Dučáková využívá velkého spektra obrazových možností: malba, kresba, fotografie, koláž, digitální obraz atd. Jednou ze základních strategií jejích děl je deformace lidské figury a tváře. Tento přístup může na první pohled vypadat jako snaha o tradiční expresivitu, to však není tak úplně případ autorky. Tělesná deformace zde totiž paradoxně nevypovídá o emocionálních stavech a dokonce ani o tělesnosti samotné, ale spíše o sociálních rolích a místě člověka v dnešním světě. Současnou realitu Dučáková chápe jako propustnou hranici mezi tradičním světem pevných tvarů a setrvalých znaků a fluktuující virtualitou, kde dochází k neustálým proměnám identit. Protagonisté děl autorky neproměňují jen kostým a prostorový kontext, ale jakoby se proměňovala i jejich těla. Ta se zdají být pružnými útvary, které se v určitých partiích smršťují a v jiných zase hypertrofují až do zrůdných grimas. Figury tak reagují na časoprostorovou nestálost, která je obklopuje a které se musí přizpůsobovat. Flexibilita je jedním z dnešních základních požadavků – v oblasti práce, trhu, zábavy i mezilidských vztahů. Ovšem tento spánek racionální určitosti budí příšery emocí, expresí, deformací – zrůdné hlavičky se snaží o úsměv, výsledkem je však jen maska bolesti.
Vzdělání:
1996-2002 AVU Praha, atelier malby, V.Skrepl
1992-1996 Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště
(SUPŠ Uherské Hradiště)
1990-1992 SPŠ Bruntál
Ceny:
1999 Ateliérová cena AVU, Praha
2003
Frolcová Milada: Slovník žáků a absolventů zlínské školy umění a Střední uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně a v Uherském Hradišti (1939-2003), Slovácké muzeum, Uherské Hradiště
Nejmladší
III. Zlínský salon mladých
2002
Diplomanti AVU 2002
Jojo efekt
2000
Chequia Peru
Současná minulost
1999
Girls Show
Gargo
od soumraku do úsvitu