Demonstrace jednoho

datum konání: 16. 12. 1964

místo konání: ulice 17. listopadu, Praha, ČSSR

Citován text Milana Knížáka:

Zastavit se uprostřed davu, na zemi rozvinout papír, postavit se na něj, svléknout normální oděv a obléci si něco výjimečného (např. kabát napůl rudý, napůl zelený, na klopě zavěšená malá pila, na zádech přišpendlený krajkový kapesník apod.), vystavit plakát s nápisem: Prosím kolemjdoucí, aby pokud možno při procházení kolem tohoto místa kokrhali lehnout si na papír, číst knížku, přečtené stránky vytrhávat, pak vstát, papír zmuchlat, spálit, pečlivě zamést zbytky, převléci se a odejít.

V akcích Milana Knížáka se projevuje, krom jiného, i prvek sebeprezentace a v jistém smyslu i provokace. Zároveň se však Milan Knížák nikdy neomezuje jen na provokaci. Tím, že sebe, pozvané i náhodné přítomné účastníky uvádí do neobvyklých a pro ně nepředvídaných situací, rozehrává dění, o němž sice má celkovou představu, ale jehož průběh může odhadnout jen částečně. Iniciuje tak vlastně vznik nové události. I z tohoto důvodu nejsou akce Milana Knížáka prováděny podle přesně rozpracovaného scénáře (jak to činil např. W. Vostel). Mají totiž otevřít prostor pro spontánní aktivitu zúčastněných, kteří se na akci mohou podílet i bezděky či dokonce proti své vůli.

Vedle akcí spíše extrovertně orientovaných existují i akce laděné introvertně až meditativně (případně akce s prvky rituálu), aniž by se ovšem mezi těmito dvěma póly dalo vést přesně určené dělení. Oba póly bývají v akcích Milana Knížáka přítomny, ovšem s různou mírou akcentace.

Text: Mgr. Kamil Nábělek

Text z podrobné dokumentace pro Sorosovo centrum současného umění, Praha, 1996