Dílo kombinující vizuální podobu loga známého obchodního řetězce s potravinami a jeho podobnost s názvem vídeňské kulturní instituce je příkladem práce se zpodobněním a dvojznačností. Ta tu slouží k upoutání pozornosti a předání nečekaného sdělení. Situační humor podtrhuje číslovka 144 km, která označuje vzdálenost místa od slavné vídeňské galerie. Rozměrný poutač umístěný poblíž pražského hlavního nádraží vedle silnice směřující mimo jiné na Vídeň, vznikl ve spolupráci se Správou železnic. I přesto musel být nakonec, po výzvě obchodního řetězce, kterému se nelíbilo použití podoby jeho loga, odstraněn. Vídeňská Albertina oproti tomu foto díla umístila na své sociální sítě a využila ho tak ke své reklamě. Rozdílná percepce streetartového díla je jedním z průvodních znaků tohoto uměleckého směru.
To v článku o situaci kolem instalace pro idnes.cz komentoval i Timo: „Paradoxní je, že jsem dokonce jednu chvíli přemýšlel, jestli náhodou Albertu nedělám reklamu. Druhá věc však je, že by mohli mít trochu smyslu pro vtip. Albertina to využila ve svůj prospěch a zveřejnila fotku na vlastních stránkách.“ (cit. https://www.idnes.cz/brno/zpravy/vtip-s-galerii-albertu-vadil-z-brnenskeho-koliste-proto-musel-zmizet.A121003_1836190_brno-zpravy_bor)
