Tvorba autorky zahrnuje sochy, kresby, objekty, instalace. Kmentová otevřela pro české umění téma tělesnosti v jiných podobách, než jaké byly dříve běžné. Motiv tělesnosti už tu neznamená nápodobu vnějšího vizuálního vzhledu těla (včetně všech avantgardních variant, které však stejně zůstávaly na povrchu těla). Důležitý je pro Kmentovou dotyk s tělem, haptické vnímání, zraňování a fragmentarizace těla. Její umělecké strategie jsou podobné postupům některých vědeckých znázornění, která představují reprezentace aspirující na značnou či naprostou důvěryhodnost (např. daktyloskopie, anatomické modely a preparáty atd.). Díla Kmentové vznikají často otiskováním či odléváním do beztvaré, vláčné hmoty. Tento proces je občas zafixován a ukázán – v některých artefaktech Kmentová konfrontuje formované, ohraničené jádro s beztvarou matérií, jakousi prahmotou a opakuje či komentuje tak základní životní či evoluční proces (organizování hmoty). Procesuálnost je zde vůbec velmi důležitá – autorka ukazuje proměny, pohyb i rozpad (využívá dočasné, pomíjivé materiály, pracuje s dojmem nestability a nadcházejícího pádu). Autorčin oblíbený technický postup – otisk – umožňuje vznik indexových či přirozených obrazů, které jakoby vznikají samy ze sebe, bez zásahu lidské ruky. Výsledkem této strategie je jakési pars pro toto, tedy částečný, fragmentární obraz, který nebazíruje na celku (distancovaném) a optickém jevu. Důležitá je jakási soupodstatnost přítomného a nepřítomného, díla a těla či věci (konkrétní, jednotlivé). Hlavním modelem autorčiných děl je vlastní tělo, figury rodinných příslušníků. Kmentová ohledává svůj intimní prostor, obydlený a vymezený tělem a určený jím jakožto konkrétní místo a nikoli abstraktní prostor (Heideggerovými slovy jde o jakési „prosvětlování pustiny“).
žena sochaře Olbrama Zoubka
matka Jasana Zoubka a Polany Bregantové
Vzdělání:
1946-1951 Vysoká škola umělecko-průmyslová, Praha, Josef Wagner
1943-1946 Státní odborná škola bytového průmyslu, Praha, František Kment
Ceny:
1976 Cena Jiřího Koláře
Sochy ve veřejném prostoru
1988
Kašna, Prostějov
1976
Dělicí stěna, divadlo Olomouc (s. L. Jiránkem)
1975
Interiér a exteriér budovy MSS, Praha
1973
List v pohybu (s J. Novákem), Prosek, Praha,
Bez názvu, koleje UK Kajetánka, Střešovice, Praha
1971
Květ, Prosek, Praha
1969
Brána snů, Liberec (s. J. Novákem)
1968
plastická stěna, Bratislava,
reliéfní plastika, OZ Prostějov
1967
Hlava, která chce spát, ČSA v Bělehradě
Strom, Sokolov
1965
série balkonových mříží pro průčelí, Státní divadlo v Brně
1962
řada skic pro Čs. Ambasádu v Brasilii, z nich socha Zrození nyní v Památníku Lidice
1960-1965
rozměrný abstraktní reliéf pro průčelí KNV v Ústí nad Labem
Eva Kmentová, Müllerová K, 2008, kat. 32 str., SNG Bratislava, ISBN 978-80-8059-137-3.
Teď (Práce Evy Kmentové), Bregantová P , Vachtová L, 2006, Souborný kat. 303 str., Arbor vitae, MG v Brně, ISBN 80-86300-59-5.
Téma Eva Kmentová, ed. Klimešová M, 2004, 88 str., SGVU v Litoměřicích, ISBN 80-85090-59-7.
Eva Kmentová, Klimešová M, 2003. Kat. 120 str., SGVU v Litoměřicích, ISBN 80-85090-50-3.
Eva Kmentová: Životní dílo, Šetlík J, 1989, Kat. 36 str., Opava, ISBN 80-900011-3-0.
Eva Kmentová: Kresby a plastiky, Šetlík J, 1989, kat. 36 str., VČG v Pardubicích.
Eva Kmentová: Kresby a plastiky, Situace 8 (1980), 20 str. Jazzová sekce, Praha.
L´art aujourd´hui en Tchecoslovaquie, Bénamou G, 1979, 190 str., fr.
Eva Kmentová, Chalupecký J, 1977, kat. 32 str., soukr. Tisk.
Eva Kmentová, Šetlík J, 1963, kat 12 str., ČFVU Praha.