Výstava Guiding dog for a blind dog byla prvním větším kurátorským počinem Lukáše Hofmanna – nepočítáme-li jeho vlastní autorskou tvorbu, ke které lze také přistupovat jako ke zvláštnímu typu kurátorství na pomezí performance, choreografie a módní přehlídky. Výstava v galerii Futura prezentovala české i mezinárodní umělce a byla fyzickou i mentální mapou různých Hofmannových zájmů na poli vizuální kultury.
Guiding dog for a blind dog neměla jednotné téma, její kurátorství spočívalo spíše v promyšleném, avšak zčásti též intuitivním a svěžím vrstvení témat, odkazů a jednotlivých uměleckých děl. Dalo by se říct, že výstavou procházela – někdy skrytě, někde zjevněji – určitá tematická linie. Konkrétně šlo o zpochybňování hranic mezi uměleckými obory, v tomto případě zejména mezi uměním a módou nebo mezi obrazem a textem. Vzájemná prostupnost těl, myšlenek a přístupů je pro Hofmanna typická a kurátorské pojetí výstavy Guiding Dog for a blind dog, kde jsou témata artikulována přímočaře i náznakově, filosoficky i emocionálně, tomu dobře odpovídá.
K výstavě byla posléze vydána stejnojmenná publikace obsahující rozhovory s jednotlivými umělci a autorské texty Nata Marcuse charakteristické literárním stylem „lingvistické kompozice“ rozpínající se od kurátorského textu k poezii a deníkovému záznamu impresí z uměleckých děl a lidských setkání. Ač byla výstava poměrně typickým počinem na poli současného vizuálního umění, zahrnovala mnoho zpřítomňujících momentů jako kupříkladu energickou komentovanou prohlídku, performance Valentýny Janů či přednášku a performance Sophie Jung.