Cílem projektu Artlist:Talk – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců.
Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.
Moderovaný rozcestník
českého poválečného a současného umění
doporučujeme
Alena Kučerová patřila k výrazným osobnostem českého umění od počátku 60. let 20. století. Už její tušové perokresby z let 1959–1961 volně parafrázující experimentální predadaistické texty Christiana Morgensterna dokládají autenticitu její tvorby a zároveň naznačují její směřování ke konstruktivnímu výtvarnému projevu. Nalezla zde svůj základní stavebný prvek – strukturu a bod: kresby jsou budovány soustavou ploch tečkovaných tuší, kombinovaných s hustým rastrem a obrysově kreslenými tvary, které konkretizují téma. V první polovině šedesátých let autorka prošla obdobím, kdy zkoumala možnosti automatismu v grafice. Stále zřetelněji se však obracela k pevnější výstavbě grafiky a jako kompoziční oporu využívala geometrický rastr, mřížku. Vedle šrafury se znovu vrátila k bodu, který nyní vznikal perforováním plechové matrice. Blížila se tak některým experimentálním postupům skupiny Zero.
Ač je Pištěk proslulý především svou fotorealistickou, figurální malbou, lákala jej též abstrakce, rozvíjející geometrické tvarosloví. O to se pokusil již ve svých raných dílech, o čemž svědčí například striktně abstraktní malba z roku 1971 (Bez názvu), ale i pozdější obraz Léto (1997). V geometrickém ladění se rozvíjejí i kresby tuší (Kde budu žít příště, 1982) i pozdější obrazy, ztvárňující „vyprázdněné prostory“ (Poslední večeře, 1983). Jde o zachycení opuštěného prostoru bez děje. Stopu po člověku zde však tušíme a celý výjev má imaginativní rozměr. „Jako malý kluk, asi desetiletý, jsem šel v neděli Prahou. To nebylo jako dneska. Ráno jsem nepotkal ani člověka. Totálně opuštěné město. Když jsem se díval průsekem domů, lomil se horizont a nad ním jako by něco končilo a byla jen obloha,“ říká Pištěk o těchto dílech.
Kulturní a historické kontexty z oblasti českého výtvarného umění.
Artlist dokumentuje vývoj českého výtvarného umění v jeho různých projevech (umělecká, teoretická a kurátorská produkce, výstavní prostory, klíčové pojmy) od 2. poloviny 20. století do současnosti.
Artlist je kontinuální projekt Centra pro současné umění Praha vyvíjený a dostupný v podobě on-line databáze od roku 2006.
Důležité: Profily a jejich seznamové rubriky jsou aktuální v době vzniku hesla (viz datace u textu), k aktualizacím automaticky nedochází. Více: O projektu.
