Přes širokou škálu výrazových a výtvarných prostředků je dílo malíře, kreslíře, sochaře a grafika Karla Malicha vnitřně velmi soudržné. Prochází jím krajní citlivost k dějům vnější i vnitřní skutečnosti a osobitá symbolika, opírající se o Malichův vztah k přírodě a o intenzivní vnitřní prožitky. První kontakty s abstrakcí v Malichově tvorbě představují malby z konce 50. let: v Bílé krajině (1960) se oprošťuje od přímých odkazů na vnější skutečnost, kterou převádí do lineárně členěné abstraktní plochy. Pozdější objekty předznamenala na začátku další dekády série koláží a asambláží, v nichž autor nalepoval kameny, písek, korek, polystyren, nitě a provazy do jednoduchých geometrických soustav. Zjednodušování a oprošťování se od osobního rukopisu přivedly Malicha v té době k radikálním monochromním reliéfům (Krajina (Bílý reliéf), 1963; Černý reliéf, 1963), které zcela vybočily z tradice dosavadního českého umění. Jejich plocha tvořená vlnitým kartónem byla osobitou reflexí krajiny viděné z výšky a stejně jako další autorovy monochromy představovala jakási ‚pocitové pole‘, nevzdávající se emocionálních a psychických obsahů.
Po polovině 60. let vznikla řada reliéfů a koridorů, ve kterých Malich zkoumal možnosti zobrazení prostorových průniků, průchodů a ploch pro pohyby energií. Těmito objekty se výrazově přiblížil dobově aktuálním konstruktivním tendencím (Černobílá plastika, 1964-65; Žlutý koridor, 1968; Modrý a stříbrný koridor, 1967-68), jeho díla se ale odlišovala tím, že nevznikala na základě rozumového konceptu, naopak je v nich vždy zřejmá vázanost na autorovy niterné prožitky a často i na představu krajiny, umělcova celoživotně nejdůležitějšího inspiračního zdroje. V té době se Malich začal zabývat také plastikami zavěšenými volně v prostoru, které vyústily do drátěných objektů, tvořících těžiště jeho tvorby po celá 70. léta. Práce s drátem otevřela Malichovi cestu k uvolněným a odhmotněným plastikám, působícím jako spontánní prostorové kresby. Drátěné objekty, většinou jen svazované barevnými nitěmi, zavěšené i ležící na zemi, odkazovaly nejčastěji k představě energie krajiny a k přírodním dějům (Světlo-vzduch (Kosmické vejce), 1973-74; Energie, 1974; Krajina, 1974-75).
Zkoumání mezí zorného pole (Hranice vidění, 1976) vyvrcholilo přelomovým objektem Ještě jedno pivo? (1976). Malich v něm manifestuje svůj odklon od abstrakce a všech stylů, se kterými byl do té doby spojován, a radikálním způsobem představuje nové pojetí umění – odestetizované a přesné zachycení vlastního zorného pole v jediném momentu zdánlivě banální skutečnosti. Postupné uvědomování si vlastní situovanosti v čase a prostoru pokračovalo intenzivními vnitřními prožitky a stavy náhlého prozření, které se v příštích desetiletích staly hlavním tématem jeho prací. Další zlom v Malichově tvorbě přináší v roce 1977 prožitek spatření vnitřního světla, podobně nečekaně a náhle následují v dalších letech vidění vlastní duše, věčna a trhliny v prostoru. V zobrazování svých vizí se Malich obrací do čím dál vzdálenější minulosti (Viděl jsem, jak jsem byl počat, 1980), na konci 80. let píše autobiografickou prózu Od tenkrát do teď tenkrát (1979-1980, knižně 1994), pozoruhodném textu vracejícím se do krajiny okolí rodných Holic. Blízký kamenecký kopec, ke kterému se Malich celý život vztahoval jako k ústřednímu místu své osobní mytologie, figuruje i v jeho nejpropracovanějším a významově nejkomplikovanějším díle, v ovoidní plastice Krajina s věčnem, která vznikala po celou první polovinu 80. let. Po dokončení další velké plastiky Lidsko-kosmická soulož (1984-1988) pokračoval Malich už převážně jen pracemi na papíře. Největší část jeho díla od 80. let tvoří barevné pastely a kresby, jež vycházejí z vnitřních vizí autora i z archetypální obrazové tradice (Sdýchávání se s vesmírem, 1981; Krajina s trhlinou v prostoru, 1981).
1963 Členem skupiny Křižovatka
1958 Členem SČUG Hollar
1950-1953 Studia na grafické speciálce Akademie výtvarných umění v Praze (prof. Vladimír Silovský)
1945-1950 Studia výtvarné výchovy a estetiky na Pedagogické fakultě v Praze (prof. Cyril Bouda, Martin Salcman, Karel Lidický, František Kovárna)
Kujelová, D.: Karel Malich & utopické projekty, Brno 2021
Srp, K.: Karel Malich, Praha 2006
Ševčík, J. – Buchar, R. – Kulhánek, D.: Karel Malich. Wires / dráty, Praha 2005
Srp, K.: Karel Malich (kat. výstavy), Louny 2004
Dostál, M.: Karel Malich (kat. výstavy), Pardubice 2004
Kroutvor, J.: Dráty Karla Malicha, in: týž: Suterény. Vybrané kritické texty 1963-2000, Jinočany 2001, s. 206-213
Šetlík, J.: Vesmír Karla Malicha, in: týž: Cesty po ateliérech, Praha 1996, s. 125-133
Srp, K.: Karel Malich 1976 – 1985 (kat. výstavy), Praha 1994
Hlaváček, J. – Sekera, J.: Poezie racionality. Konstruktivní tendence v českém výtvarném umění šedesátých let (kat. výstavy), Praha 1993
Srp, K.: Karel Malich. Pastelle (kat. výstavy), Berlin 1992
Enrici, M.: Karel Malich. Pastels (kat. výstavy), Dijon 1992
Corcos, P. – Srp, K.: Karel Malich (kat. výstavy), Paris 1991
Hlaváček, J.: Konstruktivní tendence šedesátých let (kat. výstavy), Litoměřice 1990
Srp, K. – Vlček, T.: Karel Malich (kat. výstavy), Karlovy Vary 1988
Srp, K.: Před četbou záznamů Karla Malicha, in: Někdo něco 9, 1988
Srp, K. (ed.): Dech kosmu: Práh věčna, in: Někdo něco 7, 1987
Pánková M. – Malich, K.: Karel Malich (kat. výstavy), Praha 1986
Tetiva, V.: Karel Malich. Kresby (kat. výstavy), České Budějovice 1985
Valoch, J.: Malich (kat. výstavy), Brno 1984
Srp, K.: Karel Malich. Vědomí a kosmické energie, Praha 1982
Sekera, J.: Karel Malich. Plastiky, projekty (kat. výstavy), Louny 1972
Pohribný, A.: Klub konkretistů (kat. výstavy), Jihlava 1969
Padrta, J.: Nová citlivost (kat. výstavy), Brno 1968
Riese, H.-P. – Padrta, J. – Felix, Z.: Konstruktive Tendenzen aus der Tschechoslowakei (kat. výstavy), Frankfurt am Main 1967
Padrta, J.: Konstruktivní tendence (kat. výstavy), Louny 1966
Padrta, J.: Karel Malich (kat. výstavy), Praha 1966
Padrta, J.: Křižovatka (kat. výstavy), Praha 1964
Wittlich, P.: Malichova summa, in: Art & antiques, březen 2007, s. 62-63
Hlaváček, J.: Platonismus: Karel Malich, in: Ateliér 2004, č. 23, s. 16
Valoch, J.: O veliké křehkosti Karla Malicha, in: Ateliér 1999, č. 6, s. 6
Topinka, M.: Přibližné okruhy – záchytné body pro „povídání“ s Karlem Malichem, in: Souvislosti 1998, č. 1, s. 235-244
Srp, K.: Texty Karla Malicha..., in: Umění 43, 1995, č. 5, s. 295
Vlček, T.: V prostoru něžných dotyků a tejemných vizí, in: Literární noviny 1992, č. 46, s. 8
Hlaváček, J.: Malichův kosmos, in: Výtvarné umění 1990, č. 4, s. 24-31
Srp, K.: Ideální projekty Karla Malicha, in: Architekt 36, 1990, č. 17, s. 8
Lahoda, V.: Karel Malich a proměny smyslovosti, in: Umění 37, 1989, č. 5, s. 415-426
Padrta, J.: Pracovat v souladu s kosmem a živly. K současné tvorbě Karla Malicha, in: Výtvarné umění 19, 1969, č. 1, s. 2-10
Ze skicáků Karla Malicha (ed. Miloslav Topinka), in: Souvislosti 1998, č. 1 (35), s. 257-267
Záznam ze skicáku (1973) (ed. Karel Srp), in: Umění 43, 1995, č. 4, s. 291-295
Karel Malich: Od tenkrát do teď tenkrát, Praha 1994
Karel Malich: Skicáky 1964-1980 (úvod Karel Srp), Praha 1994
Texty Karla Malicha, in: Karel Malich. 1976-1985 (texty Karel Srp, Karel Malich), Praha 1994, s. 14-17
Záznamy Karla Malicha, in: Výtvarné umění 1990, č. 4, s. 22-23