srpen 1969, Špálova galerie v Praze
"V jedné místnosti jsem vystavila žluté balíky slámy a zelené balíky sušené vojtěšky, v druhé místnosti seno, které jsme s přáteli dosoušeli, kopili a rozhazovali. Návštěvníci denně ze sena a slámy vytvářeli spontánně nové sestavy. K tomu na stěnách cvrkalo množství kobylek a hrála reprodukovaná rocková hudba."
Konceptem výstavy Seno-sláma v rámci výstavy Běly a Jiřího Kolářových Někde něco ve Špálově galerii v Praze roku 1969 bylo zabydlet výstavní síň hravou činností a vytvořit tak uprostřed města prostor k živé komunikaci. V jedné místnosti vystavila autorka balíky slámy a sušené vojtěšky, ve druhé místnosti se během trvání výstavy obracelo a dosoušelo seno. Diváci výzvu přijali a na výstavě přeskupovali balíky slámy, obraceli a kupili seno. Zorka Ságlová tak přinesla přírodu zpět k lidem, do města, do galerie. Tato výstava ji na dlouho vyloučila z oficiální výtvarné scény.