Obraz malovaný na sochu

Trpaslík, kopie sochy Antonia Canovy a abstraktní geometrický objekt jsou společně pokryty skvrnami výrazných a kontrastních barev. Barva nesleduje objemy těles, respektive nesleduje významové souvislosti objemů. Rozdílné objekty jsou pro malbu vlastně abstraktními tvary, různě tvarovaným podkladem.

Z významově odlišných objektů a izolovaných tvarů se barevným spojením vytváří specifický celek. Jednotlivé objekty, kterým chybí společný smysl, jsou barvou abstrahovány a zároveň tímto abstrahujícím malířským pojetím povrchu spojeny. Abstraktně malířský povrch, jenž nedbá významových ani tvarových rozdílů mezi objekty se stává novým faktickým i významovým propojením objektů, asociuje možnosti spojení různorodých objektů do jednoho celku, jejich ekvivalentnost z hlediska malby.

Milan Knížák v malbách na objekty zároveň ukazuje možnosti malby samotné. Malířskými prostředky, jež překračují tvarové i významové rozdíly mezi objekty a vytvářejí nová formální spojení i nové významové celky, zdůrazňuje význam a sílu malby jako média, jež se stává samo tématem jeho maleb na objekty.

Text z podrobné dokumentace pro Sorosovo centrum současného umění,

Mgr. Kamil Nábělek, Praha, 1996