Noclehárna

Galerie De Appel, Amsterdam, Holandsko, 25. května – 10. června 1980
„Byla mi nabídnuta možnost pracovat nebo vystavovat v renomované galerii De Appel. Požádal jsem její pracovníky, aby v přiděleném termínu přeměnili výstavní prostory v bezplatnou noclehárnu. Byla instalována lůžka včetně pokrývek, stůl a židle. Současně byla zpřístupněna kuchyňka a sociální zařízení. Každou noc bylo od 22.00 do 6.00 ztlumeno osvětlení. Po celou dobu provozu byla noclehárna plně využita návštěvníky města.“ (JM)
 

Noclehárna je poslední performancí Jana Mlčocha, kterou uzavírá svoji kariéru jakožto akčního umělce. Nedůvěra k institucionalizaci performativního umění jej přivedla k sociálnímu a konceptuálnímu gestu proměny galerie ve veřejnou noclehárnu. Mlčoch tak otevírá otázky po vnitřním smyslu umění a kreativitě, jež není podmíněna tržními principy ani institucionální hierarchií. Akt nabídnutí prostoru potřebným je nejenom vyjádřením pochybností nad vývojem soudobého umění, ale také silnou výpovědí v podobě autorského odmlčení se. Jistou podobu autorského ticha můžeme v tomto případě také kontextualizovat zájmem Jana Mlčocha a dalších českých akčních umělců o východní učení: kupříkladu v taoismu se setkáváme s principem nekonání (wu-wej). Noclehárna tak přes svou zdánlivou „prostotu“ ukrývá mnohovrstevnaté umělecké gesto, ve kterém se kromě otázek po smyslu umění objevují také prvky institucionální kritiky a sociálně angažované praxe.