Michal Gabriel

Michal Gabriel vstoupil na scénu na počátku 80. let stal se jedním z nejvýraznějších tvůrců nového slohu – postmoderny. Postmoderní výraz byl Michalu Gabrielovi vrozený jak v první spontánní fázi neoexpresionismu, tak v druhé eklektické fázi reflektovaného výrazu. Od počátku jeho umělecké činnosti jsme svědky poutavého vyprávění příběhů specifickými prostředky sochařského jazyka. Fakt, že hlína, papír, dřevo, a široká škála dalších materiálů se mohou měnit v jeho rukou v citlivý a obsažný prostředek sdělování, měl pro Michala Gabriela fascinující kouzlo a určující vliv. Zároveň se však výslovně distancuje od “bezmyšlenkovitého” výrazu spontánní modelací: “... tento materiál (papír, látka, dráty) mi nedovoluje to co hlína: nepracuje se s ním tak snadno a už před prací musím mít jasno a ne začít s tím, že to, co mi není jasné, nahradím modelací.”(M.G.)

Po výtvarně silných neoexpresionistických pohádkových figurách ptakočlověků a jiných výtvorech nespoutané fantazie modelovaných převážně z drátu a výrazně polychromovaného papíru, se v dřevěných, keramických, bronzových a laminátových sochách svobodný sochařský jazyk zklidňuje a nabývá na vážnosti. Spontánní a zároveň soustředěné cítění výrazových možností každého detailu je obohacováno potřebou vyprávět vzrušující příběh. Egypťanka (1985), Pták (1987), Písař (1987), Pegas (1988) jsou příklady Gabrielova uměleckého vývoje, ve kterém se spontánní neoexpresionistická narativita postupně komplikuje reflexí výrazových možností a specifik sochařského jazyka.

Po roce 1986 si Gabriel, podobně jako i jiní umělci jeho generace, začíná uvědomovat, že dosavadní sdělnost a srozumitelnost neexpresionistických příběhů je omezena na sociální skupinu generačních druhů a do popředí se dostává zájem o možnosti obecného obrazového jazyka a o tajemství sdělitelnosti osobní zkušenosti.

Kompozice, které vytváří umělec pomocí citlivého porozumění pro skladbu tvarů z "veřejných" tvarů jako jsou sušenky, plastové výlisky panenek, a jiných dětských hraček vyjadřují toto napětí mezi osobním rozhodováním o skladbě a manipulaci s provokativně neosobním charakterem prvků. Ve velkých skulpturách vytvořených z kmenů stromů zápasí spolu organický svět dřeva a citlivého sochařova dláta, které se s materiálem sžívá, s neosobní povahou geometrických tvarů a jazykových kódů, jakými je např. abeceda (Strom 1994). Skutečnost, že v životě vedle sebe existují různé „jazykové systémy“, je reflektována kompozicemi spojujícími různé materiály a různé „věty“ v jeden celek.

S tím souvisí i reflexe sociální koexistence v dílech, ve kterých je zpochybňována možnost zaujetí jednoho dominantního vnímacího stanoviska. Obsah takového sochařského sdělení není výrazem se sebou identického osobního postoje, nýbrž je produktem osobní zkušenosti, která sama sebe chápe jako fragment většího celku. Charakter nezavršenosti sochařské kompozice je citlivým výrazem nemožnosti završit osobní zkušenost, byť by dosáhla sebevětší hloubky, neboť s narůstající hloubkou osobního prožitku se zkušenost sociálního individua vzdaluje svého druhého pólu, jímž je komunikace a dohodnuté jazykové systémy. Michal Gabriel vyjádřil tuto sociální zkušenost i verbálně v textu na výstavě v galerii MXMv roce 1993, ve kterém popisuje zážitek padajícího ze skály, který cítí, že se během pádu zmenšuje. Jakoby osobní zkušenost padajícího měla propůjčeny oči druhého člověka pozorujícího pád s vrcholu skály. Umělec tu vyjadřuje zkušenost nesmiřitelného napětí mezi potvrzením a popřením dominantní pozice “já”.

Totéž napětí mezi identitou osobního prožitku a prožitkovou „nezakotveností” jazykových systémů vyjadřují i skleněné krabičky, v nichž jsou shromážděny předměty tak, že ani svým obsahem, ani svým prostorovým uspořádáním neumožňují uchopení jediným pohledem. Jiná varianta v podstatě stejného napětí je v bronzových krajinách. Bronzový, citlivě cizelovaný povrch nabízí dobrodružství bohatého, nezaměnitelného tvaru, který evokuje nekonečný rozvoj osobní fantazie, avšak ukazuje rovněž svou druhou, veristickou, nefantazijní stránku, když si uvědomíme, že bohatý tvar je věrným odlitkem seschlé dýně.

V tvorbě od konce století vidíme u Michala Gabriela vyzrání všech dosavadních fází tvůrčí zkušenosti v organickou syntézu. Díla ukazují jistotu sochařského tvaru, který umí spolehlivě transformovat organické tvary květin i zvířat tak, že v napětí mezi skutečností a její sochařskou variantou vystoupí do popředí specifika obou kontextů, čímž dochází k reflexi skutečnosti, že lidské poznávání je komplikované, nikdy nekončící dobrodružství.

Ještě jeden důležitý rys sochaře Gabriela je třeba zmínit. Je to rys tvůrčí svobody, který jej podněcuje k inovacím a netradičním sochařským postupům. Na počátku to byl drát a papír, živá polychromie, skleněné aplikace, laminát, nalezené předměty, ořechové skořápky a mnoho dalších originálních materiálů a pracovních postupů. Mnohokrát se na výstavách objevily objekty, které připomínaly spíše instalace než sochy. Vždy však byly tyto výrazové prostředky a netradiční postupy ovládnuty pohledem sochaře, a to jest tvůrce, který, jak bývá zdůrazňováno, pracuje s reflexí vztahu lidského těla k okolí. Užití elektronických prvků v soše je umožněno vědomím, že lidské tělo ve svém vztahu k univerzu je prostředím, ve kterém jsou potenciálně obsaženy všechny možnosti. Mezi ně organicky patří i užití elektrického světla, pohyblivých světelných efektů, stejně jako začlenění digitálního přenosu obrazu do sochařské tvorby.

Michal Gabriel není filosofem spekulujícím o lidském životě, je sochařem, ale jeho sochy nejsou samoúčelnými estetickými artefakty, ale jsou výrazem citlivé lidské zkušenosti a jejího zrání, a to dává celé jeho dosavadní tvorbě zjevnou a obdivuhodnou konzistenci.

realizace pro veřžejná prostranství - viz www.michal-gabriel.cz

Pomajzlová, A. (1987). Grotesknost v českém výtvarném umění 20.

století. Katalog výstavy. Galerie hlavního města Prahy, Tiskařské

závody n. p. Praha.

Tvrdohlaví (1987). Katalog výstavy v Lidovém domě v Praze-Vysočanech,

Odbor školství a kultury ONV Praha 9.

2. výstava Umělecké skupiny Tvrdohlaví (1989). Katalog výstavy

v Galerii ÚLUV v Praze, text česky a anglicky, Umělecká

agentura SSM M-Art.

Ševčík, J. – Ševčíková, J. (1989) Popis jednoho zápasu : Česká výtvarná

avantgarda 80. let. Katalog výstavy v Orlické galerii, Rychnov

nad Kněžnou a dalších místech, STZ n. p. Bratislava.

Olič, J. – Marhoul, V. (1990). Tvrdohlaví / De Hårde Hoveder / Tetes

Dures. Katalog výstavy v Århusu, Kunstbygning a v Rennes,

Théâtre National de Bretagne, text dánsky a francouzsky. Grafia

Zlín.

Kolektiv autorů (1990). 40 Artistes : Tchèques et Slovaques : 1960–

1990. Katalog výstavy v Musée du Luxembourg, Paříž/Paris, text

francouzsky. Art Defense, Flammarion, Paris,

ISBN: 2.08.011738.6.

3. výstava umělecké skupiny Tvrdohlaví (1991). Katalog výstavy v Národní

galerii v Praze – Městská knihovna, text česky a anglicky.

Ministerstvo kultury České republiky, Praha.

Ševčík, J. – Ševčíková, J. (1991). Bez distance : Ohne Distanz. Katalog

výstavy, text česky a německy. Kunstverein Wien.

Erben, V. (1991). „Michal Gabriel“, Výtvarné umění/The Magazine for

Contemporary Art, 1991(1), s. 37–40, Unie výtvarných umělců,

Praha.

Galerie MXM 1991 (1992). Katalog, Galerie MXM.

Galerie MXM 1992–1993 (1993). Katalog, text Jana a Jiří Ševčíkovi,

Galerie MXM.

Janoušek, I. – Keserü, K. (1993). Geometria Bohemia. Katalog výstavy

v Műcsarnok Gallery, Budapešť/Budapest, text maďarsky a německy.

ISBN: 963-7550-35-6.

Lindeman, I. (ed.) – Hlaváček, L. (1993). Gabriel – Kokolia – Mainer –

Ruller. Katalog výstavy na zámku Mělník, text česky, anglicky

a německy. Höcherl Verlag, München.

Malá, O. – Gabriel, M. (1994). Michal Gabriel : Sochy. Katalog výstavy

v Galerii hl. m. Prahy, Praha – Staroměstská radnice, text česky

a anglicky, Studio KANT, ISBN: 80-7010-035-4.

Galerie MXM (1996). Katalog, text Jana a Jiří Ševčíkovi, Martin

Dostál, Marek Pokorný, Studio Kant.

Olič J. (ed.) (1999). Výtvarná skupina Tvrdohlaví : 1987–1999. 219+(4)

s., česky s anglickým resumé, KANT – Karel Kerlický,

Silverscreen s.r.o, Praha, ISBN: 80-238-3836-6.

Kolektiv autorů (2001). New Connection. Katalog výstavy, New-York,

World Financial Center, Bratislava, Galéria mesta Bratislavy,

Praha, Národní galerie, tisk i+i print Bratislava,

Vybraná bibliografie

ISBN: 80-968203-7-0.

Olič, J. (2005). Michal Gabriel. Text česky a anglicky, Michal Gabriel,

tisk Flora Praha, ISBN: 80-239-4183-6.

Olič, J. (2005). „Michal Gabriel“. IN: České ateliéry/Czech studios :

71 umělců současnosti/71 contemporary artists. Text česky a

anglicky, ART CZ, ISBN 80-239-5528-4.

Hlaváček, L. (2007). „Postmoderna a neoexpresionismus“ a „Rozvíjení

osobních přístupů nové skupiny a aktivity“. IN: Dějiny českého

výtvarného umění. VI/2 1958/2000, Ústav dějin umění Academie

věd České republiky, Academia, Praha 2007.

ISBN: 978-80-200-1488-2.

Olič, J. – Kudrna, J. – Jůza, J. (2008). Tvrdohlaví po 20 letech. Katalog

výstavy, 67+(1) s., Galerie výtvarného

cs.wikipedia.org/wiki/Michal_Gabriel

Jiří Olič: Příběhy Michala Gabriela www.michal-gabriel.cz/pribeh.html