Jakub Janovský patří mezi autory současné mladší generace pracující výrazným způsobem s médiem kresby. Kresba je Janovskému univerzálním prostředkem, s kterým lze nakládat svobodně. Lze ji rozvíjet různými, i neočekávanými či překvapujícími způsoby, nejenom na standardních formátech papíru a plátna (nástěnná kresba, intervenční kresby, situační kresba, video, videozáznam, instalace, tetování ad). Volba média není náhodná, souvisí se sklony ve způsobu myšlení a uvažování. Právě smysl pro „svobodné“, místy až anarchizující zacházení s výrazovými prostředky odpovídá „nezávislosti“ Janovského postojů, které svou tvorbou deklaruje. Nejčastěji mají jeho díla povahu sarkastických provokací, agresivních výpadů nebo krutých ironií. Otevírají nepříjemná témata lidské smrtelnosti, pýchy, narcisismu, egoismu, naivity, bezohlednosti či krutosti. Člověk je ve své slabosti a zranitelnosti ukazován v mnoha podobách a podobenstvích jako zosobněná hříčka osudu, kterým je vláčen nebo proti kterému se různým způsobem snaží vymezit, často na úkor svého okolí (Alle gegen Alle, 2011).
Janovský se dotýká temných rituálů obsažených v lidském společenství napříč všemi dobami a všemi kulturami (Sabatum I, 2008; Reminiscence na Morimuru, 2014; Čert, 2012). Jeho sondy jsou nečasové, často znakové, fungují jako zobecněné typologické situace. Tomu odpovídá i jejich zpravidla černobílá, nebo deliricky barevná intenzivní forma, která často nemá daleko ke kvazi-agitačnímu plakátu (Vítězství, 2012), heretické tezi (Ikona, 2012) nebo pervertovanému avantgardnímu manifestu (Hvězda, 2013; Olga, 2012; Soudruzi, 2012). Autor cílí proti dogmatismu jako takovému, ať už je spojen s konkrétní ideologií (fašismus, nacismus, komunismus, satanismus) nebo s konkrétním násilím (rasismus, xenofobie). Důležitý je motiv přepolarizování dobra a zla a jejich etických rámců – ráje a pekla (Tahiti, 2013). Metodou parafráze interpretuje starší malířské a fotografické motivy (Napoleon, 2011; Žena-prso – Pocta Drtikolovi, 2014). Mixuje různé výtvarné postupy a různá vizuální východiska (výrazná je práce s obrysovou kresbou a nestandardními kombinovanými technikami, které vyhrocují „umělost“ či „syntetičnost“ výjevu), aby maximalizoval výraz a koncentroval ho do nalezených zredukovaných forem. Paralelním výsledkem je také žánrový mix, který osciluje mezi moralitou a morytátem. Obraz jako vykřičník. Moralita, která svou negací demontuje, přemazává a ničí sebe sama.
Vzdělání:
2000 – 2004 SUŠG Jihlava
2004 – 2010 AVU Praha(Atelier kresby – Prof. J. Svobodová, odb. as. J. Petrbok)
Sympozia:
2011 Mezinárodní malířské sympozium, Zborná, ČR
2012 Oberpfälzer Künstlerhaus, Schwandorf-Fronberg – Německo
2013 Vítkovice Smalt Art 2013, Smaltovna Vítkovice Power Engineering, Ostrava
Ocenění:
2009 finalista Ceny NG 333, Národní galerie v Praze, Veletržní palác
2010 finalista Ceny kritiky, Galerie Kritiků, Praha
2011 2. Místo v Ceně NG 333, Národní galerie v Praze, Veletržní palác
Bělunková, Libuše, Galerie, A2 kulturní týdeník č.11, 2007
Vaňous, Petr (Ed.): katalog A2 „GA2LERIE“ č. 39, s. 26-27, 2007
Poláček, Vojtěch Poláček, Jakub Janovský – Alcohole Eye, Atelier č.6, s.5, 2008
Vaňous, Petr: Jakub Janovský – Kango Mortale (autoský katalog), 68 str., barev, eng, cze, 2008
Malá, Olga, Kango Mortale, GHMP, 2009
Vaňous, Petr, Kango Mortale, A2 kulturní čtrnáctideník č. 7, s. 4-5, 2009,
Vaňous, Petr, Kango Mortale. První ze Start Up/rozhovor, Atelier č.9, s.4, 2009
Tučková, Kateřina, Portfolio, Art Antiques, č.4, s. 26-27, 2009
Klevisová, Naďa, Trh s uměním – Doba není špatná, Víkend – příloha Hospodářských novin,č. 15, s. 40-41, 2011
Michalová, Rea, Originální a perspektivní,publikace, barev., eng, cze, 2011
Navrátil, Ondřej: Jakub Janovský: Mental Mix(katalog), OFF/Format Gallery, Brno, 2013