Tarzan

Praha, 12. února 1976

Ve větší prázdné podzemní místnosti jsem u vchodu nasypal na zem černý pás z uhelného prachu. Bez diváků a ve tmě jsem obíhal dokola. Běhal jsem tak dlouho, až jsem uklouzl na připraveném pásu čerstvého lepidla a upadl. Zůstal jsem ležet - podlaha hřála. Po chvíli se mi začalo chtít spát. Už jsem usínal, když přišli diváci se světly, fotoaparáty s blesky a nerespektujíc černý pás uzavírající vchod, vstoupili do místnosti. Dotírali tak dlouho, až mě donutili odejít.