Prvních dvanáct 2

Dvanáct masek je vedle sebe sestaveno do řady. (Celkem je však vyrobeno třináct masek.) Masky jsou natřeny zelenou epoxidovou barvou. (V případě instalace Prvních dvanáct 1 je použita šedočerná barva, masky zůstávají tvarově totožné.) Základní rozměr i výraz masek je stejný. Lehký úsměv je jediným nositelem výrazu na hladce modelované tváři. Masky se odlišují dodatečně připojenými elementy. (S výjimkou dvou masek, jedné, které hladká modelace překryla oční otvory, a masky, jejíž čelo je nad očními oblouky seříznuto do půlkruhové plochy.) Připojené modely předmětů mění výraz a charakter masky. Některé předměty jsou víceméně identifikovatelné (např. golfové míčky na místě očí, mušle na místě úst, burské oříšky rozmístěné po ploše masky, plastika malého dítěte připojená k oku jedné z masek, případně hlava koně a model jakési zbraně, jež doplňují další z masek). Jiné předměty jsou hůře identifikovatelné, bud' proto, že jejich původ neznáme nebo proto, že byly Milanem Knížákem vymodelovány podle fantazie. (Např. na místě oka jedné z masek je umístěna jakási součástka, další z masek má místo úst obdélníkový předmět se šesti kruhovými otvory, jiná, s osmi vrypy nad očima, má na místě úst nepravidelně modelovaný tvar, další byly umístěny mezi oči plasticky modelované soustředné kruhy, jiné překrývá ústa a nos jakási rouška obdélníkového tvaru, jenž je pokryta nepravidelnými vrypy, na ploše další z masek se objevují kameny a čočkovité útvary.) Všechny předměty jsou, stejně jako masky, odlity z umělé hmoty. Nátěrem epoxidové barvy jsou opticky sjednoceny s maskami, zároveň je tímto způsobem stírána jejich případná realističnost. Součástí instalace je spolu s dvanácti maskami šest nožů ze série Krásných zbraní. Nože se vyznačují elegantními a rafinovanými tvary, jež jsou v kontrastu s jejich neskrývaným účelem. V instalaci Prvních dvanáct kombinuje Milan Knížák tvary reálně vyhlížejících předmětů se stylizovanými a precizními tvary masek a nožů. Jejich tvarová a materiálová dokonalost jim dodává jisté chladnosti a neosobnosti. I přesto však masky působí poměrně přívětivě, spojení masek s některými předměty dokonce není bez jistého vtipu. Formální vytříbenost masek dostává spojena s esteticky působivými noži další obsah, opět se objevuje u Knížáka již vícekrát použité rozporuplné spojení jisté přívětivosti, něžnosti či krásy s bezcitností až krutostí. Podobná témata se objevují např. v sérii kreseb BMC (1992-94) nebo v instalaci Tvorové a tvorové trochu něžnější (1993-94). Masky se v díle Milana Knížáka objevují nepříliš často a v rozdílných souvislostech. V roce 1970 vzniká kolekce masek Stříbrné masky pro vznešené zločince. Bílou karnevalovou masku použil Milan Knížák v asambláži ze šatů z roku 1982, v témže roce použil barevné papírové masky také na přehlídce svých oděvů. Množství barevných masek tvoří rozhodující komponent jeho obrazu Parlament (1992). Text z podrobné dokumentace pro Sorosovo centrum současného umění, Mgr. Kamil Nábělek, Praha, 1996