Egon Schiele Art Centrum

Galerie byla založena v roce 1992 Nadací Egona Schieleho. Její vznik inicioval americký sběratel a odborník na expresionistické umění Serge Sabarsky spolu s tehdejším ředitelem pasovského Muzea moderního umění Gerwaldem Sonnbergerem. Ředitelkou ESAC se stala Hana Lazarowitz Jirmusová. Pro plánované Centrum byl vybrán objekt bývalého městského pivovaru ze 16. století. Jeho otevření předcházela rozsáhlá rekonstrukce celého komplexu, který se nacházel v dezolátním stavu. Slavnostní otevření se konalo 4. 11. 1993 výstavou prací Egona Schieleho, Karla Valtera, Miroslava Párala a Guntera Damische v první zrekonstruované části. V rámci areálu postupně vznikly výstavní prostory o rozloze 3000 m2, ateliéry pro umělce i muzejní obchod s kavárnou. Zásadní otřes pro fungování Centra představoval postupný odchod Serge Sabarského a Gerwalda Sonnbergera a ničivé povodně v roce 2002, kdy voda dosáhla do výšky prvního patra. Výstavní činnost se však podařilo v krátkém čase obnovit a stávající prostory prošly další rekonstrukcí. Po smrti Gerwalda Sonnbergera zůstala hlavní výkonnou silou Centra Hana Lazarowitz Jirmusová, která je i hlavní kurátorkou výstav. V současné době galerii spravuje Egon Schiele Art Centrum o.p.s. Hlavní částí Centra je stálá expozice věnovaná rakouskému malíři Egonu Schielemu, který v Českém Krumlově strávil několik let svého života. Představuje výběr Schieleho děl i dokumenty z jeho života, jež má Centrum dlouhodobě zapůjčené. Pro badatele je k dispozici specializovaná knihovna, jejíž fond tvoří dokumenty a knihy z darů Johna Coplanda a Franze W. Wischina, znalce umění a autora knihy Schiele a Krumlov. Centrum se zaměřuje na prezentaci umění 20. a 21. století. Díky dobrým kontaktům zakládajících členů se zde v prvních letech fungování konaly zásadní přehlídky děl modernistických malířů: Gustava Klimta, Oskara Kokoschky, Marca Chagalla, Josefa Čapka, Zdeňka Rykra či Jindřicha Průchy. Bohaté zastoupení měly rovněž prezentace českého umění 2. poloviny 20. století: Jiří a Běla Kolářovi, Jan Koblasa, Jindřich Zeithamml, Eva Kmentová či Aleš Veselý. Do výstavního plánu jsou ale často zařazováni i současní autoři: František Skála, Petr Kvíčala, Martin Mainer či Roman Týc. Výstavní prostory – obzvláště v přízemí Centra – dovolují rozsáhlé instalace, čehož využil například německý sochař Robert Schada (Podél Linie, 2010) nebo rakouská umělkyně ONA B (Skandál v ráji,2010). Podkrovní místnosti s dřevěným stropem pro změnu slouží k prezentaci drobnějších formátů, především grafiky či malby, jako tomu bylo např. u výstavy Expresionismus v estonském umění (1900–1913). Výstavní strategie posledních let se zaměřuje na rozsáhlé projekty, které zpravidla začínají před letní sezonou a trvají až do ledna následujícího roku. Soukromá galerie tak řeší financování jednotlivých výstavních projektů. Jeden z nich, Mysterium Šumava v roce 2015 například představil rozsáhlou expozici Josefa Váchala, sbírku fotografií Musea Seidel a dále díla Karin Pilem, Kathariny Dietlinger a Ondřeje Malečka. V rámci česko-rakouské spolupráce se zde pravidelně konají malířská sympozia a jejich následné prezentace. Egon Schiele Art Centrum a Českokrumlovský rozvojový fond se také postaraly o nové využití zahradního domku u Vltavy, který svého času obýval Egon Schiele. Dům nyní slouží k rezidenčním pobytům pro umělce.