David Krňanský

David Krňanský studoval v ateliéru performance Jiřího Kovandy na FUD UJEP v Ústí nad Labem a v ateliéru malby Jiřího Černického a Marka Meduny na VŠUP v Praze. Do povědomí veřejnosti se dostal v posledních čtyřech letech jako multimediální umělec zabývající se kresbou, instalací, novými médii a instalacemi ve veřejném prostoru, přesto však je především malířem, který ve svých dílech řeší základní problémy a výzvy malby. Vyhýbá se konceptu a propojuje modernistickou vizualitu s vyabstrahovanou současností.

Ve svém ateliéru v Meetfactory David Krňanský v současné době maluje geometrické obrazy, v nichž se zabývá barvou a kompozicí. Na monochromním pozadí svádí souboj s hledaným výrazem malby, aniž by měl počáteční představu, jak bude obraz vypadat. Není to důležité, a nehledejme v jeho současných malbách další obsahy: jde čistě o malbu zbavenou konceptu i tématu. Obsahy svým plátnům autor dodává až při přípravě výstavy, kdy přemýšlí, jak bude divák obrazy vnímat, co jednotlivé obrazy znamenají v celku.

Postupným řešením malířských problémů vznikají obsáhlé cykly, například BLACKOUT, Utopia a Not def.

Utopia byla prezentována v roce 2017 v Leto Gallery  ve Varšavě. Jedná se o volné kompozice na monochromním pozadí s modernistickým tvaroslovím. Název je dvojsmyslem „utopie modernismu“ a „utopie se tím dnes ještě vůbec zabývat“.

Not def byl prezentovaný ve stejném roce v Galerii 101 v Praze. Jedná se o malby s malířskými principy abstrakce. Ve skutečnosti jsou na nich namalované prázdné obdélníky, které se objeví v textovém souboru, když počítač nepodporuje daný font. Krňanský tedy obohacuje známé téma prázdného obdélníku o nemožnost komunikace. Prázdno se stává i tichem.

Podobně autor v letech 2011–13 pracoval se symbolem „smajlíka“ (například na výstavě Barevné léto v Galerii Jelení, 2013). Na monochromním nebo naopak gestickém podkladu se objevoval symbol, grimasa vyprázdněné anonymní emoce, které karikují samotnou malbu. Souboj abstrakce a abstrahovaných komunikačních zkratek drásá a otázka po proměně komunikace od osobních písemných vzkazů do vizuálního záznamu je naléhavější.

Svět a jeho komunikace se mění velmi rychle, přičemž my sami na to nestíháme ani reagovat. Je jedno, jaký máme rukopis, nebo zda ještě umíme psát rukou. Máme emotikony, lajky, fotky aj., slova přestávají dávat konkrétní smysl a naše komunikace je založena na dojmech a pocitech ohledně toho, jak by měla vypadat. Zaškrtáváme „to se mi líbí“, protože to chceme sledovat, je nám jedno, jestli se nám to doopravdy líbí, nebo se toho děsíme. „To se mi líbí“ znamená „zajímá mě to“. Když někdo nechce ztrácet čas, pošle nám „smajlíka“, a když si někdo dá opravdu záležet, uvidíme černé obdélníky.… not def …

Sdílíme, množíme, vyprazdňujeme.

Jak dnes vypadá kolektivní paměť, byla hlavní otázka Davida Krňanského v projektu Sedmiruký kouzelník pro galerii Futura (2015). Světem internetu a post-internetu se David zabýval nejprve na svém kurátorském blogu, kde ho především zajímalo sdílení, reflektování a vyprazdňování obsahů. Co se děje s informací, když zdivočí na sociálních sítích?

Sedmiruký kouzelník byl vizuální transformací. Polystyrenové regály, postavička kouzelníka, vyřezané tváře, hliníkové pláty s protisprejerskou úpravou – nic není skutečné, vše je současně kulisou i zábranou, neuchopitelným světem nereálna. Projekt s podobným tématem autor realizoval i pro prostor Galerie SPZ v roce 2015 na výstavě Show Room.

Obsahy děl Davida Krňanského se proměňují v závislosti na aktuálním vývoji komunikace, jeho typické tvarosloví však zůstává. Moderna je pro něj stále nevyčerpaná a inspirativní, i když dnes už je spíše jen utopií. 

Art + Antiques: Jiří Ptáček: David Krňanský. Prosinec 2015
http://www.artcasopis.cz/clanky/david-krnansky

http://artalk.cz/2017/11/13/black-hole-generation-krysi-dira/
http://artalk.cz/2016/12/07/bhg-manifest/