Hudba tušená, myšlená

Součástí souboru Hudba tušená, myšlená jsou tyto hudební koncepty:

Mysli novou, Hudební skladba, Hudba těla, Tichá hudba, Hudba slov, Hudba myšlenek, Notace (11 notací)

0 čemkoli můžeme přemýšlet jako o hudbě.

(Zrovna tak bychom ale mohli o čemkoli přemýšlet jako o malbě. literatuře. obleku. myšlence, domu, atp.) Jako notace lze použít starou botu, obraz, myšlenku, duhu, pohyb ruky, mihotání hvězd, atp. Není to nic nového ani převratného. Zajímavé na tom je pouze to, že se nám tímto chápáním reality objeví některé nové možnosti, na které bychom obvyklou cestou těžko přicházeli. Naznačuji jen některé možnosti.

Lze vytvořit libovolně variant nebo přijít na nové postupy. Každý se o to může pokusit a pokládat se tím pádem za spolutvůrce. Je vítán.

Myšlené opery, myšlené symfonie, okamžité skladby, atp. Tušit hudbu v botě, noze, papíru, zvětšovacím přístroji, misce, hrnku, klobouku, skříni. vlasu, stromu, láhvi, benzínu, štětci, tubě, lepicí pásce, telefonu, rádiu, vaně, zápalce, mýdle, fotografii, baterce, gumě, ubrousku, hoblíku, peru, paprsku, tmě, sponce, skle, oštěpu, kladivu, pile domu, cihle, slově, zubu, dalekohledu, buňce, listu, olovu, atp. Hudba tušená, myšlená představuje specifickou stránku rozsáhlých a mnohotvárných hudebních aktivit Milana Knížáka, zasahujících od skladeb raného mládí, různých variant destruované hudby, skladeb skupiny Aktual až do oblastí, jež hudbu chápanou v běžném smyslu opouštějí. V této hraniční oblasti se spojuje hudba s architekturou (např. Architektura ze zvuků, Hudba jako architektura). Zároveň se objevují souvislosti s jeho akcemi (např. akce z let 1977-1981 uvedené v souboru Procesy hlavně pro mysl). Do této široké. jen obtížně charakterizovatelné oblasti mezního pojetí hudby (která hudbou v obvyklém slova smyslu mnohdy ani není), náleží konceptuální hudební kompozice z druhé poloviny 70.1et. U těchto konceptech (např. v díle Hudební skladba 1978-79) se prolínají zvuky, notové zápisy, představy, předměty a zážitky do díla, jenž je (podle textu Milana Knížáka, kterým je doplněno dílo Hudební skladba) návodem jak pro určitou aktivitu naší mysli (tj. provedení skladby v mysli), tak i návodem pro společnou produkci, kdy všichni mohou být diváky i předvádějícími zároveň. Toto společné účastnictví ovšem probíhá v jiné rovině, než tomu bylo u happeningů (nebo jiných akcí) šedesátých let.

V konceptuálních kompozicích 70.1et se Milan Knížák dostal (jak píše J. Štastný v katalogu Milan Knížák 1953-1988. Brno, 1989) nejblíže k tvorbě ostatních tvůrců sdružených v hnutí Fluxus a k tvorbě J. Cage. Přes tyto souvislosti je však nutno mít na paměti, že zmíněné vazby nevznikly na základě vnější inspirovanosti, a1e vycházejí z celku tvorby Milana Knížáka. Při jiné příležitosti (text Kapela Aktual) Milan Knížák říká: "Pokud je možno v mé práci nalézt nějaké paralely se současnými snaženími, jsou vesměs náhodné. poněvadž jsem nebyl (a bohužel ani nejsem) o současné hudební produkci dostatečně informován. Snad John Cage to byl, kdo ovlivnil některé mé pokusy, spíše však ohlasem svých tezí než praktickou hudbou. kterou jsem téměř neznal. Je samozřejmé, že při práci v určité sféře se nelze vyhnout nalezení některých univerzálních řešení." Typově různorodé hudební aktivity Milana Knížáka zahrnující destruovanou hudbu, skladby pro skupinu Aktual, hudební koncepty, architektonické hudební struktury i "tradiční kompozice" se propojují jak mezi sebou, tak i s ostatními jeho aktivitami. Žádná oblast jeho aktivity tak nezůstává oddělena a omezena jen sama na sebe.

Text Milana Knížáka nazvaný Hudba tušená, myšlená: "Hudbu lze tušit všude, ve všem, vždy.

Převzato z podrobné dokumentace pro Sorosovo centrum současného umění,

Mgr. Kamil Nábělek, Praha, 1996