kurátor: František Kowolowski, Galerie G99, Dům umění města Brna, 2012
Vždy jsme usuzovali z přírodních dějů nějaké časové dělení. Nejpřirozenější a v něčem pro nás absolutní je střídání dne a noci, ale jak víme, ani to není úplně pravidelné. Empiricky jsme našli zatím nejdokonalejší díl času, rytmus, kterým můžeme měřit veškeré dění. Poločas rozpadu cesia je periodou, kterou se řídí atomové hodiny. Když zrychlíme film, na kterém vidíme rostlinu, její pohyby se nám zdají naprosto živé. Nechme jí proto její čas. Každý tón v melodii přichází také po jisté době. V běžném životě se obvykle neptáme, ale podíváme se na hodinky: čas je pro nás něco, co se počítá a měří. Toto dnes nejběžnější pojetí pochází od Aristotela: Čas je počítaný pohyb vzhledem k „před“ a „po“.
Richard Loskot
Instalace Záznamy přítomnosti odkazuje k tvorbě významného polského autora konkrétní poezie Stanisława Dróżdże (1939–2009), především k jeho dílu Bez názvu (hodiny) [Bez tytułu (zegary), 1978]. V něm Dróżdż vytvořil vlastní systém, kterým ovládá nastavení jednotlivých hodin. Jeho koncept vycházející z kombinací hodinových ručiček, které ve výsledku vytváří svůj vlastní čas, inspiroval mladého českého autora Richarda Loskota k vytvoření 12 systémů, z kterých každý měří svůj čas na základě odlišných dějů. Autor s nadsázkou nabízí odlišné modely měření času vycházející z kapání vody, růstu rostliny nebo otáčení gramofonové desky. V druhé části jeho instalace je divák sám komponován do obrazu, který má pouze dočasnou podobu.
Barbora Šedivá