Dům umění České Budějovice

Galerie současného umění a architektury/ Dům umění města Českých Budějovic svou jednotnou dramaturgií dalece překračuje rámec regionální galerie. Za jasnou koncepcí výstavního programu stojí od roku 1997 kurátor galerie Michal Škoda. Ten vedle prezentace výrazných osobností současné české výtvarné scény pravidelně představuje zásadní zahraniční umělce, jejichž prezentace v České republice bývá zpravidla ojedinělá. Vedle tradičních médií galerie představuje i fotografii, nová média a především site specific instalace pracující se samotným prostorem galerie. Od počátku se v dramaturgii výstav objevují i architektonické výstavy, které v posledních letech začaly tvořit důležitou část výstavního programu. Michal Škoda, který v galerii působí od roku 1997, vedle výstavních projektů pořádá i přednáškové cykly o současném umění a architektuře, workshopy, hudební koncerty a performance. Galerie si tak téměř za dvě desetiletí svého působení stala důležitým centrem současného umění v českém, ale i evropském kontextu. Galerii spravovala v letech 1997 - 2009 akciová společnost Městské kulturní domy České Budějovice, která měla dům v dlouhodobém pronájmu od statutárního města České Budějovice. Od svého založení se Škoda potýkal s nesouhlasem místní umělecké komunity, která se ostře obracela vůči jasně zaměřenému (dá se říci až vyhraněnému) programu, který až na malé výjimky (výběrem: Eva Prokopcová Mezní situace /2001/, Eva Výborná /2006/, Petra Herotová Něco tady nehraje /2012/) prezentoval mimo regionální umělce. Dlouhodobá jasná vize však galerii po letech přinesla nejen celorepublikové uznání, ale i renomé v celosvětovém kontextu. Paradoxní se tak jeví situace z roku 2010, kdy Domu umění hrozilo přemístění nebo úplný zánik. ,,Magistrát města chtěl údajně uspořit ve svém rozpočtu. Skutečné důvody měly zřejmě jiné pozadí, a to zájem o nemovitost, kde galerie sídlí. Zánik galerie se podařilo odvrátit až na základě petice, kterou podepsalo okolo 2 500 lidí z celé republiky a město své plány neuskutečnilo.“ (pozn. Nekvindová, Dům umění České Budějovice 2013 - 1998). Začátkem února 2010 se správcem galerie stal odbor kultury Magistrátu města České Budějovice a Michal Škoda jejím správcem. Galerie, která sídlí v prvním patře historické budovy na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. je městskou galerií typu ,,Kunsthalle“. Tedy nesbírkovou institucí, které se prezentuje krátkodobými (zpravidla měsíčními) výstavami. Prostor o rozloze 150 m2 je členěn do 5 místností obíhajících okolo středové zdi. Umělci často pracují s architektonickou dispozicí, kterou někdy dokonce redefinují. Výstava Dominika Langa Procházení zdí /2013/ doslova přepsala půdorys galerie. Socha složená ze základních geometrických objektů pojmula středové zdi galerie. Z původních pěti místností, tak vznikla jediná. Architekt Tomáš Džadoň na výstavě Václava Stratila 66 prací /2012/ zase předělil vstupní místnost na dvě samostatné a před okna ve třech místnostech představil souvislé zdi. Eva Koťátková ve výstavě Paralelní životy /2011/ pro změnu prostřední místnost ze tří v zadní části galerie uzavřela z obou dvou stran mříží. Z místnosti se tak stal oddělený ,,objekt“, který se dal obejít jen přes celou galerii. Atraktivita vystavovat v českobudějovickém Domě umění tak spočívá i ve volnosti, kterou Michal Škoda dává pečlivě vybraným umělcům. Ti mohou pracovat se samotným prostorem galerie, který se tak často stává nedílnou součástí uměleckého díla. Site specific projekt v minulosti vytvořila i rakouská umělkyně Ester Stocker na výstavě Nothing Could be Done - Men Were only Men (2009), která pokryla vstupní místnost od stropu k podlaze horizontálními pásy, které místy vystupovaly do prostoru. Britský umělec Liam Gillick na výstavě Wall Diagrams from the 1990s and Early 2000s pro změnu nechal vymalovat zdi galerie geometrickými tvary odkazujícími k ,,vztahové estetice” 90. let. Vedle tradičních médií, prezentovaných více v počátcích fungování galerie (výběrem: Michael Rittstein Okluzní fronta /1999/ či Jindřich Zeithamml /2000/ jsou představena i nová média. Pavel Mrkus ve Space Walk /2006/ vytvořil v každé z místností video instalace doprovázené 3D animací, kdy pracoval s webovými snímky výzkumu NASA. Tomáš Vaněk v Principu č. 93 /2009/ zase pracoval jen čistě se zvukem, kdy do každé z místností umístil nahrávky, které obsahovaly pět různých Vaňkových promluv. Michal Škoda spolupracuje i s externími kurátory, především Jiřím Ptáčkem. Přesto je většinový program jeho dílem. Z toho důvodu lze i na historii fungování galerie pozorovat měnící se preference kurátora. V současné době především zvýšeným zájmem o pořádání architektonických výstav. Michal Škoda se u nich nesnaží jen představit jednotlivé ateliéry a stavby, ale i způsob jakým o nich jejich tvůrci uvažují. Japonský architekt Takeshi Hosaka na výstavě Ku u so u (Fantazie) /2013/ v galerii vytvořil ,,les“ svých architektonických skic zavěšených od stropu, které představovaly samotný proces ,,rodící se“ stavby. Výstava Stůl u okna, na stole kniha /2014/ českého studia MCA Ateliér, v jejichž práci rezonuje vliv fenomenologické filozofie, se snažila v galerii zhmotnit myšlenku samotné existenciální podstaty bydlení. Aktivity Domu umění, respektive jejího kurátora, často překračují hranice samotné galerie. Ta se krom bohatého doprovodného programu stává i platformou řady diskuzí na téma veřejného prostoru ve městě a jeho možného zlepšení. Vizí Michala Škody do budoucna je i realizace multifunkčního Domu umění, který by vedle výstavních prostor byl i vzdělávacím centrem a pořádal rezidenční programy pro umělce. Jeho realizace by byla dalším posunem ve fungování současné galerie.

Denisa Lehocká Dítě /2015/

RCR Arquitectes - The Intangible Tangible/Nehmotné hmotným /2015/

Kateřina Šedá Milada Šoukalová - Normální život /2014/

František Lesák Nauka o přírodě /2014/

Gion A. Caminada Tvorba míst /2014/

Tereza Velíková Špatně položená otázka /2013/

Miroslav Šik A nyní Ansábl!!! /2013/

Konsortium (Lars Breuer, Sebastian Freytag, Guido Münch) - Golden Dream Construction /2013/

Aleksandra Vajd & Hynek Alt Mrtvý úhel /2013/

Maurizio Nannucci New Ideas For Other Times /2012/

Martin Creed /2012/

Gast Bouschet & Nadine Hilbert Toward the Event Horizon /2012/

A1 Architects Milý malý dům /2012/

Projektil architekti Ze života lidí a domů /2011-2012/

Carsten Nicolai Filter /2011/

Christopher Williams Kapitalistischer Realismus? /2011/

David Hanvald Upgrade - Od Louis Kahna k Sol Le Wittovi, Bruce Naumana nevyjímaje /2011/

Pode Bal Bohdanka bude o Vánocích bez tatínka /2011/

Martin Rajniš /2010/

Cécile Andrieu Beyond Word /2010/

Gerwald Rockenschaub Gone is Back Again /2010/

Lawrence Weiner Odebráno větru & Přikováno k zemi /2010/

Jan Kaplický Future Systems - Koncertní kongresové centrum Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích /2009/

Eva Eisler Minimálně trvanlivé /2008/

Zbyněk Baladrán Nástroje nejistoty /2008/

Heimo Zobernig /2007/

Lori Hersberger Beautiful Occupation /2007/

Thomas Ruff, Jörg Sasse Odstup a blízkost /2007/

Bernd Becher & Hilla Becher, Andreas Gursky, Candida Höfer, Axel Hütte, Simone Nieweg,

Ladislav Lábus Architektura /2005/

David Tremlett Místnosti a jejich zdi /2005/

Jiří Kovanda Z třetí strany /2005/

Jan Stolín x y z /2005/

Olivier Mosset /2004/

Kazuo Katese The Stolen Heaven /2003/

Olgoj Chorchoj Simax Connection /2003/

Masanori Sukenari Heaven - Peace - Blood /2003/

Jan Šerých Kdopak to mluví? /2003/

Roman Koucký Kniha 1 /2002/

Ingeborg Lüscher Jedno přes druhé /2002/

Jiří David, Václav Stratil, Petr Písařík, Jan Nálevka, Tomáš Vaněk, Jan Šerých Sleva 20% /2001/

Johannes Gachnang - Peter Kogler - Fleiss & Industrie. Hommage á H. C. Artmann /2001/

František Skála Objekty /2001/

Josef Pleskot - AP ateliér Stíny idejí /2001/

Mimmo Paladino Laboratoř /2000/

Dalibor Chatrný Texty /2000/

Hidetoši Nagasawa Visione di Giovanni /2000/

Magdalena Jetelová Atlantic Wall /2000/

Václav Krůček - Jan Ambrůz Bez názvu /1999/

Čestmír Suška Sochy - kresby /1999/

Adriena Šimotová Mapování dotykem /1998/

Hartwig Rainer Mülleitner Sochy /1998/

Petr Nikl Procházky do teď /1998/

(úplný výčet výstav od roku 2001 lze naleznout na webu galerie; ucelený přehled z let 1998 - 2013 přináší publikace o galerii: Nekvindová, Dům umění České Budějovice 2013 - 1998)