Interconnection: On Bodies of Water

Tereza Jindrová je kurátora a kritička, která působí hned v několika uměleckých institucích: ve  Společnosti Jindřicha Chalupeckého, v MeetFactory a v galerii Entrance. Právě v rámci Společnosti Jindřicha Chalupeckého, jejíž součástí je od roku 2016, realizovala výstavu Interconnection: On Bodies of Water (2019, ve spolupráci s Veronikou Čechovou).

Tato výstava byla součástí programové linie nazvané Ostrovy: Možnosti soužití, která funguje jako platforma pro prezentování českého umění v mezinárodním kontextu. Je založena na spolupráci se zahraničními institucemi a zaměřuje se na téma soužití a vztahů mezi jednotlivci a kolektivy v dnešním světě. Výstava Interconnection: On Bodies of Water vznikla ve spolupráci s galerií Swimming Pool v Sofii. Tato galerie je s českým prostředím dlouhodobě propojena a v současnosti se – podobně jako Společnost Jindřicha Chalupeckého –  snaží přehodnotit podoby a role uměleckých institucí a způsoby jejich fungování v širším společenském kontextu.

Pro výstavu Interconnection: On Bodies of Water byla hlavním východiskem planetární a mezidruhová perspektiva, čímž se situovala do současných diskurzů o udržitelnosti, ekologii a podobách komunikace, která přesahuje výlučně lidský rámec. Tereza Jindrová a Veronika Čechová ve své koncepci odkazují na ideje eko- a hydrofeminismu. Primárním teoretickým základem je kniha Astridy Neimanis Bodies of Water: Posthuman Feminist Phenomenology (2017), v níž se autorka zabývá propojením života na Zemi prostřednictvím vody. Lidské tělo je do velké míry tvořeno vodou – stejně jako i těla zvířat, rostlin a dalších organických a anorganických elementů –, přičemž všechny tyto složky jsou zase součástí jednoho koloběhu, který hranice mezi nimi ve výsledku znejasňuje. Žádný jedinec není izolovaný ve své existenci; jeho podstata je fluidní, a tak je vždy horizontálně začleněna a splývá s dalšími formami života. Voda je všeobjímající prvek, jehož optikou je možné nahlížet, analyzovat a reflektovat aktuální projevy klimatických změn, a to skrze způsob její distribuce, kvalitu a dostupnost. Vystavená díla redefinují a představují možnosti mezidruhových vztahů, zpochybňují princip jinakosti a namísto toho akcentují spojení a vazby. Na výstavě se objevuje perspektiva tzv. velké historie planety, která připomíná doby, kdy její součástí ještě nebyli lidé, přičemž ale ukazuje též na časy, kdy jí možná opět nebudou.

Výstava Interconnection: On Bodies of Water na základě obecného východiska propojuje široké spektrum přístupů, perspektiv a úvah, které reagují na výzvy současného světa a prostřednictvím vody jako jisté metafory hledají možnosti, jak se s nimi vyrovnat, řešit je či zkoumat jejich dopady.