Isabela Grosseová

Isabela Grosseová na sebe výrazně upozornila v roce 2001 souborem Obytných obrazů. Dalo by se říct, že tento projekt už předjímá dva důležité aspekty v její práci: jednak komunikativnost, v tomto případě vstřícný postoj vůči divákovi, kterého obrazy vybízejí k využití své funkce a dále pro autorku specifická mezioborovost.

V případě Obytných obrazů, jde o objekty/obrazy, které reflektují výměnu mezi oblastmi výtvarného umění a designu, potažmo architektury. Grosseová pracuje s konceptem „obrazu“ jako s hybridní formou na pomezí tradičně chápaného závěsného obrazu, instalací a objektu, jejímž prostřednictvím se odehrává interakce s divákem - jejich zabydlením se stává jejich součástí. Obytné obrazy zůstávají ještě autonomními objekty - analogický, pozdější projekt Obytných soch (2003) přináší posun: narozdíl od Obytných obrazů se už nedrží estetiky typické pro architekturu a design, nýbrž recykluje odpad, který byl k nalezení v ulicích New Yorku. Míšení nejrůznějších běžných předmětů jako je například část větráku, podvozek kancelářské židle nebo satelitní anténa symbolicky reflektuje sociální realitu města jako tavícího kotle. Místní specificita a metoda sociální sondy v konkrétním kulturně historickém kontextu se v pracích Isabely Grosseové začíná objevovat stále důsledněji. V dalších projektech uvažovala Isabela Grosseová přímo v intencích konkrétních prostor. Příkladem je projekt Autumn Plot, ironicky koncipovaný čínský salón na italském zámku Racconigi v rámci skupinové výstavy „Gemine Muse“, který staví do kontrastu historický, ideální, obraz Číny jako kulturní velmoci a její dnešní realitu reprezentovanou masovou produkcí masových zboží.

Jiný postup práce v interiéru volí v projektu Zašlá sláva rozmanitosti (2004), prezentovaném v rámci výstavy Finalistů v Domě umění města Brna. Grosseová využila svoje znalosti fungování současné řemeslné praxe v oblasti architektury. V tomto případě šlo o jakousi kritickou odpověď na skutečnost, že současné řemeslo se vytrácí, protože většina stavebních úprav a realizací probíhá bez zásahu lidské ruky. Ke standardizaci stavebních materiálů se kriticky vztahuje také projekt Systems You Have Seen (2004) z koberečků sestavených z ordinérních, prefabrikovaných materiálů.

Od roku 2005, kdy Grosseová začíná intenzivněji spolupracovat s Jesperem Alvaerem, se od vázanosti na konkrétní prostory a metaforičnosti artikulované prostřednictvím výtvarné a materiálové řeči odklání ve prospěch sociálních sond, které vznikají prostřednictvím komunikace s různými sociálními skupinami a zdůrazňují tak princip přímé participace. V roce 2005 spolupracovala na Alvaerově projektu Non hereditary memory II, projekt komentované cesty do vietnamské tržnice SAPA v pražské Libuši.

Zájem Isabely Grossové o architekturu a urbanismus jako morální a politická témata, vztah společnosti a prostředí, a jeho následný vliv na existenci obyvatel - to jsou výrazné motivy projektu Vlastní pohled, který realizovala společně s Jesperem Alvaerem v Telči. Jeho cílem bylo prostřednictvím jakési aktivní ankety podpořit šíření informací o připravované rekonstrukci v okolí školního statku mezi obyvateli města. Mezi účastníky, obyvateli města, kolovaly fotoaparáty, s nimiž měli pořídit snímky pohledů ze svých domů. Výsledné fotografie pak byly vystaveny.

Angažovanou a investigativní sondou v Tunisu, Alžíru, Libyi, Maroku a Egyptě, je společný dlouhodobější projekt Grosseové a Alvaera Transkultura (2006). Výsledná instalace byla rozvinuta ve dvou paralelních plánech, představila jednak sbírku objektů, které byly jakousi personifikací různých profesí obyvatel navštívených arabských zemí a v druhém plánu pak využila dokumentární a fotografické a jiné muzeální exponáty z českých sbírek, které takto byly konfrontovány s realitou. Důležitou součástí akce byla přítomnost pěti pozvaných hostů v průběhu jejího trvání, se kterými se v průběhu cesty Alvaer s Grosseovou seznámili a které prostřednictvím Moravské galerie je pozvali do České republiky, kam z politických a ekonomických důvodů jinak nemají možnost cestovat (www.moravska-galerie.cz, www.figureandground.com).

Problematičnost politické a ekonomické reality vztahů Západu vůči postkoloniálnímu rozvojovému světu je také tématem projektu Liberté, Igelité, Fraternité (2006), jehož smyslem bylo prostřednictvím vlajek ušitých ze všudypřítomného levného igelitu vyráběného v Číně konfrontovat současný postoj bohatého západního světa k jeho sousedům. Autorčino kritické zaujetí vůči nerovnoměrnosti světového uspořádání, jasně deklarované parafrázovaným refrénem Marseillaisy, klade otázku po reverzibilních vztazích nacionalismu, respektive xenofobním postojům a globalizace.

Galerijní test možností informačního transferu s titulem Local Interpretations (2006) je jakýmsi laboratorním protějškem terénních a sociálně angažovaných experimentů vzniklých ve spolupráci s Alvaerem. Účastníci měli „překreslit“ obsah vybraných novinových článků a v další fázi měly být takto vzniklé výkresy dalšími účastníky znova přepsány do textu. (http://itp.nyu.edu/~jmo297/10days/)

Projekt Figure and Ground a s podtitulem Transkultura: akt 2 Grosseové a Alvaera, vznikající v průběhu roku 2007, navazuje na rozsáhlý projekt, jehož cílem bylo postupně navštívit všechny země hraničící s Evropskou Unií (transkultura.bunkier.com.pl/en, www.bunkier.com.pl). V této druhé fázi jsou retroaktivně zpracovávána setkání a kontakty navázané v zemích Středního východu, Turecka, Gruzie, Albánie, Chorvatska, Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Srbska a Bosny a Herzegoviny. " ...metoda kontinuální cesty spočívá v shromažďování historického i současného zdrojového materiálu, pomocí kterého je naše práce extrahována a tříbena ve vztahu k partikulárním tématům. (...) Už cesta sama o sobě je projektem, nótou k tématu cestovatelství zaměřeného objevitelsky na neznámé oblasti, které paradoxně začínají za hranicemi naší Unie a jsou jako neznámé v obecném povědomí udržovány." (Grosseová)

Katalog vystavy, Finalisti ceny J. Chalupeckeho 2004, Brno, ČR 2004

Katalog vystavy, Schewitz,Prochaska, Gyomorey, Linz, AT, 2004

Sny o tom, Praha 1996, vlastním nákladem

Vaněk, Tomáš, Transculture: Act 1, a Project of J. Alvaer and I. Grosseova, Umělec 1/07, pp.34-38

Ryška, Pavel, J. Alvaer & I. Grosseova,Transkultura: akt 1, Flash Art (Cz. and Sl. edition) 3-4/06-07, pp. 48-50

Pospiszyl, Tomáš, katalog vystavy, Zlín’s Salon of Fine Art, 2006

Janata, Michal, Art of the space and space of the art, era 21, 2/05, pp. 62-65

Lindaurová, Lenka, Isabela Grosseova, Obytné umění, Art & Antiques, 9/04, pp.80-81

Kulhánek, David, katalog vystavy, gemine: muse, Torino, IT, 2004, pp. 246-247

Volk, Gregory, Obytne sochy, New York City, USA 2003

Víchová, Ilona, katalog vystavy, Zlín’s Salon of Fine Art, 2003

Koryčánek, Rostislav, S minimem prostředků o minimalismu, Architekt 7/02, pp. 58

Váňa, Radek, katalog vystavy, Art Primeur 2002, NL, 2002, pp. 82-87

Valoch, Jiří, Obytne obrazy, katalog vystavy, Galerie Caesar, Olomouc, ČR, 2001

Pustějovská, Ivana, A co takhle bydlet v obrazech? MF Dnes, Middle Moravia: D4, 9/1/02

Beran, Lukáš, Isabela grosseová ukazuje take nove problemy, MF Dnes, 17/1/02

Motková, Jitka, Obrazy ve kterych můžete i bydlet, Olomoucký den 10/1/02

waanja, Obrazy k bydleni a premýšlení, Umělec 4/01, pp.81

waanja, Obrazy ve kterych je mozne bydlet,