Kladení plín u Sudoměře

Zorka Ságlová byla vystudovanou textilní výtvarnicí a textilní materiál hrál v její tvorbě stěžejní roli. Pracovala s ním však různým způsobem. Kromě vyšívaných obrazů s motivem králíků patří ke známým, dokonce už i kultovním dílům její land-artová práce Kladení plín u Sudoměře. V roce 1970 na louce, kde proběhla bitva u Sudoměře (1420), rozprostřela autorka společně se svým mužem, fotografem Janem Ságlem, a dále také s Ivanem Jirousem, Věrou Jirousovou, Josefem Janíčkem a Milenou Lamarovou sedm set bílých plín, které vytvořily obrazec velkého trojúhelníku. Toto dílo obsahovalo pro Zorku Ságlovou charakteristický feministický odkaz, kdy symbolicky zopakovala akci vycházející z příběhu o husitských ženách, které měly před bitvou položit na louku plíny, aby se do nich zamotaly nohy koní nepřátel. Jednalo se ale také o velmi progresivní dílo v oblasti happeningu a land-artové tvorby.

„Nikdy mě nenapadlo moje akce vztahovat ke své tělesnosti, ale naopak vždy k materiálu, se kterým se pracovalo, k místu, živlům, a nezbytné bylo vytvořit potřebnou atmosféru pro správné vyznění akce. Pro mne není podstatné, zda je víc tělesnosti v položení plíny na trávník nebo otištění razítka na plátno. (…) Důležitá je pro mne zkušenost s tkaním, tam je velká provázanost těla a materiálu, ale to je ještě komplikovanější o časový rozměr (…)“ (Zorka Ságlová v rozhovoru s Věrou Jirousovou, Výtvarné umění, 1/1993, s. 49. 1/1993, s. 49.)