Anetta Mona Chişa a Lucia Tkáčová tvoří uměleckou dvojici od roku 2000, zároveň však rozvíjejí i své individuální umělecké kariéry. V jejich společné tvorbě se zpočátku odráží především zkušenost východoevropských umělkyň v západoevropském uměleckém světě, ale také určitá propustnost a testování hranic umělecké identity. Tento vztah umělkyně označují pojmem spolu-bytí. Institucionálně kritická tvorba obrací a odhaluje skryté mechanismy fungování uměleckého světa. Díla nesou výrazný feministický podtext, jsou inspirována filosofií poststrukturalismu a marxismu a zároveň otevřeně kritizují kapitalismus.
Dílo The Gut (2020) je jakýmsi antipomníkem, který zobrazuje střevo Karla Marxe. Dílo autorek vzniká převrácením významu Památníku Karla Marxe v Saské Kamenici (Chemnitz) z roku 1971, jehož autorem je sovětský sochař Lev Jefimovič Kerbel. Památník váží přibližně 40 tun, přičemž samotná hlava měří zhruba 7 metrů. [Poznejte historii: Památník Karla Marxe. Dostupné z: https://www.chemnitz.de/cz/our-city/history/discover-history/karl-marx-monument; Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Digitální archiv časopisů. https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1971/10/11/3.png] Umělkyně sochu dekonstruktivně rozkládají s cílem vytvořit jakési posthumánní fluidní tělo a narušit karteziánský dualismus.
Jak poznamenává Anetta Mona Chişa ve svém textu The Head, The Gut, The Change: „Monumenty jsou politickými nástroji využívanými k legitimizaci těch, kteří jsou u moci. Moc se dobře pojí s hlavou, částí těla považovanou za oblast s primárním postavením, sídlem somatické vlády, hlavním městem těla.“ [Mona Chişa, Anetta, The Head, The Gut, The Change. Dostupné z: http://chitka.work/TheHeadTheGutTheChange_txt.pdf] Motiv Marxe se v dílech této umělecké dvojice objevuje několikrát, a to zejména prostřednictvím znaku (např. spočítáním všech teček v jeho Kapitálu – All Dots in Capital, 2007). Zde se „pomník“ stává jakýmsi antimonumentem transgrese] nebo také místem, kde končí kapitalismus.
