Vít Havránek je přední teoretik umění, organizátor a kurátor, který se výrazně uplatnil i v mezinárodním prostředí. Od roku 2002 je ředitelem iniciativy pro současné umění tranzit a spoluzakladatelem prostoru pro současné umění tranzitdisplay (2007). Pracoval ve Sbírce moderního a současného umění Národní galerie v Praze a v Galerii hlavního města Prahy. Je spoluzakladatel produkční skupiny pas (produkce aktivit současnosti), k jejímž dalším členům patří umělci Tomáš Vaněk a Jiří Skála.
Kurátorsky připravil nebo se spolupodílel na koncepci řady výstav v domácích i zahraničních galeriích: Otto Piene. The Zero Experience (2002); Lanterna Magika. New technologies and science in Czech Art in the 20th Century (2002); Július Koller. Kontakt (2004); Jiří Kovanda. Nejsem proti (2004); The Need to Document (2005); Definice každodennosti (2005); JÁ, výstava o třech dějstvích (2006) ad.
Bližší pohled zasluhuje výstava akce slovo pohyb prostor, která se uskutečnila na přelomu let 1999 a 2000 v Galerii hlavního města Prahy (GHMP) a soustředila se na experimenty v českém a slovenském umění 60. let, jejichž uměleckohistorická reflexe byla přerušena obdobím normalizace. Jak napovídá název, východiskem kurátorského konceptu byl výbor esejů, manifestů a uměleckých programů slovo písmo akce hlas (1967) sestavný Josefem Hiršalem a Bohumilou Grögerovou. V centru pozornosti se zde ocitly okrajové umělecké tendence, které se vymykaly tehdy dominující, teoreticky ukotvené polaritě informelu a konstruktivismu. Experimenty na pomezí výtvarného umění, hudby či literatury (akční umění, kinetické umění, experimentální poezie, vizionářská architektura, práce s prostorem ad.) disponovaly hybridní povahou forem, charakterizoval je spíše status umělecké události než materiálního artefaktu a předpokládaly aktivní spoluúčast diváka. V úvodním textu katalogu Havránek upozornil, že je to „současná senzibilita“ 90. let, která předurčila zájem o dané projevy umění šesté dekády. „Jednalo se přitom o výstavu, která pro generaci českých umělců dozrávajících okolo roku 2000 shrnula dosud nekontextualizované historické precedenty jejich vlastního snažení a předznamenala jejich vztah k lokální tradici,“ zhodnotil výstavní projekt Tomáš Pospiszyl. [1]
Ke klíčovým výstavním počinům následujícího desetiletí patří Monument transformace (GHMP, 2009), finální vyústění déletrvajícího výzkumného projektu, na němž s Vítem Havránkem spolupracoval Zbyněk Baladrán. Výstava mapovala prostřednictvím umění (nejčastěji ve formě videí, instalací, fotografií, kreseb, schémat, tabulek a diagramů) dvě dekády posttotalitních transformačních procesů. Snahou kurátorů bylo vyhnout se interpretaci společenských změn prostřednictvím schematické duality Východ – Západ, proto výstavu koncipovali jako náhled na naši lokální zkušenost z globální postkoloniální perspektivy. Nabídli srovnání transformací regionu východní Evropy s podobnými procesy v dalších evropských zemích (Řecko, Španělsko, Portugalsko), v zemích střední a jižní Ameriky (Chile, Mexiko, Argentina) i jihovýchodní Asie (Filipíny, Indonésie).
Výstavu doprovázelo vydání samostatně koncipované publikace Atlas transformace, souboru více než 200 slovníkových hesel, který přibližuje transformační jevy interdisciplinárním pohledem. Sami editoři formát Atlasu, kde texty doplňují vizuální diagramy, nahlížejí jako „rhizomatickou asambláž“, která s odkazem na deleuzovské pojetí myšlenkových struktur nabízí proměnlivá a decentralizovaná významová spojení.
Havránek se – jako člen mezinárodní iniciativy tranzit.org – stal spolukurátorem jedné ze tří výstavních sekcí Evropského bienále současného umění Manifesta 8 ve španělských městech Cartagena a Murcia (2010/11). Kurátorský kolektiv (V. H., Zbyněk Baladrán, Dóra Hegyi, Boris Ondreička a Georg Shöllhammer) reagoval na zadaný tematický rámec „region Murcia v dialogu se severní Afrikou“ kritickým vymezením se vůči podobně koncipovaným výstavním strategiím a schématům uměleckých přehlídek. Vědomi si úskalí, že institucionální kritika vedená z teoretických pozic naráží na rozpor mezi teorií a praxí, vytvořili prostor pro demokratickou diskusi kurátorů a umělců. Pokusili se zásadně eliminovat mocenské kurátorské praktiky a společně dospět k formulování podmínek výstavy.
Jednou z činností tranzit.cz a Víta Havránka v roli editora je tvorba edičního programu (tranzit series), jenž je úzce provázán s ostatními aktivitami iniciativy, cílí na prostor střední a východní Evropy a sleduje tři dramaturgické linie (edice umělecké publikace, antologie/katalogy a navigace). Posledně jmenovaná edice je tvořena překlady i původními českými texty, které mají potenciál nabídnout myšlenkové a metodologické rámce aplikovatelné na společenské jevy nebo uměleckou praxi ve východní Evropě. Tak, jako je tomu v případě publikované série stěžejních textů postkoloniálních studií, které měly podíl na formování kurátorských koncepcí Monumentu transformace i M8.
[1] Tomáš Pospiszyl, Asociativní dějepis umění. Poválečné umění napříč generacemi a médii (koláž, intermediální a konceptuální umění, performance a film), tranzit.cz, Praha 2014, s. 156.
