il Y Avait Un Jardin

Ondřej Brody, Viktor Frešo, Jiří Skála, Evžen Šimera – Ber si to osobně

Vlasta Žáková, Peter Králík, Jan Vasilko, Jaro Kysa, Boris Sirka, Tomáš Makara, Jozef Tušan, Robert Sender, Ladislava Gažiová, Radovan Čerevka – East Slovak Art

2003

Guma Guar – Reconstructing the utopia system rules

Telol – Rizoto!

Ondřej Lábr – Co teď dělá Sonny Motor?