50% Grey (from the Series On Photograph)

V cyklu 50% šedá (2009) se Jiří Thýn zaměřuje na médium analogové fotografie, kterou zachycuje jako unikající, nepochopitelný proces. Aby ho zbavil iluze, snaží se odkrývat technologické postupy a materialitu média.

V jedné z několika částí souboru Thýn vytváří falešné negativy z tabulek skla, na něž sítotiskem aplikuje primární barvy. Skleněné desky jsou následně exponovány na černobílý fotografický papír, který v závislosti na době expozice sice vytváří různé odstíny šedé, avšak takto vzniklé fotografie ve skutečnosti žádnou souvislost s barvami na skleněných negativech nemají – desky jsou neprůhledné. Výsledné dílo je na výstavách prezentováno jako diptych: jako vrstvený, ze 3 až 5 o sebe opřených desek  složený „negativ“ a tomu odpovídající černobílý fotogram. K němu se přidávají na barytový papír vyzvětšované proužkové zkoušky a fotografie banálních zátiší s kalibrační tabulkou.

50% šedá odhaluje fotografii jako médium, v němž pomocí prezentačních strategií dochází k redukci informací. Bez záznamu celého tohoto procesu je samotná redukce ovšem nepostřehnutelná. Obraz nezaznamenává okolní svět věrohodně, pouze jej proměňuje prostřednictvím světla a materiálu.

„Fotografie se tu tak rozpadá až do zdánlivě nesmyslně utkvělých pokusů. ‚Kalibrovaná fotografieʻse snaží pomocí barevné škály vytvořit absolutní etalon barevné skutečnosti. Akt se ukazuje v pokaždé jiných odstínech. A nejvěrnější obraz je nakonec ten, který jsme pracně celý vyrobili do posledního zrna negativu i pozitivu my sami.” (Pavel Vančát, kurátorský text k výstavě Jiří Thýn: 50% šedá v Galerii 35m2, 2009)

Hlavním tématem, kterým se Jiří Thýn v cyklu zabývá, je médium analogové fotografie, přičemž zde odkrývá jeho technologické postupy a materialitu.
Fotografii podrobuje nejrůznějším zkouškám a dospívá k dílům, která už nesdělují informaci tím, co je na nich zobrazeno, ale tím, jakým způsobem odhalují médium fotografie. Černobílé fotogramy prezentované na výstavách i s originální barevnou skleněnou matricí (Positiv Negativ, 2009) a proužkové zkoušky vyzvětšované na barytový papír se vypořádávají se samotnými principy analogové fotografie.