7

texty pro kapelu Muženy v OOart gallery

Tato performance v 00 Art Gallery je remakem situace před mou

předchozí výstavou.

Tehdy byla vernisáž stanovena na pátou hodinu , instalovat jsem měla

začít ve dvě. Kolem čtvrté jsem se zamkla doma na záchodě, přestala

jsem zvedat telefon a usedavě jsem plakala, zmučena pochybami o svém

díle. Takto jsem setrvala do páté. S utkvělou myšlenkou, že nikam

nejdu a žádnou výstavu nechci.

Můj přítel tehdy převezl fotky i mě na místo, vše nainstaloval a

namazal chlebíčky.

Tentokrát bych ráda zopakovala první část tehdejší výstavy. Jsem

zavřená na dámském záchodě vpravo( můj oblíbenější) a nehodlám vyjít.

Tato situace dalo by se říct je ve mně zakořeněná od útlého dětství.

Vždy zmučena tíhou okolního světa zamykala jsem se doma na záchodě. Už

tehdy jsem byla dost vytrvalá. Říkala jsem si , že tam můžu setrvat,

jak dlouho budu chtít, že je tam přístup k pitné vodě a rovnou i ke

konání velké i malé potřeby. Maminka za dveřma plačíc prosila ať

otevřu, tatínek křičel, že vykopne dveře.

Jindy pak jsem byla svědkem situace, kdy se na jednom večírku v bytě

zamkla na záchodě opilá kamarádka. Nekomunikovala a vše dovedla do

krajnosti tím, že asi deset přítomných lidí muselo chodit do vany.

Taky se traduje, že když na vernisáži Matěje Smetany vyzvali Matěje,

aby něco řekl, tak řekl, že musí na záchod.

Potřeba někde se izolovat, nebo setrvat je v umění běžná. Kamarád

Pavel byl jednou rozhodnut strávit týden v kanále, Chris Burden

realizoval v roce 1974 akci Socha ve třech částech: posadil se na

vyvýšenou židli, rozhodnut setrvat na ní tak dlouho, jak vydrží. Po

více než čtyřiceti hodinách bez jídla a pohybu omdlel a spadl na zem a

byl odnesen z místnosti. Spolužačka Judita se nechala na klauzury

zazdít do výklenku, Marcel Proust psal knihu Hledání ztraceného času v

izolaci ve zvukotěsné místnosti obložené korkem. V roce 1999 se na

Turnerově ceně objevila My Bed od Tracey Emin, postel v které trávila

noci snad i dny. Eminová ukazuje svoje nejosobnější emoce a postoje,

často je objektem ona sama v roli zhrzené femme fatale. Já jsem

uzavřená na dámském záchodě, taky tím ukazuji svoje nejosobnější emoce

a postoje a taky jsem sama objektem dalo by se říci v příznačné

situaci pro zhrzenou femme fatale.

Nepřemlouvejte ať vyjdu, zbytečně neklepejte.

Přes dveře přijímám výhradně gratulace k výstavě.

komentář k textům:

Texty pro Muženy

Bohumil Hrabal ve své knize Něžný Barbar píše:,, Jeden čas, kdy jsme s

Vladimírem trpěli obdobím obscénity, hledajíce materiály, abychom

popsali poctu Georgu Groszovi, sbírali jsme nápisy na záchodech, ve

fabrikách a v hostincích a opsali si jich několik desítek."

Mě toto období obscénity potkalo ve spojitosti s janou Besmákovou.

Jana měla pocit, že nás obě vlastně kluci moc nechcou. Mé platonické

dvouleté lásce jednou v pohostinství řekla: ,,A víš, že tě Vendula

miluje?" Věděl, ale nechtěl.

Vrcholem našeho sblížení s Janou byly přípravy hudebního seskupení

Muženy. Jana měla zpívat a hrát na flétnu, já jsem měla hrát na flétnu

a na bubny.Oběma nám bylo jasné, že dráha pop star by nás v očích mužů

učinila žádanější. Napsala jsem tedy několik textů, které Jana i přes

mé rozpaky s oblibou , hlučně recitovala na školních večírcích.

Některými motivy textů byly kamaše a elasťákly, navrhovala jsem, že

naše vystoupení by měla probíhat právě v kamaších. Jana mi na to řekla

zhruba tohle: Víš Vendulko, do toho já nejdu.

Texty pro kapelu Muženy jakoby přímo vycházejí z lyriky záchodových

nápisů. Jednou jsem v pohostinství na zdi našla nápis ,,Jsem v pohodě

a mám ho velkýho." V tomto duchu se vine poetika i mých textů. Kapela

Muženy se záhy rozpadla, neměla ani jedno vystoupení a na bubny jsem

se nenaučila.

Na zdi 00 Art Gallery jsou texty kapely Muženy publikovány poprvé.

Texty:

Až se za to trochu stydím,

udělám se jen ho vidím.

Mě se líbí Vítek,

on do mojí vytek.

Já mám ráda Martina,

ukázal mi šulina.

Kluci mě nechtějí,

nemám už naději.

|Já mám ráda Aleše,

strhá ze mě kamaše.

Luboš se mi líbí taky,

až mi vlhnou elasťáky.

Já mám ráda Romana,

dodělá mě rukama.

Mě se líbi Radek,

postříkal mi zadek,.

Mě se líbí Karel,

on do mojí zajel.

Já mám ráda Jirku,

vyplní mi dirku.

Já mám ráda Patrika,

on mi to tam nastříká.

Já bych chtěla Jardu,

pro tu jeho baldu.

Mě se líbí Boris,

líže mě klitoris.

Já mám ráda Michala ,

stále bych s ním píchala.

Já mám ráda Ondřeje,

on mi to tam vyhřeje.

Já mám ráda Oldřicha,

vylíže mě do sucha.

Já mám ráda Ivana,

lechtá mě tam chlupama.

David se mi líbí též,

řekl mi. jen klidně lež!

Líbí se mi František,

až mě svrbí podbřišek.

Honzu já mám ráda taky,

sundá moje elasťáky.