Čtyři masky

Dílo představuje 4 monumentální fotografické portréty, které se různým způsobem obměňují. Fotografie jsou konfrontovány s trojrozměrnými objekty, v tomto případě s cihlovým bazénem. Jejich vzájemný vztah je ponechán volné interpretaci a divákově fantazii tvořené jeho vlastními zkušenostmi.

Dílo Čtyři masky tvoří čtyři černobílé fotografie formátu 100 cm x 70 cm a prostorová instalace zpodobňující mělký, prázdný bazén se čtyřmi stupínky postavený ze stavebních nesespárovaných kvádrů. Tato práce, v níž Milena Dopitová řeší téma hledání identity v otevřeném porevolučním společenském prostoru, patří k významným dílům českého postkonceptuálního umění raných 90. let. Autoportrétní fotografie zobrazují autorku v různých maskách symbolizujících některé role ženy a jsou metaforou toho, že někdy je těžké rozhodnout se, kým být, a zároveň nutnost přijímání předem daných společenských rolí. Bazén se stupínky odkazující na otevřenou společnost se stejnou startovní čarou pro všechny je však prázdný. Čtyři masky jsou autentickou výpovědí o raných 90. letech přinášejících nevídané možnosti, avšak také nejistotu z budoucnosti.