Display

Existenci Displaye lze historicky rozčlenit do tří období. V počáteční fázi, tj. od svého založení v roce 2001 až do roku 2007 fungoval po názvem „Display – prostor pro současné umění“ v pražských Holešovicích. Jeho zakladatelé – umělci Zbyněk Baladrán, Ondřej Chrobák, David Kulhánek a Tomáš Svoboda – se sice vůči pojmu „galerie“ vymezovali, prostor však tehdy model galerie v podstatě kopíroval (což zmínění umělci také přiznávají). V roce 2007 došlo ke sloučení Displaye s iniciativou pro současné umění tranzit.cz a oba prostory pak působily v Dittrichově ulici na Praze 2 pod hlavičkou „tranzitdisplay“, a to až do roku 2018. Do třetí fáze své existence Display vstoupil poté, co se obě sdružení opět oddělila, přičemž tak vznikla současná forma „Display – sdružení pro výzkum a kolektivní praxi“.

V roce 2001 se umělci Baladrán, Chrobák, Kulhánek a Svoboda po osobní zkušenosti s vystavováním (Baladrán, Svoboda) a civilní službou (Kulhánek) v Galerii Jelení rozhodli založit vlastní prostor. Zároveň je k tomu vedlo zjištění, že Jelení v té době tvořila pomyslný strop výstavních možností pro mladé české umělce. Na Praze 7 si proto společně pronajali přízemní podlaží domu s výkladními okny do ulice, které pomocí vlastních finančních zdrojů zrekonstruovali a dále provozovali. Přestože se prostoru velmi záhy podařilo získat finanční podporu z veřejných grantů, převládala v této prvotní fázi především podoba DIY konceptu. Původním vzruchem byly nedostatky tehdejší výtvarné scény v Praze a touha vystavovat umění ze zahraničí, které v té době nebylo k vidění. Díky vlastním zkušenostem ze zahraničních rezidencí se zakladatelům podařilo vytvořit síť kontaktů, která se postupně organicky rozrůstala o další jména a prostoru umožňovala dostatečně široký výběr k utváření povědomí o současném zahraničním umění v lokálním kontextu.

V prvních letech působení tak Display představil například rakouského umělce Josefa Daberniga (Wisla/Jogging, 2001), který v té době figuroval na mezinárodní scéně, totiž na Benátském bienále a na Manifestě, nizozemskou umělkyni Saskii Janssen (2002), projekt Visegradské čtyřky acces cz.hu.pl.sk (2004) nebo korejský kolektiv umělců flyingCity (Invitation to Drift, 2005). Kromě toho se Display do určité míry vymezoval vůči tehdy často protežovanému médiu malby, které nejčastěji vycházelo z výuky na pražské Akademii výtvarných umění. Program kladl důraz jiným směrem, vystavovalo se zde například konceptuální a postkonceptuální umění nebo umění se společenskými přesahy – v rámci přednášek a krátkodobějších projektů.

Po vypovězení smlouvy městskou částí musel Display v roce 2006 své sídlo v Holešovicích opustit. Nastal tak zároveň moment k přehodnocení dosavadního provozu, sestávajícího z neúnavného výstavního koloběhu, a na povrch vyplula již déle se objevující otázka ohledně budoucího směřování prostoru. Celkové vyčerpání – jak finanční, tak koncepční – nakonec v roce 2007 vyústilo ve spojení se sdružením tranzit, se kterým Display, především skrze kurátora a teoretika Víta Havránka, již kontakt delší dobu udržoval. tranzit byl mezinárodní sítí – platformou pro současné umění, která si díky financování Českou spořitelnou / Erste Group mohla dovolit realizovat jak přednášky a sympozia, tak i publikační a výzkumnou činnost včetně udělování grantů ostatním projektům. tranzit.cz (kromě České republiky tranzit paralelně působí v Rakousku, Maďarsku, na Slovensku a v Rumunsku) tak existoval jako alternativa k uměleckým, lokálně působícím institucím a nabízel translokálně kritický způsob fungování. Display spojením těchto dvou sdružení získal větší svobodu v programu a s tím i možnost pořádat také náročnější, na dlouhodobější výzkum vázané projekty. Mezi ty nejvýraznější patřil čtyřletý, společensko-politický projekt s mezinárodním přesahem nazvaný Monument transformace, který mapoval dvacetileté transformační období od revoluce. Dále by sem bylo možné zařadit také kurátorování sekce Manifesty 8 v roce 2010 nebo kolektivní výstavu Navzájem: Společenství 70. a 80. let (2013) vzniklou ve spolupráci s Domem umění města Brna. Kromě výstavní linky tranzitdisplay, která se plánovala s časovým předstihem, pořádalo sdružení projekce, debaty a diskuze – například Laboratorní dny, 2008; Avantgarda a levicová politika (konference o současnosti a historii surrealismu), 2013; Dokumentarismus a současné praxe, 2015; Uvedení knihy Třídit slova. Literatura a konceptuální tendence 1949–2015, 2016.

V roce 2018, po jedenácti letech společného působení, tranzitdisplayvydal Společné prohlášení tranzit.cz a display, sdružení pro kolektivní praxi o rozdělení tranzitdisplay. Display měl nadále fungovat samostatně na adrese Dittrichova 9 jako „Display – sdružení pro výzkum a kolektivní praxi“ a rozhodl se klást důraz na kolektivní filosofii a vytváření nových dialogů. Jedním z projektů, který se tyto cíle pokoušel naplnit, pak byla série tematických akcí Multilogues on the Now (2017, 2018, 2019) iniciovaná kurátorkou a výzkumnicí Displaye Zuzanou Jakalovou. „Multilogy“ pomocí uměleckých intervencí, performancí, skrze různá setkání, debaty nebo výměny zkušeností a praktických poznatků galerijní prostor přetvářely na platformu umožňující vznik nových úhlů kritického vnímání současnosti. Tento program otevřený komukoliv se měl podle slov Hany Janečkové, další z kurátorek a výzkumnic Displaye,  „posunout za reprezentativní techniky umění“ (https://artycok.tv/cs/post/display-sdruzeni-pro-vyzkum-a-kolektivni-praxi, citováno 13. 11. 2022). Toto tvrzení dobře ilustruje současný program sdružení, které má silně emancipační, aktivistický a diskurzivní přesah a stále hledá nové možné formáty horizontálního fungování. Kromě zmíněných přednášek, diskuzí a debat, kolektivních výzkumných projektů a projekcí začal Display pořádat i workshopy.

Display nebylo nikdy možné nazývat galerií v klasickém slova smyslu, tj. vnímat jej jako prostor určený výhradně k prezentaci umění. Toto vymezení se Display během svého působení naopak snažil systematicky dekonstruovat, přičemž experimentoval se svými hranicemi a pokaždé je posouval o něco dál. Jeho spletitý a komplexní vývoj tak může sloužit jako precedens možné transformace prostoru, jenž byl založen „zdola“, tedy uměleckou komunitou v pražském prostředí na počátku tisíciletí, a svým způsobem tak může nabízet i naději v udržitelnost provozu těchto prostorů.

2022
Nejen nukleární rodina – Recepty na štěstí
Alexey Klyuykov, Laďa Gažiová, Zbyněk Baladrán – Muzeum přízraků
Okr a jeskyně

2021
Žen* – Růže – Píseň – Kost (kolektivní výstava)
Na cestě k černé výpovědi (čtyřdílný projekt)
Isabela Grosseová a Jesper Alvaer – Výstava jako alibi

2020
Colour Eating
Technologie posvátna
Heman Chong a Renée Staal – Knihovna nepřečtených knih

2019
So far, so right
Multilogues on the Now –Technologie těla
Civilizace na rozcestí – strůjci vědecko-technické revoluce

2018
ESTER KRUMBACHOVÁ Sněžný muž – Nosit amulet – Zamotávat archiv (tranzitdisplay)
Multilogues on the Now – O zdraví, práci a emocích
POBŘEŽÍ SVĚTA (pospolitost a politika mezijazykové komunikace)

2017 (tranzitdisplay)
Joana Hadjithomas & Khalil Joreige: Still In Need To Apologiz (tranzitdisplay)
Paul Chaney – Donetsk Syndrome Diagrammatic (tranzitdisplay)
Představivost a konceptuální umění (tranzitdisplay)

2016 (tranzitdisplay)
Výstavy Společná sklizeň, work in progress a Biosémiotické Borneo - Fotograf Festival #6
První sjezd Svazu sovětských umělců
Feminist Takes on Yugoslav Black Film, Take III

2015 (tranzitdisplay)
Jiří Valoch – Merde
Dokumentarismus a současné praxe
Tomáš Svoboda – Like a Movie

2014 (tranzitdisplay)
Republika postav
Jídlo je nosný koncept
Video art v gruzie

2013 (tranzitdisplay)
Lia Perjovschi – Knowledge Museum
Navzájem – Společenství 70. a 80. let
Avděj Ter-Oganjan – V prdeli. Výběr z díla 1978 – 2013

2012 (tranzitdisplay)
Tanja Widmann – Eine von Euch
Emily Roysdon – Minor theatres + queer documents
Wendelien van Oldenborgh – Horizontal

2011 (tranzitdisplay)
Ivars Gravlejs – Pražské biennale 4
Vladimír Havlík – V rámci projektu Práce Barbory Klímové
Zbigniew Libera – Studio otevřené formy / Open Form Studio 2008/2009

2010 (tranzitdisplay)
Apichatpong Weerasethakul – Fantomy vesnice Nabua
Ateliér grafický design a nová média VŠUP – Ostrov pokladů
Sung Hwan Kim – Nehybné oko ze dvou a více míst

2009 (tranzitdisplay)
Harun Farocki
Rádio D-CZ: 5 rozhlasových her ve formě audio výstavy
Dorit Margreiter, Ines Doujak a Katrina Daschner – Almanach pro dámy

2008 (tranzitdisplay)
Laboratorní dny
Ján Mančuška – Jihozápadní sloup a jeho stín na začátku novely
Filip Turek – Kryptonormal

2007 (tranzitdisplay)
Erick Beltrán – Exhibition
Démoni, fantomi a monstra
ALL DRESSED–UP WITH NOWHERE TO GO

2006
Nasrin Tabatabai, Babak Afrassiabi
Kirsten Pieroth

2005
Johanna Billing – Alan Curral
flyingCity – Invitation to Drift
Pia Rönicke – Land / Documents

2004
Johan Zetterquist – Mohu navrhnout? Návrhy umění pro veřejný prostor
Milena Dopitová – Velké prádlo
access cz.hu.pl.sk

2003
Filmy Víta Soukupa
Ivan Vosecký – Nic není
Milan Salák – Two Horizons

2002
Tamás Komoróczky – Supervision
Saskia Janssen – Super Stage
Jiří Skála – Hygiena

2001
Josef Dabernig – Wisla/Jogging