Ivan Kafka

Hledání nové identity artefaktu, který je statický a současně má potenciální schopnost pohybu, osobité minimalistické prostředky, lyrismus a při tom  nesentimentální věcnost. Schopnost klást aktuální otázky po vztahu současné civilizace k přírodě, po osobní svobodě a jejím závazkům vůči společnosti, silný cit pro kreativitu kulturních a geografických rozdílností. Tak bychom mohli obecně charakterizovat tvorbu Ivana Kafky. Je svého druhu jedinečná a zároveň otevřená širokému spektru interpretací. Umí jednoduchým, univerzálně srozumitelným jazykem oslovit diváka - bez mnohomluvných dovětků, ezoterických symbolů, nebo dodatečných spekulativních výkladů. Jako taková má své pevné místo na současné mezinárodní výtvarné scéně.

Kafka se především vyjadřuje velkými instalacemi v krajině, v nichž v zásadě utilitární předmět uvádí do nových vztahů k přírodním dějům (např. dlouhodobý projekt Prostor volnosti (i skleslosti) – modifikované kompoziční sestavy větrných rukávů v různých částech Evropy), zajímá ho ale i průzkum možností uzavřeného, architektonicky pevně determinovaného prostoru (např. interiérové sestavy pingpongových míčků, halaparten, šípů, větrníků, či hodinových ručiček, které obíhají svůj okruh, ale neukazují čas, nebo nedávná instalace zavěšené, exaktně vymezené roviny z kousků bílé vaty, která je artificiální evokací oblačného nebe). Kategorie velkého formátu tedy v Kafkově díle znamená výzvu vypořádat se s prostorovou daností, dát jí nový smysl a řád. Používá k tomu multiplikovatelné prostředky, které jsou samy o sobě schopné mít kvalitu nějaké modelové situace. 

Každé Kafkovo dílo je integrální ve smyslu jednoty obecného a soukromého. Je to ale především privátní rovina, která směruje Kafkovu kreativitu. Ve velkých „veřejných“ instalacích je přítomna potenciálně, bez zbytečných proklamací. Čas od času má ale Kafka silnou potřebu zaměřit se výhradně na ni. Jde o jakousi soukromou identifikaci problémů, kterým právě věnuje zvýšenou pozornost, o průzkum esenciálních hodnot makrosvěta, k němuž vztahuje své instalace, o soustředěné zamyšlení nad paradoxem vztahu přírodního a artificiálního. V takových chvílích volí Kafka malý formát. Nedělá malou plastiku nebo malou instalaci. Spíš bychom mohli říct, že si zapisuje prostorové poznámky do svého intimního deníku.

Takovými relikty jeho soukromí jsou i tři plexisklové krychle o rozměru 6x6x6 cm, které Kafka vystavuje pod názvy „Neuchopitelné zachycení“, „Zdánlivé nic,něco“ a „Blízká rozdílnost“. První krychle determinuje prostředí chomáčku tzv. Babího léta, mimochodem lidového symbolu krásného, slunného podzimu, druhá je naplněna hebkými topolovými semínky připomínajícími vatu a třetí vrstvami jehličí smrku, které nepodléhá změnám ročních období a modřínu, které naopak v zimě hnědne a opadává. Přírodní materiál tu nedemonstruje proměnlivost přírody jako takové, ale spíš Kafkův prožitek z ní a zvláště pak hluboký význam, který má pro jeho život. Exaktní krychle naopak představuje dokonalý prostorový vzorec.  Už od počátku své tvorby ji Kafka vnímá jako základní, „zcela svobodný“ tvar.  Objekty svou velikostí umožňují přímý kontakt, ten však relativizuje výchozí úvaha, kterou je vratká hranice mezi uchopitelností a neuchopitelností, touha „dotknout se něčeho, čeho se dotýkat snad ani nemá, co je ale nesmírně důležité“ a také význam chvíle a paměti: „Ty nejnenápadnější situace se mohou časem stát nejnaléhavějšími“ (I. Kafka).

2012

Ivan Kafka: Míra snesitelnosti 2009-2012, (kresby novoročenek)

▪ Janina Ojrzyńska: v: Ivan Kafka. Objekt, fotografie, serigrafie, Galerie LTF, Lodž 1979, katalog

▪ František Šmejkal: Návraty k přírodě, 1982. v: In memoriam Albert Kutal. Praha 1984

▪ Jindřich Chalupecký: The lessons of Prague, v: Studio International, vol. 196, NR. 1003,Londýn 1982

▪ Josef Hlaváček, František Šmejkal, Ivan Kafka, v: Ivan Kafka. Ústav makromolekulární chemie, Petřiny, Praha 1985, katalog

▪ Zdeňka Gabalová: Peripeties of Czechoslovakia’s Art, v: Dialogue / Prag / Los Angeles, Santa Monica Museum of Art, LA 1990, katalog

▪ Hana Rousová: Skeptisch. Eine Positionsbestimmung der aktuellen Kunst in Prag, v: Aktuell 91, Lothringer Strasse 13 Mnichov 1991, katalog

▪ Jana und Jiří Ševčík, Ivan Kafka, v: Kunst Europa. Kunstverein, Braunschweig, 1991, katalog

▪ Josef Hlaváček, Ivan Kafka, s. 68 - 73, 1982. Promluva, s. 101 - 103, 1986., v: Výpovědi umění, nakladatelství Ústí nad Labem 1991 /

▪ Josef Hlaváček, s. 61 - 65 / 256 - 260, v: Hlaváček, nakladatelství Artefact, Praha 1999

▪ Karel Srp: Některé realizace Ivana Kafky. v: Ivan Kafka. Galerie hlavního města Prahy, Praha 1992, katalog

▪ Hana Rousová: Temné světlo, Ivan Kafka, v: ZUR.ZEIT, Kunst.Halle.Krems 1993, katalog

▪ Josef Hlaváček: Nálehavost přítomnosti v díle Ivana Kafky, v: Výtvarné umění, s. 52 - 63, 5 - 6, 1993. Praha 1993

▪ Pavel Liška: Im Bann der Vergangenheit. Zur Lage der Kunst in Prag. v: neue bildende kunst, 2 / 1994, Berlín 1994

▪ Ludvík Hlaváček: Art as Message: Greetings from Prague v: 22. Bienal International de Sao Paulo 1994, katalog

▪ Jiří Švestka: Ivan Kafka. v: Der Riss im Raum, Martin-Gropius-Bau, Berlín 1994, katalog

▪ Jeff Crane: Ivan Kafka. Galerie Nová síň, v: Artforum, February 1996, New York 1996

▪ Josef Hlaváček: Příběhy (díla) I. K., v: Ivan Kafka. Galerie výtvarného umění

Litoměřice 1997, katalog

▪ Olga Malá: Ivan Kafka, v: La Biennale de Venezia 1997, XLVII Esposizione Internazionale d’Arte, Benátky 1997, katalog

▪ Alfred Nemeczek: Biennale 1997. Ein Lied vom Tod in Venedig, v: art, Das Kunstmagazin, NR 8, August 1997, Hamburg 1997, v: Kunstforum: Biennale Venedig. Bd. 138, September-November 1997, s. 454

▪ Simona Mehnert:, v: Ivan Kafka, Zwischen System und Intuition, Gestaltung in komplexen Zusammenhängen, ifa- Galerie, Berlín 1998, katalog

▪ Monika Leisch-Kiesl, Johanna Schwanberg : Ivan Kafka: „Ostrov“ volnosti (i skleslosti), v: Nexus, Künstlerische Interventionen im Stadtraum s. 122 - 129,

Springer-Verlag Wien New York, Vídeň 1999

▪ Regina Lange : Ivan Kafka / Tab. 88 / s.192, v: Das fünfte Element - Geld oder Kunst , Kunsthalle Düsseldorf 2000 (K)

▪ Ursula Zeller: Ivan Kafka, Neuchopitelná rovina, v: Werkstatt Europa, s. 70 - 85, Forum Kunst Rottweil 2000, katalog

▪ Olga Malá : v: Milano Europa 2000, s. 150 - 151, Electa, Milano 2001, katalog

▪ Karel Srp, :Prostory, místa, věci, v: Dějiny umění / 12 (José Pijoan). s. 56, Euromedia - Knižní klub a Balios. Praha 2002

▪ Jiří Valoch: Národní chrčení do prázdna, v: Ateliér, s. 4, 19 / 2003. Praha 2003

▪ Lenka Lindaurová,: Ivan Kafka - rozhovor, v: Art & Antiques, s. 52 - 63, červen 2006. Praha 2006