Tahání za špagátky

Objekt Tahání za špagátky (1989) Aleše Kuneše patří do série experimentálních děl, v nichž se autor odvolává na českou fotografickou meziválečnou avantgardu. V případě této asambláže používá velkoformátový negativ (18 × 24 cm), který pomocí drobných předmětů, jako jsou kusy látek, papíru a špagátu, dotváří do trojrozměrného objektu. Výsledné dílo je adjustováno v dřevěném DIY rámu.

„V některých postupech jsem se zase inspiroval šéfredaktorem prvorepublikového časopisu Pestrý týden Jaromírem Johnem. Ten po léta budoval sbírku nejneuvěřitelnějších fotografií různých účastníků časopiseckých soutěží a vytvářel z nich vlastní umělecká díla. Já jsem zase chodil do sběren surovin a zpětně vykupoval staré kinofilmy (z jejich emulze se získávalo stříbro). Tehdy bylo běžné, že lidé likvidující pozůstalosti odnášeli celoživotní dílo svých předků do těchto výkupen, kde jim za vše vyplatili pár korun.“ (Aleš Kuneš v rozhovoru s Petrem Vilgusem, Aleš Kuneš: Paniku z obrazové záplavy léčím dobrou fotkou, www.vilgus.cz, 2006)