Dva průsečíky na velké vertikále

Pavel Sterec se v roce 2011 zúčastnil soutěže Ceny Jindřicha Chalupeckého s projektem Dva malé průsečíky na velké vertikále. Stercova instalace byla takřka parafrází na muzeum s geologickými exponáty. Její součástí však byly také dvě performativní akce. První pod názvem Živá knihovna proběhla v prostředí Koněpruských jeskyní a druhá s názvem Speed Dating v astronomické observatoři na Petříně. V první se vybraní živí zástupci vědeckých disciplín, jakými jsou filosofie, matematika, fyzika nebo astronomie, potkali s pozvanými i náhodnými návštěvníky jeskyní a volně diskutovali v interiéru podzemního dómu. Diskuze, které se točily kolem vědních oborů zúčastněných vědců, ale i jejich osobního života, a probíhaly na úrovni „z očí do očí“, nehierarchické a tedy horizontální bázi. Opět šlo o svého druhu sociální formu happeningu a také návrat do jeskynního prostředí jako fyzické metafory podvědomí.V akci Speed dating se zase seznamovali nezadaní klienti seznamovací agentury v prostředí observatoře, „každý s každým“, tj. obdobně nehierarchicky a horizontálně jako u předešlé akce. Tyto dvě „horizontály“ byly symbolicky protnuty vertikálou až v prostoru galerie, kam Pavel Sterec umístil skleněnou vitrínu, v níž k sobě symbolicky přibližoval fragment krápníku a meteoritu. Dva body „mezi nebem a zemí“.