Cílem projektu Artlist:Talk – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců.
Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.
Moderovaný rozcestník
českého poválečného a současného umění
doporučujeme
V akcích Milana Knížáka se střídají a prolínají aktivní a konceptuální momenty, lidé jsou zapojováni do hry a zároveň vybízeni k tomu, aby hra probíhala i v jejich mysli. Po rozsáhlých akcích, v nichž se spojuje několik druhů aktivit, se u umělce objevuje snaha koncentrovat se jen na několik málo motivů. Od akcí akcentujících sociální vazby či určité zažité způsoby chování přechází k akcím zaměřeným spíše na osobní prožitek jednotlivce, v nichž se Knížák dotkne i hlubších a původnějších vrstev lidského života a existence. Z tohoto hlediska je také symptomatické, že mnohé své akce začíná koncem šedesátých let nazývat obřady. V sedmdesátých letech dochází k jistému zklidnění jeho akcí, prohlubuje se také jejich konceptuální stránka. V druhé polovině 70. let dochází u Milana Knížáka dokonce k přesunu některých akcí do "prostoru mysli" (termín MK), mnohé se ale i nadále vztahují k lidské tělesnosti.
Koncem 80. let se v díle Milana Knížáka objevují nové motivy, začíná pracovat s tématem kýče. Po roce 1989 se u něj vedle tohoto tématu objevují rovněž odkazy k politickému dění nebo odkazy na české pojetí vlastní minulosti. Vztah společnosti ke Karlu IV., T. G. Masarykovi či V. Havlovi je vlastně již vztahem k obrazům. Spíše než o těchto osobnostech hovoří o sklonu mytizovat vlastní minulost i přítomnost. Tento sklon se svojí zástupností a sentimentem spojuje s oblastmi, z nichž vyrůstá a žije kýč. Jeho tvorba z té doby může být chápána i jako nová varianta jeho obratu ke společnosti. Svými ranými pracemi totiž mnohdy provokativně vstupoval do společnosti, zkoumal reakce zúčastněných a snažil se rozevřít v každodenním životě oblasti nové citlivosti. Novou variantou tohoto přístupu je pak používání politicky citlivých motivů po roce 1989.
Kulturní a historické kontexty z oblasti českého výtvarného umění.
Artlist dokumentuje vývoj českého výtvarného umění v jeho různých projevech (umělecká, teoretická a kurátorská produkce, výstavní prostory, klíčové pojmy) od 2. poloviny 20. století do současnosti.
Artlist je kontinuální projekt Centra pro současné umění Praha vyvíjený a dostupný v podobě on-line databáze od roku 2006.
Důležité: Profily a jejich seznamové rubriky jsou aktuální v době vzniku hesla (viz datace u textu), k aktualizacím automaticky nedochází. Hesla nesuplují webové stránky uměleckých subjektů. Více: O projektu.
naposledy publikováno
