Magdalena Jetelová vystudovala sochařství, od dřevěných objektů a sádrových plastik, vytvářených od 70. let (např. Skříň I, 1977-78; Stůl, 1979 či Prádlo, 1978) a monumentálnější ch dřevěných objektů (např. Vrata, 1979-80 či Křídlo, 1979), z nichž některé byly vystaveny na proslulé přehlídce Malostranské dvorce (1981) přechází k tvorbě instalací, určených pro konkrétní prostor.
V 1. polovině 80. let upoutala pozornost cyklem "židlí" a "schodů", které se proměnily v určité symboly doby. Židle sestupující po schodech, 1981, vystavená mimo jiné v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, působí zejména svým rozměrem, nepatřičným pro daný prostor. Právě nesouměřitelnost prostorových vztahů je důležitým aspektem další tvorby. Jetelová čím dál víc pracuje s konkrétními prostory, odhaluje jejich potlačené historie a příběhy a snaží se tak o navrácení jejich zapomenuté paměti. Ve svých světelných instalacích používá nejprve oheň (Značení kouřem v pražské Šárce), později zejména laser. Instalace jsou efemérní a nestálé, propojují různé prostory a časy, a zůstává z nich pouze fotografie a další doplňující dokumentace.
Jednou z prvních architektonických (utopických) intervencí byl projekt Projekt Jižní město (1983), návrh podzemního prostoru pro pražské sídliště, reagujícího na proměny okolního prostředí. Práce s pamětí krajiny akcentuje změny utvářené člověkem (Doly / Projekt Tabebau z roku 1998 pomocí světelných linií znovu odhaluje někdejší komunikační strukturu krajiny; Crossing King's Cross světelně vytyčuje budoucí dráhu vlaku) stejně jako změny přírodní (v Islandském projektu zviditelňuje pomocí laseru podmořské mezikontinentální pohoří). V "geografickém projektu" Songline 75° 36‘52‘‘ (1998) dochází k propojením dvou míst na světě pomocí lokalizační techniky, ovšem s využitím imaginace vycházející z místní tradice.
Důležitým tématem většiny projektů je určitá forma dislokace; pokračováním slavné židle na schodišti je například cyklus Domestikace pyramidy (1992-1994). V nejnovějších projektech se objevuje směřování k interaktivitě, například v návrhu architektonických Implantátů, které by se proměňovaly v závislosti na akcích svých návštěvníků.
Vzdělání:
1970-1971 Academy of Fine Arts, Prague, studio of Jiří Bradáček
1965-1971 Academy of Fine Arts, Prague, studio of Karel Hladík
1961-1965 Výtvarná škola Václava Hollara, Praha
1985
emigrace do Spolkové republiky Německo
Stipendia:
1987 stipendium IFA (Institut zahraničních vztahů)
1985 stipendium města Mnichova
1967-1968 Accademia di Belle Arti di Brera (Akademie výtvarných umění),
Milano, Marini Marino
Zaměstnání:
od 2004 profesorka na Akademii výtvarných umění, Mnichov
konzultantka Rady Pražského hradu
od 1990 profesorka na Státní umělecké akademii v Düsseldorfu
Ceny:
2006 Cena Lovise Corintha
1999 Cena Jill Watson, Pittsburg
1993 Cena Roberta Jacobsena, Nadace/Muzeum Würth
1992 čestná členka Akademie umění, Berlín
1991 cena Maxe Lütze, Stuttgart
1989 cena města Darmstadtu
1988 cena Glockengasse, Kolín nad Rýnem
cena Overbeck za výtvarné umění, Lübeck
1985 Výtvarné ocenění: Philip Morris
Akce:
2007
Jan Vlček: Iniciace / Initiation, Magdalena Jetelová: Bez názvu / Untitled, Kurt Gebauer: Zvrcholnění / Climaxing, Hotel Prezident, Praha
Magdalena Jetelová, Urban Landscape, Galerie hlavního města Prahy, kurátor Olga Malá
Ferdinand Ullrich, Hans-Jürgen Schwalm, katalog Der neue Raum, Ruhrfestspiele Recklinghausen 2007: http://bit.ly/1D066jR
Josef Hlaváček, Werner Meyer, Piedad Solan – Magdalena Jetelová, Gallery, 2007
Magdalena Jetelová, Foto/Skulpturen, Vereinte Krankenversicherung AG (edt.), 1999
Magdalena Jetelová, Orte und Räume 1990-1996, Klaus Wolbert, Institut Mathildenhöhe Darmstadt (edts.), Cantz, Ostfildern, 1996
Magdalena Jetelová, Belveder Praha, Pavel Liška (edt.), Cantz, Ostfildern-Ruit bei Stuttgart, 1993
Magdalena Jetelová, Skulpturen, Galerie Sylvia Menzel, Berlin, Text: A. R. Penck, 1986
W. Storms, kat. k udělení stipendia města Mnichov, 1986
H. Weskott, M.J., eine Bildhauerin aus Prag. Kunstforum 77/78, 1985
M. Gooding, M.J. Arts Review, London, 27.9.1985
H. Kontova, M.J. Flash Art, Okt./nov. 1985
M. Tschechne – Internationale Star der Plastik: Bei ihr explodiert das Holz. Art 9/Sept. 1988, s. 30-47
J. Dornberg. Smithsonian Vol. 20, Nr.2, Washington
K. Cruwell-Doertenbach, Pathos und Hintergrundigkeit. Kunst und Antiquitäten, Heft 5, München 1990
J. Šetlík, Vzťah k miestu. Výtvarný život, 1991, č. 5, s.21-31
N. Smolíková, (Když smrt a zrození jedno jsou…). Umění a řemesla, 1991, č. 1-2, s. 22-27
D. McGonagle, Inheritance and Transformation. The Irish Museum of Modern Art. Dublin 1991
P. Noever-B. Huck, Domestikace pyramidy (katalog instalace), UPM Vídeň, 1992
K. Chamonikola, Vídeňská domestikace, Ateliér, 1992, č. 15, s.1-2
1995 / 1996, Zakázané Umení I., Nr. 3-4/95, Nr. 1-2/96, In> Výtvarné Umení