Ze souboru „Vesnice je svět“
Obsáhlý cyklus Vesnice je svět, na kterém Štreit začal systematicky pracovat v roce 1978 ještě jako ředitel vesnické školy, zastupuje jeho celoživotní téma života na vesnici. Svou osobitou výpověď o lidském údělu započal ze svého působiště v Sovinci a postupně ji rozšiřoval do okolních vesnic. K tomu Štreitovi dopomáhal i fakt, že zastával roli obecního kronikáře, což mu umožňovalo setkávat se s místními rodinami a při tom je zároveň i fotografovat. Jeho cílem bylo zaznamenat a zobecnit lidský život koncentrovaný na malém území a vlastní výpovědí tak zachytit kolektivizovanou vesnici doby socialismu, v níž ostatně sám žil. Poté, co byly jeho fotografie několikrát vystaveny, zaregistrovaly Štreita státní orgány. Za nevhodnou povahu snímků byl v létě roku 1982 na čtyři měsíce uvězněn a bylo mu též znemožněno vykonávat učitelské povolání.
„Začaly vznikat první cykly, které jsem později rozvíjel, prohluboval. Schůze, vztah lidí k televizi, staří lidé a jejich osudy, postavení dětí v rodině, styl bydlení, způsob života. Byl jsem tím fascinován, ohromen, silně zaujat. Pořád jsem fotografoval, při každé situaci. Dostával jsem se s fotoaparátem do rodin. Snažil jsem se ale o jakési zobecnění, aby to nebyl jen problém jedné vesnice, jednoho místa.“
(Jindřich Štreit v rozhovoru s Ladislavem Šolcem „Nechci žít z toho, co jsem prožil“, Revue fotografie XXXIV, 1990, s. 12)