Nezávislá ostravská Galerie 761, která byla aktivní v letech 1996–2004, výrazně ovlivnila soudobou českou výtvarnou scénu v 90. letech minulého století a v první dekádě 21. století v tamním regionu. Během svého osmiletého fungování a pod trojím různým vedením uvedla přes sedmdesát výstav etablovaných i začínajících umělců nejen z Ostravy a stala se centrem vyplňujícím mezery v regionální nabídce a kvalitě umělecké tvorby.
Galerii založil Stanislav Cigoš v Ostravě-Přívoze v ulici U Tiskárny a spolu s Petrem Lysáčkem zabezpečovali její kurátorský záměr. Od roku 1999 pak Cigoš na dramaturgii galerie spolupracoval s René Rohanem, který se stal kurátorem mladých a který galerii později převzal úplně a přesídlil ji do nových prostor v centru Ostravy. Po odchodu Rohana dostali příležitost Galerii 761 vést studenti Petr Pavlán, Petra Čiklová a Karolína Grymová, kteří se soustředili primárně na výstavy studentů vysokých uměleckých škol. Pod jejich vedením se zde konaly i přehlídky zahraničních umělců, které produkoval Jiří Surůvka.
Kulturní osvětu na tehdejší ostravské scéně přinášeli především umělci, jimž tu na konci 20. století dávalo prostor několik aktivních galerií různého rozměru i výstavních obsahů. Stejně tak i Galerie 761 vznikla s cílem starat se o mladou ostravskou tvorbu, zároveň ale chtěla uvádět i již etablované autory. Stanislav Cigoš, který v roce 1996 galerii otevřel a provozoval ve dvou malých prostorách, tehdy zároveň působil jako příležitostný umělec a znalec soudobého umění. Petr Lysáček, jenž po jeho boku stanul jako kurátor, byl zase výrazným pedagogem z Ostravské univerzity. Na přelomu století se však Stanislav Cigoš rozhodl ostravskou scénu opustit a věnovat se své vlastní tvorbě a také novému projektu Praha 2000 – Evropské město kultury. Vedení galerie proto předal svému žákovi René Rohanovi, členovi tehdy výrazné umělecké skupiny Kamera Skura, s nímž už předtím krátce spolupracoval.
Rohan, coby nový majitel, galerii nakonec převzal i s jejím jménem a z okraje města se s ní v roce 2000 přesunul do nového objektu v centru Ostravy v Mlýnské ulici, kde do té doby fungovala galerie a knihkupectví Fiducia. Uvolněný a zrekonstruovaný prostor Klubu Fiducia poskytoval více místa k vystavování, ale také podnikovou spolupráci. Galerie 761 totiž dostala prostory v suterénu, zatímco v prvním patře zůstal antikvariát Fiducia, malá fotografická galerie a prodejna výtvarných potřeb. Z celého objektu se tak víceméně stalo „menší“ kulturní centrum a G 761 na této adrese fungovala až do roku 2004.
Po finanční stránce byl provoz galerie od začátku zajištován především z grantů, později pak výjimečně ze sponzorských příspěvků soukromých firem nebo z výdělků prodejny výtvarných potřeb. Na doprovodný program se galerie vedle výstavního provozu soustředila jen zřídka. René Rohan sice během svého působení organizoval dva ročníky festivalu akčního umění Malamut (1998 a 1999), ty se ovšem odehrávaly ve veřejném prostoru bez přímé souvislosti s galerií.
Poutavý název, který je ve skutečnosti číselnou kombinací, souvisí s Cigošovým zájmem o numerologii, záhady a teorie o jiném fungování vesmíru. V časopise Detail (květen 1996, 6/1, str. 15) je název galerie dále rozveden jako malý matematický vzorec: „7 + 6 = 13 = 1 hodina, nic více, nic méně“. René Rohan k tomu ale uvádí, že Cigoš název nikdy přesněji nevysvětlil, a ten proto zůstane především záhadou.
Galerie neměla žádný předem určený výstavní rámec nebo zaměření. V úvodním roce si vedení stanovilo jasný cíl – vystavovat „to nejlepší“ ze současné výtvarné scény –, což vyústilo ve výběr a přizvání hned několika významných uměleckých osobností. Jako první se v Ostravě-Přívoze prezentoval Jiří David, člen skupiny Tvrdohlaví. Pro výstavu byl vybrán jeho cyklus maleb na průhledných fóliích pod názvem Negativní krev. Ty fungovaly jako filmové negativy a při jejich vrstvení vznikala téměř plastická, akční díla. Během následujících tří let provozu, tedy ještě na „periferii“, se Galerie 761 zařadila mezi prestižní galerie v celorepublikovém měřítku, což bylo z velké míry dáno také prezentací velkých osobností, jako byli Karel Malich, Jiří Georg Dokoupil, Stanislav Kolíbal, Adriena Šimotová nebo pražští autoři z okruhu galerie MXM (Jiří David, Tomáš Císařovský, Vladimír Skrepl, Milena Dopitová aj.). V červnu 1999 byla galerie dokonce přizvána na veletrh mladých v Basileji, a to jako druhá česká galerie v pořadí – právě po MXM.
Následovalo stěhování, přičemž provoz v nových prostorách René Rohan zahájil v lednu roku 2000 výstavou Milana Knížáka. Ten zde dle vlastního výběru prezentoval několik velkoformátových obrazů, grafik a dvě plastiky, čímž vznikl přirozený průřez z jeho tvorby z 90. let, která byla podle dobových recenzí stylizovanější a zkratkovitější, ale stále provokativní. Součástí umělcovy návštěvy byla též jeho přednáška na katedře výtvarné tvorby Ostravské univerzity týkající se různých výrazů, k nimž mělo tehdejší současné umění v blízké budoucnosti směrovat.
Dramaturgie výstav, které se střídaly zhruba po dvou měsících, byla skutečně obsáhlá. V roce 2000 zde vystavovali také Kateřina Vincourová, Alena Kotzmannová, Jiří Černický, Petr Nikl, skupina BJ, Marcela Lysáčková, Michal Kalhous a další. Výjimečně se na výstavách objevili i zahraniční umělci, z finančního důvodů jich ale bylo uvedeno málo a nezřídka se jednalo o zahraniční studenty na českých školách. To byl právě i případ výstavy fotografií dvou severských studentů z FAMU, Groma K. Gaareho (Norsko) a Kalle Ericha Borcha (Švédsko), s názvem Fifteen Minutes. Jejich velkoformátové barevné fotografie tematizovaly fenomén bulvárního tisku a „paparazzi záběrů“ na momentkách, na nichž zachycovali své přátele nebo obyčejné lidi z ulice. K zajímavým projektům patřila i spolupráce Galerie 761 a výstavní síně Sokolská 26, v rámci níž se – se snahou o generační vymezení – uvedlo pět slovenských autorů. Mladé mäso – (ne)zlá krv (Ostrava–Košice) kurátorsky zaštítil Vladimír Beskid, výstava jako taková ovšem navázala na linii „umění z periferie“, kterou René Rohan zahájil už v roce 1999 instalací Ostrava–Ústí.
V roce 2001 v galerii jako první vystavoval Krištof Kintera. Umělec se v Ostravě uvedl už dříve, a sice na festivalu akčního umění Malamut se svým experimentálním uměleckým sdružením Jednotka. Tentokrát ve své instalaci Objekty Spotřebiče představil mluvící dětské figuríny (Mluviči) a fotografie smyšlených, ale reálně působících spotřebičů. O vyplnění galerie se však namísto počtu děl, kterých bylo poskrovnu, postaraly právě audionahrávky dětského „žvatlání“ – ve skutečnosti kladoucí závažné otázky jako od svébytných „hlasatelů“ (Svoboda, leden 2001).
V témže roce došlo také ke změně ve vedení galerie: po odchodu Reného Rohana G 761 převzali studenti Petr Pavlán (aktivní v rámci skupiny Record), Petra Čiklová a Karolína Grymová. Ti také společně ještě předtím využili původní prostory G 761 na periferii města, kde v roce 2000 založili čistě studentskou galerii Eingang. Když se ale trojice ujala Galerie 761 v bývalé Fiducii, vedení Eingang přirozeně přenechala dalším ostravským studentům umění. Také jejich výstavní program zahrnul řadu uměleckých osobností, takže si 761 zachovala jistou kontinuitu. V posledních dvou letech v galerii vystavovali například Jan Nálevka, David Možný, Michal Pěchouček, skupina Rafani, Jakub Adamec a Petr Strak nebo též Marta Kolářová. Nové studentské vedení též zahájilo kurátorskou spolupráci s Jiřím Surůvkou, tou dobou novým vedoucím ateliéru nových médií na Ostravské univerzitě, na němž byla koordinace zahraničního programu.
Poslední rok galerie zahájila výstavou Vladimíra Skrepla a podle grantové žádosti bylo v plánu na rok 2004 připravit hned několik prezentací zahraničních autorů. Podle dostupných materiálů se však výstav uskutečnilo méně a Galerie 761 ještě téhož roku zanikla.
Zdroje:
Lenka Sýkorová: Konečně spolu, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Fakulta umění a designu, Ústí nad Labem, 2011
Kateřina Štroblová, Houby po dešti (s Petrou Čiklovou), Artalk, 3.1.2014, dostupné na: https://artalk.info/news/houby-po-desti-s-petrou-ciklovou
Action Galleries, Galerie 761: http://www.actiongalleries.info/detail_galerie.php?l=cz&id=17
Lenka Lindaurová, Ještě čerstvé galerie, Umělec, 6/2000, s. 21
Udělat dobrou galerii a neposrat se, rozhovor se Stanislavem Cigošem vedl Petr Lysáček, in: Detail 2/1999, s. 5
Vlastní komunikaci s René Rohanem vedla Barbora Peldová, 12.11.2025